ŠTEFEK, M. Potencionální produkce elektrické energie ze střešních fotovoltaických elektráren v obci do 3000 obyvatel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce Martin Štefka vyhodnocuje teoretický potenciál produkce elektrické energie z fotovoltackých panelů a tašek u vesnice s 3000 obyvateli. Práce se v teoretickém úvodu zabývá používanými technologiemi panelů, dále hodnocení vlivů na výkon fotovoltaických panelů, která pokrývá různé oblasti od geografických podmínek přes čistotu ovzduší až po zastínění panelů. Samostatná kapitola se věnuje přehledu projektů a výzkumným zprávám na národní úrovni zaměřeným na vyhodnocení potenciálu produkce. V rámci práce jsou také popsané dva postupy pro vyhodnocení, dle normy pro energetické vyhodnocení budov a zjednodušenou bilanční metodou. Praktická část práce se věnuje výběru vhodné obce pro vyhodnocení, návrh způsobu vyhodnocení pro různé typy střech na základě mapových podkladů. Je také provedena nezbytná validaci dat na několika měřených budovách i zahraničních webových nástrojů jako například projekt Sunroof. Po ověření metody byl proveden výpočet pro celou obec na základě hodnocení jednotlivých budov. Není hodnocena pouze roční produkce, ale i s určitou mírou nepřesnosti je také odvozeno rozložení produkce v průběhu roku. S ohledem na velikost produkované energie byl také nastíněný dopad na energetickou síť a také bylo provedeno i porovnání s výstupy národních studií. V závěru je provedeno přehledné zhodnocení. Práce je velmi dobře zpracovaná jak rozsahem, ve kterém diplomat hodnotil vlivy na produkci, také návrh vlastní metodiky vyhodnocení z mapových podkladů. Kladně také lze hodnotit validace zvolené metodiky na různých příkladech i porovnání výsledků s odbornými studiemi a základní vyhodnocení vlivu potenciální produkce na energetickou síť, což ukazuje diplomantovo pochopení širších souvislostí energetiky. Diplomant pracoval samostatně a aktivně snažil vyřešit zadanou problematiku i nad rámec vyžadovaný bakalářskou prací, speciálně se snažil postihnout co největší množství vlivů na produkci a také snaha o porovnání výsledků s výsledky studií. Bakalářská práce plně naplňuje body zadání a také grafické a formální zpracování je na velmi dobré úrovni, proto hodnotím 98 body. Otázky k obhajobě: 1. V práci jsou uvažovány panely o výkonu 320 kWp, ve spojitosti výkonů panelů užitých v předchozích studiích mohl by diplomant odhadnout, jaké výkony panelů lze očekávat v následujících 5 letech? 2. Na základě vypočteného fotovoltaického potenciálu mohl by diplomant odhadnout náklady pro dosažení potenciálu (bez množstevních slev, státní podpory atd.) v maximální variantě? Dále vyhodnotit průměrnou investici na rodinný dům?
1.Odpovídá bakalářská práce uvedenému zadání v plném rozsahu? Zadání bakalářské práce je zaměřeno na stanovení odhadu maximálního výkonového technického potenciálu střešních fotovoltaických elektráren v obci Moravany u Brna. V souvislosti s tím, je kromě stanovení samotného návrhu postupu toto umožňující, také jeho následné porovnání se současnými přístupy. Jsem toho názoru, že řešení předložené bakalářské práce odpovídá uvedenému zadání a že je zadání splněno v plném rozsahu, třebaže některé části práce mohly být řešeny lépe, viz následující komentáře mého posudku. 2. Jak hodnotíte předloženou bakalářkou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti? Struktura bakalářská práce a návaznost jednotlivých částí je dle mého názoru obhajitelná a logická. Obecně považuji také práci jako přehlednou a poměrně dobře se v ní orientuje. Dle mého názoru není v práci příliš dobře rozlišen charakter informací, které je vhodné představit v hlavní části práce a které vložit do příloh. Jsem přesvědčen, že značná část uváděných informací v kapitolách 2 až 4 jsou pro řešení práce nedůležité, resp. nedochází k jejich využití či nejsou v kontextu řešení práce relevantní. Domnívám se, že název podkapitoly 6.11 - Předpokládaný dopad na elektrickou síť – je poměrně zavádějící, když v této kapitole jsou řešeny výhradně energetické bilance výroba vs. spotřeba, tzn. nejde o plnohodnotné zhodnocení dopadu na elektrickou síť, jehož předmětem má být zejména plnění kvalitativních parametrů v rámci DS. Vzhledem k tomu, že není představena ani stávající topologie DS, tak i samotné hodnocení pouze na úrovni souhrnných bilancí energií není dostatečným nositelem informace. Přestože považuji zadání práce za splněné, domnívám se, že jednotlivé dílčí části práce mohly být z pohledu uváděných informací více obsáhlé, resp. mohly být provedeny rozsáhlejší obhajoby a kritičtější komentáře zaváděných předpokladů či zjednodušení. Tyto totiž mají jinak zcela zásadní vliv na výslednou kontrolu správnosti řešení, ale také poskytují sdělení, v jakém kontextu je nutno výsledky chápat. 3. Jiné poznatky, kritické připomínky. Jako příklad jiných připomínek uvádím, že obrázky na str. 44 by měly být plynulou součástí textu práce, tzn. není standardní u bakalářských prací, že jsou obrázky ‚obtékány‘ textem. Jednotky veličin, které jsou součástí vztahů, jsou chybně zobrazeny kurzívou. Na str. 51 je uveden příklad zápisu vybraných veličin konkrétního fragmentu obce. Kompletní data za celou obec v podobném formátu ovšem nejsou součástí práce či příloh. 4. Zda, a v kterých částech přináší bakalářská práce nové poznatky? Za přínosnou považuji zejména tu část práce zabývající se návrhem/modifikací metodiky umožňující odhad maximálního technického potenciálu střešních fotovoltaických elektráren v obcích do 3000 obyvatel. Nové poznatky je pak možné vnímat ve smyslu demonstrativního porovnání navržené metody se stávajícími přístupy. Na druhou stranu se velmi složitě kvantifikuje přínos dosažených výsledků a tohoto srovnání obecně, resp. jejich přínosný dopad do praxe. 5. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů? Použitá literatura je svým rozsahem dostatečná pro typ práce. Obecně platí, že jednotlivé typy literárních zdrojů jsou různorodé. Avšak pro vypracování bakalářské práce vnímám charakter některých těchto zdrojů spíše jako nevhodný (např. [1], [5], [30]), a to zejména z toho důvodu, že nejde o odborně recenzované/oponované zdroje a obecně není zaručena výsledná kvalita informací. Odkazování se v textu na použité zdroje je sice jednoznačné, z formálního hlediska to není vždy provedeno v souladu s normativními požadavky. V seznamu použité literatury je uvedena reference [48]. Tato představuje bakalářskou práci, která je/byla řešena souběžně s touto prací. Formát provedení citace této reference označuje použití elektronické verze dokumentu, a to včetně odkazu na tento dokument a datum citování informací. Jsem přesvědčen, že elektronická reference nebyla v době citování informací na uvedeném odkaze dostupná, vzhledem k faktu, že její dostupnost je případně podmíněna její obhajobou. 6. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování). Autor u některých popisných částí zbytečně inklinuje k používání složitých větných konstrukcí. Napříč prací se také obecně vyskytují neodborné výrazy, překlepy či gramatické nedostatky, tyto zásadně nesnižují výsledné bodové hodnocení práce. 7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)? Jsem přesvědčen, že výsledky práce mají výhradně technicko-filozofický charakter, tudíž nelze předpokládat ani další praktické využití výsledků. Praktické využití výsledků je navíc omezeno skutečností, že nebyly brány v úvahu související technické problémy (např. studie připojitelnosti jednotlivých zdrojů, změna provedení DS, vznik nové rozvodny aj.). Proto samotný ‚navrhovaný‘ celkový výkon instalovaných výkonů FVE výroben je nutno brát velmi s rezervou, resp. tyto výsledky musí být vždy spojovány v kontextu se zavedenými předpoklady, aby nedošlo k dezinterpretaci. Přestože navržená metodika plošného stanovení možného instalovaného výkonu FVE může být oproti současným řešením do jisté míry více zpřesňující, domnívám se, že i přesto nebude nacházet, minimálně ve střednědobém horizontu, uplatnění. Toto vyplývá ze skutečnosti, že data nejsou plnohodnotným nositelem technické informace a metodika přímo nekoresponduje s potřebami DS, zejména to naráží na samotnou praxi provozu distribučních sítí a připojování nových zdrojů. 8. Doporučujete práci k obhajobě či nikoliv? V souvislosti s výše uvedeným předložená bakalářská práce svým obsahem naplňuje jednotlivé body zadání. Z pohledu naplnění požadovaného stránkového rozsahu práce požadavky splňuje a odpovídá aktuálním stanoveným požadavkům. Dle uvedených skutečností doporučuji předloženou práci k obhajobě a hodnotím ji 85 b. Zdůrazňuji, že přestože řešení práce vede k naplnění jejího zadání/cílů, je stále nutné sledovat technicko-filozofický charakter zadání. Nadále i výhradně vizionářské výsledky pak interpretovat v kontextu zavedených předpokladů vč. neopomíjení samotného charakteru práce.
eVSKP id 119165