PEJCHAL, T. Modifikace růstu polovodičových nanovláken [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.
Zadání diplomové práce Tomáše Pejchala bylo čistě experimentálního charakteru a tak se dle očekávání musel vyrovnat s mnoha technickými problémy. Provedl poměrně velké množství experimentů a během jejich vyhodnocování prokázal velkou míru samostatnosti a zejména schopnosti vyvozovat odpovídající závěry a systematicky plánovat další práci. Díky tomu se mu podařilo odhalit existenci teplotního okna pro růst nanovláken. Rád bych také vyzdvihl studentovo kritické myšlení, které nezřídka vedlo k zpřesnění interpretaci předchozích experimentů. Předložený text bakalářské práce byl z mé strany minimálně revidován a myslím, že dobře ukazuje studentovy schopnosti prezentovat získaná data a vyvozovat z nich závěry.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Tomáš Pejchal se v diplomové práci zabýval přípravou nanovláken Ge a heterostruktur Si/Ge metodou PVD s využitím mechanismu VLS na substrátech Ge s orientací (111). Růst vláken je katalyzován depozicí nanočástic Au z koloidního roztoku. Práce je přehledně uspořádána a z typografického hlediska je na vysoké úrovni s velmi malým množstvím chyb a překlepů. V úvodní kapitole autor stručně a výstižně popisuje motivaci pro vznik práce a její hlavní cíle. V teoretické části je diskutován mechanismus růstu VLS, srovnány metody PVD a CVD, porovnány epitaxní růstové módy a podrobně vysvětleny zásadní děje na povrchu: difuze, adsorpce a desorpce. Kapitola končí stručným výkladem nukleační teorie. Rozsah této kapitoly je přiměřený a ukazuje na to, že je autor schopen analyzovat odbornou literaturu a zaměřit se na části, které jsou důležité pro řešení zadaného úkolu. V experimentální části jsou standardním způsobem shrnuty výsledky měření, ze kterých jednoznačně vyplývá, že autor věnoval experimentům velké úsilí. Práce je završena čtivou kapitolou shrnující výsledky, přínos a otevřené otázky. K práci mám následující připomínky: Vyšší relevanci by měl fázový diagram Au-Ge než uvedený Au-Si (strana 3). Schéma experimentu by vhodně doplnil obrázek vakuové komory (strana 23). PBN topné tělísko je z pyrolytického nitridu boru? (strana 24) V experimentální části by bylo vhodné uvést parametry Ge substrátu: koncentraci dopantu/volných nosičů, hustotu dislokací (v případě Ge pravděpodobně poměrně nízká), přesnost orientace. Hustota dislokací a rozorientace substrátu (miscut) mohou mít vliv na nukleaci a epitaxní růst. Práce obsahuje velké množství snímků z rastrovacího elektronového mikroskopu. Experimentální část by si zasloužila stručný popis a pozorovací podmínky. Byly snímky na straně 27 pořízeny za stejných podmínek? Vysvětlete prosím následující tvrzení: „Pata nanovlákna je tvořena piedestalem, rostoucím původně ve směru “ (strana 30). Tomáš Pejchal se úspěšně zhostil všech úkolů uvedených v zadání diplomové práce. Práce přináší zajímavé původní výsledky. Doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ohodnocení stupněm výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 72486