FAKTOR, R. Řízení spotřeby v systémech s OZE pro maximalizaci zeleného bonusu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Bakalářská práce zpracovává téma řízení spotřeby v systémech s OZE zaměřené na možnosti řízení spotřebičů rezidenčních odběratelů provozujících OZE, které jsou v tom nejvýhodnějším případě provozovány v režimu zeleného bonusu. Student postupoval při řešení práce logicky ,systematicky a technicky korektně, při uvažování všech podstatných hledisek, které s daným tématem souvisí. Jeho přístup k řešení lze označit za výborný. Prokázal přehled a schopnost vypořádat se ze zadáním, i když k dané problematice existuje celá řada názorů a technických přístupů, které se navzájem i popírají. Za přínosný výstup práce lze označit kategorizaci elektrických spotřebičů pro jejich zapojení do systému řízení spotřeby a následný návrh konceptu řízení a řídícího systému, který doplnil o studii ukazující regulační potenciál. Po obsahové i rozsahové stránce bylo tedy zadání bakalářské práce splněno. Výbornou práci nicméně degradují nedostatky, které jsou ve formě připomínek uvedeny spolu s dalšími komentáři v následujícím. V první řadě bych těl poukázat na nutnost dodržovat standardní symboliku pro elektrické veličiny, jako třeba výkony a energie, tak aby nemohlo dojít k nedorozumění, např. tab. 6-1. Proč je označována energie symbolem P? V mnoha případech se objevuje evidentní záměna slovního vyjádření výkonu a energie (odběr/spotřeba) a/nebo odpovídajících jednotek, kdy někdy není zřejmé co je myšleno. Hlavně pak v kap. 4 a 5. Například: „spotřebuje 365 W“, klimatizace spotřebuje 1.1-1.25 kW elektrické energie“, apod. Na straně 54 a 55 jsou evidentně chybné rozměry energií, v porovnání s tabulkami 6-1 a 6-2. Uvedené chyby považuji za zcela zbytečné a nepochopitelné. Při analýzách řízení spotřeby mohlo být uvažováno i to, že kompresory některých novějších lednic jsou vybaveny frekvenčními měniči, jakož i kompresory některých klimatizačních jednotek. Nebo například jak by se změnilo nahlížení na pračky a myčky, pokud by byly zásobovány teplou vodou z boileru. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení a komentáře doporučuji bakalářskou práci k obhajobě. K práci mám následující doplňující dotazy: Jak by se do úvah projevila možnost řídit výkon klimatizačních jednotek (lednic) v určitém rozsahu plynule? Jak může celkovou bilanci finančních toků ovlivnit fakt, že algoritmus řízení umožní převis odběru nad výrobou, např. z důvodu práce s průměry přes velké časové okno? Jakým způsobem je ošetřena priorita realizovat odběr jen pokud je dostatek výkonu?
Předložená práce je zpracována na dobré úrovni a odpovídá požadavkům kladeným na tento typ ráce. Samotná práce je rozdělena do několika částí, které na sebe logicky navazují. Autor se v práci pokusil o kategorizaci spořebičů využívaných v domácnosti dle jejich vhodnosti pro řízení s ohledem na dostupnost energie z OZE. Pro tuto kategorizaci autor vycházel především ze zdrojové literatury, postrádám však alespoň krátké vlastní zhodnocení autora. V závěrečné práci je provedena analýza energetického systému bez/s možností řízení na straně spotřeby. Uvedené výsledky ukazují na možné využití takového systému, avšak je zřejmé, že bez zainteresování samotného uživatele bude větší nasazení takových systémů problematické. Práci jako celek hodnotím pozitivně, autor využil velmi kvalitní citační zdroje, ale postrádám komplexnější autorovo hodnocení navrhovaných opatření. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 85003