ČERVEŇOVÁ, L. Rozložení tlaku na cyklistickém sedle v souvislosti se změnou posedu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Studentka zpracovala bakalářskou práci, v níž se věnuje distribuci tlaku na sedlo jízdního kola. V teoretické části se velmi podrobně věnuje nastavení optimálního posedu, což je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozložení tlaku na sedlo. Oceňuji čerpání informací z množství odborných publikací. Větší péče mohla být věnována konstrukčnímu řešení sedel, použitým materiálům, jejich vlastnostem a výrobním technologiím. V praktické části studentka provedla měření na mnoha rozdílných sedlech. Zde velmi chválím studentčinu iniciativu zapůjčit si testovací sedla pro měření. Výtku mám ke zpracování dat, kdy by bylo vhodné se zaměřit na hlubší rozbor změřených dat a lepší prezentaci výsledků. Studentka pracovala samostatně a své postupy mi předkládala na občasných konzultacích. Práce splňuje zadání ve všech bodech, obsahuje množství typografických chyb a občasné překlepy. Práci hodnotím stupněm C, 75 bodů.
Výborně sepsaná teoretická část práce čerpá z důkladné a rozsáhlé literární rešerše. Srozumitelně formulované výzkumné hypotézy jsou v praktické části práce ověřeny měřením podle dobře sestaveného měřícího protokolu. Validita měření je zaručena korektně zvolenými metodami individuálního nastavení parametrů sedla a řidítek. Výsledky rozložení tlaku při různých výzkumných scénářích jsou přehledně zobrazeny ve formě interpolovaných teplotních map, což umožňuje intuitivně srovnávat vliv zkoumaných vlastností posedu na rozložení tlaku na povrchu sedla. Dále jsou v práci srovnány maximální hodnoty tlaku pro jednotlivá zkoumaná sedla při dvou úrovních výšky řidítek. Další zpracování dat však v technicky orientované práci chybí. Chybí zde výpočet celkového tlaku působícího na sedlo, který by umožňoval hodnotit, zda na různá sedla dosedá jezdec plnou vahou, nebo část váhy přenáší nohama na pedály. Dále v práci chybí typické kvantifikátory používané pro tlakovou analýzu cyklistických sedel, jakými jsou kvantifikátory souměrnosti posedu na sedle, kvantifikátory rozložení tlaku v zónách sledujících podélnou osu sedla, kvantifikátory poměru zatížené oblasti k celkové oblasti, kvantifikátory maximálního a průměrného tlaku v místech dotyků tří obvyklých kostí a kvantifikátory těžiště tlaku. V práci není ani řešena problematika určení plochy dotyku snímacího potahu se sedly s odlišnou konstrukční geometrií, která je potřebná pro následný výpočet poměrného tlakového pokrytí sedla. Nestejný rozsah barevné škály u jednotlivých sedel znemožňuje vzájemně vizuálně srovnat rozložení absolutních tlaků, ale jiný vhodnější kvantifikátor práce neobsahuje. Použitý tlakový potah umožňuje snímat i dynamiku rozložení hodnot v průběhu jízdy, ale dynamické parametry nejsou v práci hodnoceny vůbec. Prezentace výsledků je tak redukována na vizuální srovnání teplotních map a neumožňuje např. statistické zpracování výsledků, pokud by měření proběhlo na více probandech. To však zřejmě nebylo cílem práce, neboť formulace zadání připouští realizaci práce na jediném probandovi, navíc bez opakovaného měření. V diskuzi jsou srozumitelně interpretovány vlastní výsledky, ale chybí v ní širší srovnání s výsledky dosaženými jinými vědeckými týmy. Optimální nastavení posedu jezdce v diskuzi stanoveno není, což je zdůvodněno individuálností anatomie jezdce a jeho stylu jízdy. Místo optimálního nastavení posedu jsou proto čtenáři předloženy vztahy mezi parametry posedu a interpretovanými dosaženými výsledky, které slouží jako vodítko pro určení správného posedu. Práce je velmi dobře strukturovaná a její formální i jazyková úroveň prozrazuje, že studentka přistupovala k vypracování práce svědomitě. To je vidět i z rozsahu práce a výborné práce s literaturou. Zadání práce je splněno ve všech bodech, potenciál zadání však mohl být lépe naplněn rozsáhlejším zpracováním změřených hodnot.
eVSKP id 142058