VANĚK, V. Ojnice leteckého motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.
Autor postupoval při zpracování jednotlivých položek zadání systematicky a s potřebnou mírou samostatnosti, dokázal využívat jak poznatků z předchozího studia, tak i práci s literaturou. Použité metody při zpracování úkolů jsou adekvátní dané problematice i typu závěrečné práce. Zadání bylo splněno v celém rozsahu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Bakalářská práce se zabývá návrhem rozvidlené ojnice leteckého motoru. Rešeršní část přehledně popisuje základní konstrukční části ojnic pístových spalovacích motorů. V kapitole 6 bakalář provádí analýzu kinematiky klikového mechanismu. U vzorců 6,7 a 8 pro výpočet dráhy pístu student uvádí jednotky [cm], což není správně jak z pohledu zavedených zvyklostí, tak také rozměrově, protože poloměr zalomení klikového hřídele „r“ je dosazován v [mm]. V kapitole 7 student provádí pevnostní výpočet ojnice. Výpočet se zaměřuje na stanovení zátěžných účinků a následnou analytickou pevnostní kontrolu navržené ojnice. V podkapitole 7.4 je provedena pevnostní kontrola ojničních šroubů. Student se v této části zaměřil na prostřední ojnici, která má ojniční víko uchyceno pomocí dvou šroubů M8x1 (každý s průřezem jádra závitu 36,0 mm^2). Vnější ojnice používá čtyři šrouby M5x0,5 (každý s průřezem jádra závitu 15,1 mm^2). Při tomto porovnání by bylo lepší kontrolovat šrouby u vnější ojnice. Největší problém je ovšem v nesrovnalostech v průřezech u jednotlivých částí šroubu. Pro šroub M8x1 je průřez jádra „Sj“ 36 mm^2 a ne 113 mm^2 (strana 42). Stejný problém je také u plochy „S2“ a plochy „S1“. V kapitole 3.3.1 student uvádí průměr díry pro šroub 8,2 mm, ovšem na přiloženém výkrese je průměr jen 8,0 mm a plocha „S1“ odpovídá průměru 16 mm. Na základě těchto nesrovnalostí působí závěry z kapitoly 7.4 nevěrohodně. V kapitole 8 student provedl MKP analýzu. Je škoda, že zde student podrobněji nepopsal, o jakou analyzovanou situaci se konkrétně jedná, jaké byly zadány okrajové podmínky a podle jaké podmínky zobrazil průběh napětí na obrázku 8.1. Výše uvedené nedostatky zbytečně kazí celkově pěkný dojem z celé práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 47521