KRATOCHVÍLA, L. Systém pro správu Li-ion baterie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentovy odborné znalosti jsou na průměrné úrovni, po počáteční konzultaci student problematiku začal samostatně studovat, nedokázal však obsáhnout celý rozsah požadovaných znalostí, možná i kvůli špatnému rozvržení práce v průběhu semestru. Během semestru několikrát přišel konzultovat výsledky a vyměnit zničené čipy. Přestože student měl potřebné podklady, měl velké problémy s realizací projektu.
Hlavním cílem bakalářské práce pana Lukáše Kratochvíla bylo navrhnout, realizovat a ověřit elektronický sytém pro správu Li-ion baterií. Zadání zahrnovalo problematiku nabíjení a vybíjení Li-ion baterií, návrhu a konstrukce elektronických obvodů i měření elektrických veličin. Náročnost zadání považuji za odpovídající požadavkům kladeným na zadání bakalářské práce jak po odborné, tak po časové stránce. Dle bodu 1 zadání měl student zpracovat rešerši týkající se zejména nabíjecích a vybíjecích charakteristik Li-ion, Li-pol a LiFePO akumulátorů. Student skutečně provedl rešerši a do práce vložil nabíjecí a vybíjecí charakteristiky různých akumulátorů. Bohužel se neobtěžoval definovat veličiny znázorněné na obrázcích. Např. v práci chybí definice symbolu It poprvé použitého na Obr. 1.4 na str. 15. U mnohých charakteristik není označeno, co jednotlivé průběhy znamenají (např. Obr. 3.2 na str. 19, Obr. 3.3 na str. 20). Student na str. 16 vložil velmi krátké podkapitoly s názvy „Přebíjení“, „Podbíjení“ a „Nadproudové zatížení“, obsahující velmi povrchní informace. Jak lze prakticky detekovat přebíjení nebo podbíjení se z nich čtenář nedozví. Jako naprosto zbytečnou považuji podkapitolu 3.2.1 na str. 18 nazvanou „Výrobci a charakteristiky“, kde student uvádí pouze heslovitý výčet výrobců. O charakteristikách zde není ani zmínka. Bod 2 zadání ukládá studentovi seznámit se s obvody umožňujícími správu baterií na bázi Lithia. Student však uvádí pouze jeden obvod, konkrétně BQ76920. Ostatních obvodů dostupných na trhu si student ani nevšiml. Popis principu činnosti a vlastností obvodu BQ76920 je navíc naprosto povrchní. Pan Kratochvíla mu věnuje pouze jednu a půl stránky, z toho půl stránky zabírá obrázek pouzdra integrovaného obvodu, který je dle mého názoru zcela zbytečné dávat do textu práce. Bod 2 zadání proto považuji za nesplněný. Stěžejním cílem práce byl bod 3 zadání, který ukládal studentovi navrhnout a realizovat elektroniku, která by umožňovala nabíjení 4 článkové Li-ion baterie bez nutnosti použití speciální nabíječky, měřit napětí jednotlivých článků, odpojit baterii při překročení mezních parametrů a zasílat informace o stavu baterie po sběrnici I2C. Pan Kratochvíla bohužel žádný vlastní návrh elektroniky neprovedl. Pouze převzal rozpracovaný návrh elektroniky i desky plošných spojů od Ing. Františka Buriana, Ph.D. a provedl v něm úpravy, které považuji za naprosto nekompetentní. Odstranil mikrokontrolér Atmega 88PA-AU a paměť FM24CL16B se zdůvodněním: „Mikrokontrolér s pamětí jsem se rozhodl odstranit z důvodů neznalosti programování mikrokontroléru“. Toto zdůvodnění považuji za skandální. Za další zcela diletantské řešení považuji odstranění isolátoru sběrnice I2C MAX14933ASE+, studentem chybně označovaného jako MAX14993ASE+. V důsledku tohoto nekompetentního zásahu se studentovi během oživování podařilo zničit tři obvody BQ736920 (viz. str. 33, první odstavec). Student nebyl schopen zvolil vlastní koncepci zařízení, neprovedl vlastní návrh obvodového řešení ani výpočet hodnot součástek. Bod 3 zadání proto považuji za zcela nesplněný. I ke zpracování posledního bodu zadání mám vážné výhrady. Student měl ověřit a vyhodnotit výsledky své práce. Tomuto bodu zadání je zřejmě věnována kapitola „7.4 Měření charakteristik“ na str. 34. Postrádám především standardní zpracování měření nabíjecích a vybíjecích charakteristik akumulátorů, tedy schéma zapojení obvodu, dle kterého bylo měření provedeno, postup měření, tabulky naměřených hodnot, seznam použitých přístrojů a především slovní vyhodnocení měření. Bakalářská práce je členěna do 8 kapitol a obsahuje cca 30 stran vlastního textu. Kapitoly 1 až 6 jsou sestaveny v logickém sledu. Kapitola 7, která měla být stěžejní částí práce, je psána naprosto chaoticky a zmateně. V podkapitole „7.1 Návrh DPS“ student ve skutečnosti neuvádí nic o návrhu desek plošného spoje, ale popisuje své nekompetentní zásahy do schématu zapojení, které dostal od Ing. Františka Buriana, Ph.D. Podkapitola „7.1.1 Schéma zapojení“ obsahuje pouze jeden odstavec o 4 větách. Ve 2. větě student uvádí „Schéma je na obr. 7.3.“. Ve 4. větě student uvádí „Výsledné schéma je na obr. 7.4.“. Autor se vůbec neobtěžoval popsat rozdíly mezi oběma zapojeními a zdůvodnit, proč je udělal. Vrcholem chaosu je kapitola „7.4 Měření charakteristik“, kde jsou smíchány výkresy desek plošných spojů, fotografie krabičky a naměřené charakteristiky. V práci je spousta netechnických výrazů (např. 1. odstavec, 2. věta na str. 33) a zkomolených vět (např. poslední odstavec na str. 12). Dále autor místo označení sběrnice zkratkou IIC nebo I2C používá nestandardní označení i2c. Výhrady mám také ke grafické stránce práce. Některé obrázky jsou tak malé, že jsou nečitelné (např. Obr. 71 na str. 31 nebo Obr. 7.4 na str. 34). Závěrem musím konstatovat, že dle mého názoru pan Kratochvíla neprokázal bakalářské schopnosti, protože nedokázal provést vlastní návrh a realizaci elektroniky, jak mu ukládal stěžejní bod 3 zadání. Pouze znehodnotil návrh převzatý od Ing. Františka Buriana, Ph.D. Vzhledem k výše uvedeným zásadním nedostatkům hodnotím práci pana Lukáše Kratochvíla známkou F/20 bodů a navrhuji komisi, aby nechala studenta práci přepracovat.
eVSKP id 102679