GRÜNWALDOVÁ, K. Výroba schránky na 3D tiskárně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Koppová, Aneta

Předložená práce se zaměřuje na výrobu schránky se zamykacím mechanismem pomocí 3D tisku. Práce je rozdělena na dvě části. V první části autorka představuje funkci vyráběné schránky a uvádí srovnání možných technologií výroby, zejména popis jednotlivých metod 3D tisku včetně výběru konkrétní technologie pro uvedené použití. Následuje popis dostupných materiálů pro výrobu schránky pomocí 3D tisku, srovnání a volba nejvhodnějšího materiálu pro dané účely. Při volbě autorka zvažovala výrobní náklady, kvalitu tisku a také zdravotní nezávadnost. Druhá část je zaměřena na přípravu zpracování, tj. měření rozměrů, návrh, vytvoření schémat a následné vytvoření modelu v Inventoru. Jednotlivé části schránky jsou detailně popsány včetně vysvětlení jejich funkce. Dále autorka popisuje samotný tisk schránky a zhodnocení vytisknutých součástí. Některé díly obsahují vady, například z důvodu nevyužití podpěr. Oceňuji proto využití 3D pera pro vyřešení těchto nedostatků. Práce je ukončena návrhem možných úprav a zhodnocením výsledné schránky. Autorka pracovala samostatně a prokázala schopnost najít řešení pro vzniklé problémy. Práce je srozumitelná a přehledně uspořádaná. Autorka splnila zadání v plném rozsahu, a proto doporučuji bakalářskou práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Slaný, Martin

Předložená práce se zaměřuje na problematiku aditivních technologií a jejich praktické využití pro oblast zážitkových aktivit. Pro podobné typy produktů se tato zařízení skutečně často využívají, a proto lze téma považovat za aktuální. V teoretické části se autorka zabývá souhrnem dostupných technologií. Zde by však bylo vhodné spíše srovnávat srovnatelné, a pokud možno aktuální technologie. Popis technologie SLS, DMLS, atd. v práci, by pro tuto aplikaci byly velice neefektivní a nákladné. Autorka se v kapitole 2.1 přitom velice stručně zaobírá problematikou volby vhodné technologie výroby, avšak zmíněné popisované technologie nijak dále nehodnotí. Místo tohoto popisu by bylo na místě uvádět podrobnější srovnání vhodnějších technologií, jako je právě použitá metoda FFF vůči např. DLP a SLA. Tyto jsou v práce okrajově zmíněny, ale bez bližšího hodnocení vhodnosti využití. Drobnou výhradu bych měl také ke kapitole 2.1.1, kdy je velice subjektivně a bez hlubšího rozboru zavržena technologie obrábění z plného materiálu. V praktické části se autorka zaměřila na konstrukční návrh samotného produktu. Postup prací v této části je logicky uspořádaný. Graficky a tematicky je tato část velmi dobře zpracována. V této části však poněkud postrádám hlubší znalost problematiky, což souvisí i s použitými literárními zdroji, kdy byly téměř výhradně použity prospekty, reklamní materiály nebo stránky open source projektů. Je mnoho odborných publikací, které se zabývají problematikou směrové pevnosti ve výtiscích. Stejně tak je mnoho publikací související s utvářením vrstev, jejich rozměrových odchylek a deformací. Studium těchto prací by jistě přispělo k odstranění konstrukčních nedostatku, které autorka nakonec musela řešit ručním dopracováním jednotlivých dílů. Byl by zde vhodný například experiment pro zjištění roztékání vlákna při kladení vrstvy jednoduchým vytvořením válečku a dutého válečku, pro jištění, o kolik je potřeba kompenzovat rozměry jednotlivých dílů, aby nedocházelo k zadrhávání. Podobně mohl být otestovány výstupky na zátce před samotným tiskem atd. Práci i přes uvedené výtky splňuje požadavky kladené na VŠKP a lze konstatovat, že všechny cíle zadání byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě s doporučenou známkou C – dobře.

eVSKP id 129496