ŠESTÁK, P. Sestavy pro ambientní mikrofonní techniky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student samostatně narýsoval konstrukce pro uchycení mikrofonů a zabezpečil jejich výrobu. Směrovou citlivost prostorových mikrofonních technik změřil a výsledky vyhodnotil. V úvodní teoretické práci se věnuje dělení mikrofonů dle konstrukce, směrovým a kmitočtovým charakteristikám mikrofonů a párovým technikám. Rámcově jsou struktura i informace správné. Byl bych opatrný se zobecňujícími tvrzeními typu na str. 13 „…V druhé fázi se vibrace membrány přeměňují na elektrický signál, nejčastěji za přítomnosti magnetického pole...“ – neplatí pro studiově velmi používané kapacitní, ale třeba i páskové a ad. mikrofony. Škoda i nepřesnosti na str. 22 „…V této práci však budu používat metodu buzení bílým šumem, který má ze své definice stejnou amplitudu přes celé spektrum…“ – šum nemá amplitudu, jde o spektrální hustotu. U mikrofonních párových technik chybí dělení na koncidienční a nekoncidieční. V případě AB techniky by na obr. 4.1 měla být uvedena vzdálenost mezi kapslemi Ambientní mikrofonní techniky by si zasloužily rozsáhlejší teoretický vstup – je strohý vůči párovým stereo technikám. Důsledněji bych používal terminologii přímý (přední) obraz a prostorový (ambientní, zadní) obraz. Podkapitola Martin-Corey mohla být doplněna informacemi o autorech této mikrofonní techniky. Kapitoly o návrhu a konstrukci setů jsou zpracovány obrazově, číselně i slovně detailně. V případě měření setu mi chybí nákres rozmístění a vzdáleností mezi zdrojem zvuku a mikrofonními kapslemi. Modelování průniků směrových charakteristik mikrofonů je přehledné. Vlastní měření pak z velké části odpovídají předpokládaným směrovým obrazcům. Na str. 52 u grafu 7.22 chybí čitelnější popis os x a y (veličiny, jednotky). Oceňuji množství použité literatury. Práci doporučuji k obhajobě.
Hlavním cílem bakalářské práce byla realizace konstrukcí pro uchycení mikrofonů pro několik ambientních technik snímání zvuku. Tento cíl byl splněn a bude přínosem pro výuku. Součástí práce byla ale také analýza směrovosti sestav, kterou považuji za nedostatečnou. Teoretický úvod nemá dostatečný rozsah, kapitola 1 se zabývá popisem principů mikrofonů, které s technikami snímání nesouvisí, navíc je místy nepřesný či chybný. Kapitola 2 by měla být více detailní, měla by obsahovat zdůvodnění tvaru směrových funkcí, ne pouze výsledné rovnice převzaté z prezentací z přednášek. Kapitola 3 popisuje kmitočtovou charakteristiku filtrů ještě více povrchněji než kapitola 2 směrové funkce. V kapitole 4, která popisuje mikrofonní techniky a je tedy pro téma práce stěžejní, schází řada informací, zejména u ambientních technik postrádám zdůvodnění geometrie sestav. To považuji za klíčové pro následnou analýzu sestav jejich měřením. Samotná analýza sestav, kterou student provedl, téměř postrádá smysl. Na obr. 7.6 až 7.10 jsou teoretické směrové charakteristiky jednotlivých mikrofonů sestav, obrázky jsou ale označené jako „ideální průniky“. Co se tímto termínem myslí? Jak je na obrázcích znázorněn? Změřené směrové charakteristiky celých sestav na obr. 7.12 až 7.16 představují směrovou charakteristiku sestavy po smíchání do mono stopy. To sice dává určitý smysl, ale nelze to považovat za stěžejní analýzu sestavy. Navíc bylo měření provedeno s příliš velkým krokem 10 stupňů. Toto měření není doplněno teoretickým průběhem. Analýza rozložení energie v poslechové rovině byla provedena pomocí VST plug-in modulu MultiScope. V teoretickém úvodu ale schází popis principu tohoto zobrazení, takže výsledky nelze interpretovat s dostatečnou jistotou. Pokud by se student o algoritmus tohoto zobrazení zajímal, nebyl by problém ho implementovat v Matlabu a získat lepší zobrazení a detailnější informace než z modulu MultiScope. Z textu práce není absolutně jasné, co student označuje za kmitočtové charakteristiky mikrofonních sestav. Jedná se o kmitočtovou charakteristiku monofonního downmixu signálů všech mikrofonů? Co taková charakteristika ukazuje? Je sice použita kompenzace kmitočtové charakteristiky zdroje zvuku, ale už ne mikrofonu samotného. Student v na jednom místě v textu uvádí, že pro měření byl použit bílý šum, na jiném místě, že byl použit růžový šum, což není vhodný signál, pokud nepoužil neparametrický odhad spektrální hustoty výkonu z více měření. O něm se ale v textu nezmiňuje a pro zobrazení spektra používá aplikaci REW, přestože v Matlabu je takové zobrazení na 5 řádků kódu. Pokud není odhad z více měření použit, jednotlivá měření se liší, zejména na nízkých kmitočtech, čemuž odpovídají i průběhy na obr. 7.22. Dále student uvádí, že bylo použito vyhlazení, opět ale neuvádí jaké, zřejmě se jedná o funkci aplikace REW. Pokud je vyhlazovací okno příliš dlouhé, nemůžou být na charakteristice vidět případná minima a maxima způsobená fázovými rozdíly. Samotný text práce má nedostatečný rozsah, zejména teoretická část. Z textu jsou vidět slabé znalosti studenta v oblasti teorie signálů a soustav a elektroakustiky. Text obsahuje řadu formálních nedostatků, např. použití symbolu konvoluce pro násobení, nedodržení hierarchie kapitol, scházející citace. Manuál pro sestavy mikrofonů měl být odevzdán elektronicky samostatně ve zdrojovém formátu pro případné úpravy jako texty do výuky, stejně tak měly být odevzdány soubory pro Solidworks pro budoucí výrobu dalších konstrukcí v původním či upraveném tvaru.
eVSKP id 151150