PETRÍK, J. Odhad dechové frekvence z fotopletysmogramu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2023.
Prvním úkolem autora bylo vypracování stručného přehledu metod odhadu dechové frekvence (DF) z fotopletysmogramu (PPG). Autor popsal základní způsoby ovlivnění podoby signálů PPG dýcháním a obecné postupy odvození DF. Popsal heslovitě principy odhadů dechové křivky (DK) a odhadů DF, ale pouze s odkazy na dvě relevantní přehledové práce. Obdobně povrchně popsal metody hodnocení kvality vstupního signálu PPG a kvality odvozené DK. V přehledu postrádám popis metod a přístupů různých autorů k odhadu DF i k posouzení kvality signálu PPG, resp. DK. Druhým úkolem byl návrh, realizace a popis algoritmů pro odhad DF ze signálů PPG. Autor realizoval celkem 15 variant odhadů DF v časové a ve frekvenční oblasti. Své metody ověřil na databázích CapnoBase a BIDMC. Programová řešení jsou funkční, dosažené výsledky považuji za velmi dobré. Zpracování kapitoly je dobré, s výhradou k příliš stručnému porovnání dosažených výsledků s jinými pracemi. Třetím úkolem bylo automatické posouzení kvality testovaných signálů. Tato část byla patrně poznamenána časovou tísní autora. Pro hodnocení kvality DK se pokusil o vlastní metodu, ale získané výsledky neporovnal s některou metodu převzatou z literatury. K formální úrovni zprávy nemám připomínky, s výjimkou práce s literaturou, která je slabinou tohoto projektu. Pokud jde o aktivitu autora, kromě podrobnějších připomínek k Semestrálnímu projetu, nevyužil možnosti průběžných konzultací. Přes uvedené nedostatky považuji práci za přijatelnou a doporučuji ji k obhajobě.
Student Jakub Petrík se ve své bakalářské práci zabývá odhadem dechové frekvence z fotopletysmogramu. V díle, které má od úvodu po závěr 32 stran shrnuje teoretické poznatky z oblasti měření dechové frekvence, PPG a rozebírá podrobněji možné postupy pro praktickou část. V té pracuje se dvěma databázemi, kdy nejprve provádí pomocí různých metod odhad dechové křivky a dále aplikuje několik postupů pro výpočet dechové frekvence z odhadnutých křivek. Práce jako taková je psána vcelku čtivě, je logicky členěná, čtivost však snižuje jednak míchání anglických a slovenských termínů (například frequency-based metódy vs. metódy odhadu vo frekvenčnej oblasti) a pak také množství formálních chyb a překlepů (někdy je kolem čárky mezera z obou stran, někdy ani z jedné, jednotky jsou někdy s mezerou někdy bez ní) a používání anglických obrázků. Použité metody v praktické části jsou sice jednodušší, nicméně počet použitých metod toto vynahrazuje. Student se v práci snaží i dostatečně obhajovat jednotlivé kroky, i tak ale některým krokům nerozumím (například použití funkce "detrend" ve chvíli, kdy by v signále po filtraci pásmovou propustí žádný výrazný trend být neměl). Závěrečná část práce působí, jakoby byla psaná ve spěchu, hodnocení kvality je ve srovnání se zbytkem práce dost stručné, kapitola 4.1 srovnává výsledky jenom se dvěma zdroji, přitom už jenom první z uvedených zdrojů nabízí srovnání s dalšími dvěma. Závěr práce na 360 znaků pak už jenom podtrhuje tyto moje poslední výtky. I přes zmíněné nedostatky však práci považuji za celkem zdařilou, student otestoval více metod a dosáhl dobrých výsledků, doporučuji ji tudíž k obhajobě a navrhuji hodnocení C, 75 bodů.
eVSKP id 154305