CÁPAL, D. Pracoviště pro měření elektrochemického potenciálu kovů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce studenta Davida Cápala se zabývá problematikou měření elektrochemického potenciálu kovů. Teoretická části práce je velmi pěkně zpracována, praktická část obsahuje relevantní a logicky navazující informace s množstvím provedených měření. Z formálního, věcného ani stylistického pohledu nemám k práci zásadnějších připomínek. Práci studenta s literárními zdroji, jakožto i vlastní literární zdroje, jejich kvalitu a aktuálnost hodnotím na výbornou. Student prokázal orientaci a zájem o danou problematiku spolu s pílí při realizaci závěrečné práce. Cíle uvedené v zadání práce byly beze zbytku splněny. Doporučuji bakalářskou práci studenta Davida Cápala k obhajobě s hodnocením: 90 bodů
Student David Cápal se ve své bakalářské práci věnoval přípravě nové laboratorní úlohy zaměřené na charakterizaci elektrochemického potenciálu kovů. Teoretická část práce je zpracována přehledně a s velkou pečlivostí, byť se v textu občas objevují určité nepřesnosti, jako je například všeobecné tvrzení, že účinnost sekundárních článků se pohybuje okolo 99%. Jako nedostatek pak vidím to, že v textu není nikterak odkazováno na obrázky, které tento text doplňují. Kladně naopak hodnotím, že obrázky nejspíše vytvářel sám student. Praktická část práce je opětovně zpracována z pohledu úpravy textu pečlivě, byť se v ní opětovně objevují některé nepřesnosti jako je následující tvrzení: V elektrochemii platí, že oxidace je děj probíhající na anodě a oxidace je děj probíhající na katodě. Popis nastavených testovacích procedur a použitého zařízení by však měl být obsáhlejší. Student sice popisuje přípravu použitých roztoků, ale neuvádí jejich molaritu, respektive je uvedena jen v příkladu výpočtu či v popisu fotografie, ne však v textu. Stejně tak o tom, že se jako CE použila platinová elektroda, se čtenář dozví pouze mimoděk, z popisu obrázku, na který, stejně jako u ostatních obrázků v celé praktické části textu, není odkazováno. Student charakterizuje vlastnosti zvolených elektrod pomocí polarizačních křivek a Táflových křivek. Tato hlavní část praktické části je však zpracována velmi nekvalitně. Samotné provedení grafů je zpracováno dobře, ale kupříkladu v první části, věnované polarizačním křivkám, jsou pouze grafy a snímek obrazovky s nastaveným protokolem měření v programu. Tato část postrádá jakýkoliv komentář získaných dat a není zde ani uvedeno jakým způsobem bylo nastaveno měření. Sice je zde fotka pracovního okna programu ECLab, ale bez jakéhokoli vysvětlení. Čtenář tak může jen odhadovat, jaká hodnota na obrázku odpovídá jakému nastavovanému parametru. V této části je čtenář fakticky vystaven jen změti bezobsažných křivek. Druhá část, věnující se Tafelovým křivkám, je pak doplněna o tabulku s měřenými a vypočtenými hodnotami pro jednotlivé testované materiály, byť bronz a mosaz chybí. Za touto tabulkou se opět nachází řada grafů a snímek obrazovky s nastavením měření v programu ECLab, bez jakéhokoli komentáře. Výsledné hodnoty uvedené v tabulce jsou opět takřka bez komentáře, jediný komentář je u příkladu výpočtu pro vzorek z hliníku. U tabulky schází informace o tom, kde se vzala hodnota ekvivalentní hmotnosti EW a v celé praktické části bych doporučil místo proudu v A uvádět proud v A/cm2. V této části také schází informace o tom, že k výpočtu hodnot uvedených v tabulce bylo využito programu EClab a jeho funkce Tefel fit, o čemž svědčí zelené tečky a vybrané body v Tafelových křivkách. V samotném závěru nejsou výsledky měření popsány, je zde jen uvedeno, že je důležité zpracování naměřených dat, ze kterých je možné získat důležité informace o korozi daných materiálů. Je zde také konstatováno, že byl vytvořen nový návod k měření, což bylo součástí zadání práce. Tento návod je k práci přiložen, je však z velké části totožný s původním návodem. Jedinou větší změnou je, že byly odstraněny některé části teorie, obrázky včetně obrázku připojení elektrod a popisy k obrázku č. 2 (Příklad průběhu polarizační křivky), což spíše povede k menšímu pochopení obsahu úlohy ze strany studentů. Kompletně pak byla přepracovaná část postupu měření, z důvodu použití nového měřicího přístroje, avšak v postupu schází podrobnosti o tom, proč a co studenti nastavují, takže k části nastavení metody LSV je pouze popisek nastavte metodu takto, jenž je doplněný o snímek obrazovky s nastavenými parametry měření. Studenti tak jen nastaví hodnoty bez jakékoli představy, co tyto parametry znamenají. Samotná metodika měření je totožná s tou, která byla použita v původní verzi laboratorní úlohy, a nedošlo v ní k žádným změnám. Student tedy laboratorní úlohu nikterak výrazně neinovoval a pouze pozměnil návod tak, aby odpovídal použití nového laboratorního přístroje. I přes velmi špatně zpracovanou praktickou část práce a s přihlédnutím ke kvalitnímu zpracování teoretické části hodnotím tuto práci 55 body, tedy známkou E a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 133780