KAMENICKÁ, Z. Nejistoty měření v diagnostice izolačních materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Frk, Martin

Diplomantka se zabývala problematikou nejistot přímo a nepřímo měřených veličin. V souladu se zadáním se slečna Kamenická v teoretické části věnovala nejistotám měření a způsobu jejich výpočtu. V experimentální části se nejprve seznámila s obsluhou měřicích LCR metrů a se vztahy pro výpočet přesnosti měřených veličin. Vytvořila si vlastní program pro měření v softwaru VeePro a pro matematické vyhodnocení rozsáhlého souboru naměřených dat a výpočet nejistot složek komplexní permitivity naprogramovala, s využitím jazyka Visual Basic, univerzální aplikaci. Na základě dosažených výsledků stanovila optimální nastavení přístrojů z pohledu dosažení nejmenší hodnoty nejistot měření. Na základě obsahové stránky diplomové práce lze konstatovat, že diplomantka splnila všechny uvedené body zadání a svou práci zpracovala a odevzdala řádně v termínu. V problematice nejistot měření se studentka velmi dobře orientuje. K zadanému tématu přistupovala svědomitě a v průběhu experimentu se vždy dokázala vyrovnat se vzniklými potížemi způsobenými nedostatky a chybami v návodech k přístrojům. Získané výsledky experimentu, stejně tak i zpracování práce průběžně konzultovala. Vlastní diplomová práce je přehledně uspořádána do jednotlivých kapitol a vyznačuje se jednotným stylem a vzhledem grafických závislostí s drobnými formálními nedostatky, které zásadně nesnižují její výslednou kvalitu. Z charakteru práce vyplývá, že slečna Kamenická pečlivě prostudovala a využila různých zdrojů odborné literatury z oblasti statistického vyhodnocení dat a nejistot měření včetně rozsáhlých návodů k jednotlivým měřicím přístrojům a elektrodovým systémům. Všechna použitá literatura je řádně citovaná v závěru diplomové práce.

Posudek oponenta

Rozsívalová, Zdenka

Předložená diplomová práce shrnuje problematiku vyjadřování nejistoty měření, jak v teorii, tak i matematickým zpracováním experimentálně získaných dat. Práce je správně rozčleněna na teoretickou a praktickou část, doplněna úvodem do problematiky a závěrem shrnujícím význam provedených experimentů. Teoretická část práce stručně popisuje metodu dielektrické relaxační spektroskopie ve frekvenční oblasti a podrobně seznamuje se způsoby stanovení jednotlivých typů standardních nejistot pro přímo a nepřímo měřené veličiny. Bc. Zuzana Kamenická realizovala veškeré experimentální práce v laboratořích Ústavu elektrotechnologie FEKT, zkušební zařízení a podmínky měření přizpůsobila přístrojovému vybavení a možnostem ústavu. Na základě výsledků experimentů zpracovala diplomovou práci v rozsahu 85 stran včetně seznamu použité literatury a přehledu symbolů uváděných v textu. V experimentální části jsou specifikovány zkušební vzorky kapalného a tuhého dielektrika, popsána zařízení používaná při měření ve frekvenční oblasti od 20 Hz do 30 MHz včetně přesnosti, nejen měřicích zařízení, ale i elektrodových systémů. Dále je uveden postup měření, výsledky měření frekvenčních charakteristik kapacity a ztrátového činitele, z nichž byly následně určeny frekvenční závislosti složek komplexní permitivity, tedy relativní permitivity a ztrátového čísla. K naměřeným i vypočteným veličinám jsou v celém zkoumaném frekvenčním rozsahu vypočteny standardní kombinované nejistoty měření s respektováním použitého měřicího přístroje. Z vyhodnocení experimentu vyplývá, které měřicí zařízení je nejvhodnější, z hlediska přesnosti měření, pro požadovanou frekvenční oblast. Předložená práce je sepsána přehledně a pečlivě, s vnější úpravou a grafickým zpracováním na velmi dobré úrovni. K práci nemám zásadní připomínky. Požadavky zadání byly splněny v plném rozsahu. Předložená diplomová práce a její zpracování splňují všechny požadavky, kladené na závěrečnou vysokoškolskou práci, nutné pro doporučení práce k obhajobě. Výsledky provedených a vyhodnocených experimentů jsou jednoznačně využitelné při návrzích metodiky měření s ohledem na dosažení optimálních výsledků, co do přesnosti.

eVSKP id 20842