AUDY, D. Energetická spotřeba rovnotlaké a různotlaké destilace technického lihu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudek vedoucího

Smejkal, Quido

Předkládaná práce hodnotí možnosti alternativního uspořádání rektifikačního čištění surového etanolu. Cílem je posouzení výhod a nevýhod dvou technologických uspořádání tohoto procesu, tj. základního - atmosférického a modifikovaného – různotlakého. Kromě energetických aspektů hraje v práci nemalou roli i ekologická zátěž obou variant. Struktura práce je vyvážená a obsahuje kapitoly, které jsou od bakalářské práce očekávány. Po formální, ale i grafické stránce není nutné předkladateli nic vytknout. Bakalářská práce sestává z textu, rozšířeného o přílohu – dvě CAD schémata srovnávaných procesních uspořádání. Právě tyto, byť částečně zjednodušené nákresy, dokládají na bakalářskou práci velmi dobrou znalost tématu. Po přečtení celého dokumentu je jisté, že předkladatel zvolenou problematiku ovládá a nemá problémy s orientací v oblasti rektifikace a sdílení hmoty a tepla v systémech s fázovou rovnováhou. Je ovšem na škodu, že nenašel prostor zhodnotit citlivou problematiku neideální fázové rovnováhy etanol – voda - vedlejší organické produkty, která většinou určuje ekonomiku každého lihovaru. Současně lze podotknout, že tato nuance by mohla být výhledově předmětem například další studijní činnosti, či dokonce diplomové práce. Naopak příkladné je rozšíření problematiky o bilanci čerpadel, která mohou celou nákladovou bilanci variabilních uspořádání rektifikačních kolon významně ovlivnit. Navíc je tato bilance založena na detailním popisu hmotnostních a entalpických toků obou technologických uzlů pomocí programu Chemcad, což nebývá u srovnatelných prací vždy očekáváno. Lihovarnictví je sice velmi konzervativní technologický obor, to ovšem neznamená, že neexistuje současná literatura, často zaměřená i na rektifikaci. Práci chybí dále hlubší obecné posouzení možných variant uspořádání finalizace (odvodnění) a rovněž popis moderních strukturovaných výplní, často používaných právě ve finalizaci etanolové technologie. Ovšem pokud bychom předpokládali design/modifikaci již pracující jednotky (sestavené z popsaných dvou kolon), je tato námitka irelevantní. Pan Audy vyhověl požadavkům na bakalářskou práci, která může být obhájena. Bakalářskou práci hodnotím známkou velmi dobře.

Posudek oponenta

Leštinský, Pavel

Bakalářská práce je zaměřena na energetické bilance rektifikačních kolon v lihovarnickém průmyslu. Hlavním úkolem studenta bylo porovnání energetické náročnosti dvou typů technologií používaných při výrobě technického lihu. Pro srovnání byl použit výpočetní program ChemCad, ve kterém byly nakresleny zjednodušené schémata, dle skutečných schémat zapojení těchto technologií. Pro bilanci byla použita data z reálného provozu. Vstupní a výstupní data z výpočtu jsou přehledně uvedena v příloze. V závěru pak student diskutuje výhody a nevýhody jednotlivých technologií. Po prostudování předložené práce lze konstatovat, že vytyčené cíle práce byly splněny. Práce má přesto několik velkých nedostatků: 1) Anglický abstrakt je ledabyle strojně přeložen z českého, díky tomu místy ztrácí smysl (např. slovíčko „brewhouse“ souvisí s pivovarem, nikoli lihovarem). 2) V úvodu chybí podrobnější popis technologie rektifikačních kolon, např. že se v lihovarnictví používají jak patrové, tak i výplňové kolony. 3) Chybí popis materiálové a energetické bilance rektifikační kolony, i když je tomu věnována celá práce. 4) V závěru je uvedeno, že rektifikace s rozdílnými tlaky spotřebovává o 66% více elektrické energie než rektifikace atmosférická a to není pravda. Z porovnání vychází spotřeba el. energie téměř trojnásobná. 5) Práce obsahuje mnoho překlepů a gramatických chyb, které neustále odvádí čtenářovu pozornost od vysvětlované problematiky. 6) V seznamu literatury je uvedeno 10 zdrojů, nicméně krom zdrojů [1] a [3] se odkazy na zbylé zdroje v textu neobjevují. Dle citační normy ČSN ISO 690:2011 by na všechny literární zdroje měl v textu existovat odkaz. Kladné hodnocení mohu udělit pouze za splnění vytyčených cílů a také za využití programu ChemCad k bilančním výpočtům. Po formální a grafické stránce není práce příliš zdařilá. Počet stran textu se pohybuje na hranici minimálního limitu. Práci chybí výraznější úvod do problematiky a postrádá podrobnější popis technologických zařízení. Vzhledem k výše popsaným nedostatkům musím práci hodnotit jen jako „uspokojivou“.

eVSKP id 64852