VOPRŠAL, O. Střední efektivní tlak spalovacích motorů automobilů a motocyklů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Drápal, Lubomír

Přestože student o přidělení tématu velice stál, jeho přístup tomu v průběhu let vůbec neodpovídal. Téma bakalářská práce bylo panu Oldřichu Vopršalovi vypsáno již v říjnu roku 2018. V květnu 2019 práci neodevzdal, v květnu 2020 odevzdal zcela nevyhovující dokument, jejž před zkušební komisí neobhájil. Do podzimního termínu 2020 požadované a konsultované úpravy zapracovat nestihl a dva dny před dalším termínem odevzdání, tedy v květnu roku 2021, poslal vedoucímu k posouzení pouhou část své bakalářské práce. Vzhledem k výše uvedenému je až zarážející, že autor se v této problematice očividně stále neorientuje, k čemuž mu nepomohla ani rešerše. V kapitole 7 o limitech středního efektivního tlaku totiž např. u nepřeplňovaných zážehových i vznětových motorů uvádí jako maximum 3 MPa, což je téměř dvojnásobek poslední evoluce zážehových motorů V8 pro seriál Formule 1, a dokonce více než trojnásobek nejvyšší dosažené hodnoty u motorů vznětových. Také není jasné, na základě čeho si v práci dovoluje uvést tak odvážná tvrzení, že u extrémně přeplňovaných motorů na speciální palivo pro vrcholnou kategorii dragsterů třídy Top Fuel se ze současných 6,5 MPa v budoucnu zvýší hodnota středního efektivního tlaku na 10 MPa i více. Mnohé odborné nedostatky a chybné interpretace do značné míry pramení z nechuti autora prostudovat dostupnou odbornou literaturu. Celé kapitoly 1 a 2 tak čerpají z jediného zdroje. Mnoho odstavců těchto i dalších kapitol však nemají uveden zdroj žádný. U teoretických cyklů v kapitole 1 vzhledem k tématu práce chybí vztahy pro stanovení středního tlaku konkrétních cyklů, ačkoli na to byl autor v minulosti upozorněn, a dokonce mu k tomu byla doporučena i dostupná česky psaná literatura. Dominantní zdroj dat [15] k motorům automobilů, což má být „Autobible“, odkazuje na titulní stránku otevřené internetové encyklopedie. Zdroj [16] s nefunkčním odkazem, což tentokrát má být souhrn automobilů vyráběných do roku 1919 na otevřené internetové encyklopedii, je uveden prakticky u všech historických období motorů osobních vozidel. Data z tab. 8 nemají zdroj uveden vůbec a data z pochybných zdrojů jsou opět zatížena chybami, např. jmenovité otáčky motoru Audi v tab. 10. Rešeršní část s hodnotami středního efektivního tlaku historických a soudobých pohonných jednotek ukazuje, že autor opět nepochopil zadání, přestože mu to vedoucí několikrát osobně vysvětlil a autor souhlasil. Nemělo se totiž jednat o náhodný výběr motorů z daného historického období, nýbrž o časový vývoj středního efektivního tlaku motorů stejné objemové, případně výkonnostní třídy apod. Kdyby autor nastudoval doporučenou literaturu, věděl by mimo jiné, že teoretický a jím popisovaný Dieselův cyklus se nejvíce blíží původním Dieselovým motorům s vefukovacím kompresorem, nikoli vznětovým motorům s přímým a nepřímým vstřikováním paliva, viz str. 14. V práci se vyskytuje množství odborných a terminologických nedostatků. Např. stupeň zvětšení objemu při isobarickém přívodu tepla se na str. 14 vydává za jakýsi „stupeň plnění”, zvýšení teploty stlačeného vzduchu po průchodu turbodmychadlem autor vícekrát vysvětluje pouhým ohřátím dmychadla od výfukových plynů procházejících turbínou, viz str. 32, na str. 33 se opět nesprávně objevuje pojem „atmosférický motor,” autor zaměňuje pojmy obsah a objem, jednotka tlaku MPa je v dokumentu uváděna i jako “Mpa” a “MPA”, na str. 43 je nesprávně uvedený převodový poměr z klikového k vačkovému hřídeli atd. Text není dobře uspořádán, jelikož např. v kapitole 1.2 „Ottův termodynamický cyklus” se uvádí, že „směs vzduchu a paliva” se „vznítí vstřikem vznětlivého paliva”. Autor se z předchozího posudku příliš nepoučil, neboť znovu chybně popisuje historický vývoj systémů přípravy směsi paliva se vzduchem u zážehových motorů a opět uvádí zavádějící informace ohledně zdvihu řadového a vidlicového motoru, viz str. 17. Ani před druhým odevzdáním se zřejmě nepodařilo nastudovat typografické pokyny, poněvadž dokument opět obsahuje velké množství typografických prohřešků v podobě chybného zápisu konstant, proměnných, skalárního součinu atd. Dokument také obsahuje pro stejný typ textu různé řádkování a není dodrženo ani to, co je přímo dáno šablonou dokumentu závěrečné práce (odsazení názvu kapitoly od předchozího odstavce). Nevhodná je stylistika a např. 1. os. j. č. je použita již v abstraktu. Anglický abstrakt je patrně nepříliš dobře upraveným strojový překlad, neboť odhaluje, že autor nezná anglickou terminologii, a neuměl tak nedostatky strojového překladu opravit. Dokument je stále zatížen slangovými výrazy typu „díra v plynu”, viz str. 31. Pan Oldřich Vopršal opět prokázal, že není schopen na solidní úrovni zpracovat dokument ani na téma, jež je mu údajně blízké a baví jej. Práci nehodnotím jako nedostatečnou jen proto, že oproti předchozímu a zcela nevyhovujícímu dokumentu je zde patrný jakýsi drobný posun.

Posudek oponenta

Svída, David

Bakalářská práce pana Oldřicha Vopršala se zabývá středním efektivním tlakem spalovacích motorů pro automobily a motocykly. I když je střední efektivní tlak "pouze" jedno číslo, které charakterizuje celý spalovací motor, je nutné k pochopení jeho významu seznámit se s hlubšími souvislostmi ohledně konstrukce a fungování celého spalovacích motorů. V úvodní části se student zabývá rozborem jednotlivých termodynamických cyklů používaných u spalovacích motorů. Je ovšem velká škoda, že většina textu čerpá pouze z jednoho zdroje ([1]). Pro seznámení studenta s teorií je studium termodynamických cyklů jistě přínosné, ovšem pro samotnou práci není jasné, co chtěl autor opisem známých textů a vzorců říct. Zbytek práce na tuto část nikterak nenavazuje. Chybí studentovo porovnání jednotlivých cyklů mezi sebou (například teoretických účinností), resp. vliv na indikované parametry spalovacího motoru. Obecný závěr ve smyslu, že všechno souvisí se vším, se dal očekávat již na začátku. Kapitola dvě a navazující kapitola čtyři (v práci by bylo lepší je umístit za sebe, protože spolu úzce souvisí) se zabývají vztahy pro výpočet středního efektivního tlaku a možnostmi jeho zvyšování. Opět je škoda, že většina textu čerpá převážně ze zdroje [1]. Pokud je na některém místě citován jiný zdroj, tak ke studentově smůle obsahuje chyby, nebo nepřesnosti. Například u rozboru mechanických ztrát uvedených na obrázku 10 nebude již z principu funkce podíl pro pohon pomocných agregátu stejný jak u zážehového, tak vznětového motoru. Stejně tak hodnota optimálního předstihu u zážehového motoru (obrázek 11) nebude uvedených cca 42%. Pokud by si student citovaný zdroj důkladněji prostudoval, tak zjistí, že uvedený předstih odpovídá deceleraci motoru, co že je režim chodu motoru, který ho pro rozbor středního efektivního tlaku vůbec nezajímá. Naopak je třeba ocenit, že student ve výsledku dospěl až ke vztahu 20, na kterém by mohl účelně demonstrovat vliv konstrukce motorů o různých koncepcí a z časových období. To že se tomu tak nestalo je věc druhá. Kapitola pět a šest se již zabývá historickým vývojem středního efektivního tlaku pro různá časová období. Bohužel celá kapitola přináší víc otázek, než odpovědí. Proč student volil časová období, která volil? Proč v těchto období vybíral ty které konkrétní motory? Mají tyto motory spolu něco společného? Tady je potřeba podle výsledku konstatovat, že student ne zcela pochopil zadání. Podle zadání si měl vybrat konkrétní koncepci pohonné jednotky/jednotek... například zážehový, nepřeplňovaný motor o zdvihovém objemu 1,3 až 1,5 litru a u něj v rámci historického období třeba v rozmezí let 1920 až 2020 provést rozbor. Měl vybrat méně motorů, ale s více dostupnými informacemi. Takhle mohl i s pomocí vzorce 20 provést zhodnocení o vlivu například paliva, spotřeby, kompresního poměru, otáček motoru, plnicím tlaku, počtu ventilů, počtu válců atd. Stejný postup by aplikoval třeba na zážehové přeplňované motory, vznětové, závodní atd. Ve výsledku vlastně student hledal odpověď na otázku zda jsou... a pokud ano, PROČ? jsou současné motory konstrukčně/koncepčně lepší než motory starší. Cílem práce mělo být něco jako "provedení důkazu", než ocitování/zopakování obecně známého faktu, který byl vlastně znám již předem. Uvedené online zdroje [15] a [16] nejsou v době odevzdání předložené práce funkční. Problém s online zdroji platí pro celou práci, protože zdroje odkazují pouze na rozcestník, nebo úvodní stránku a ne na konkrétní text. Limity středního efektivního tlaku uvedené v kapitole 7 pro zážehové nepřeplňované motory (2,5 až 3 MPa) jsou zcela chybné a neodkazují se na žádná konkrétní data ze samotné práce ani externí citace. Závěr práce odpovídá chybně pochopenému zadání. Je velká škoda, že výsledek práce neodpovídá tříleté době, kterou měl student k vypracování k dispozici a to ani jak po stránce obsahové, tak formální. I přes všechny výhrady práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 129757