MEDEK, P. 3D tištěná mikropásková flíčková anténa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem práce bylo prozkoumat možnosti zvětšování impedanční šířky pásma flíčkové antény změnou distribuci efektivní permitivity substrátu antény. Student v práci představil a v programu CST Microwave Studio zkoumal vliv tří typů rozložení efektivní permitivity substrátu flíčkové antény na impedanční šířku této antény. Výsledky porovnal s anténou realizovanou na homogenním substrátu. Z dosažených výsledků je zřejmé, že anténa s distribucí efektivní permitivity pojmenované v textu jako "rozložení pomocí polynomu" (kap. 3.2.3) dosahuje největší impedanční šířky pásma. Anténa s touto distribucí byla nakonec realizována a změřena. Vlastní text práce má své rezervy a obsahuje chyby jak věcného tak formálního charakteru. Podkapitola 4.3 týkající se měření antény mohla být zpracovány podrobněji s hlubší diskuzí obdržených výsledků. Zadání práce považuji za splněné.
Student se v bakalářské práci věnoval studiu a realizaci mikropáskových flíčkových antén s různou prostorovou distribucí efektivní permitivity substrátu. Práce je po obsahové stránce logicky zpracovaná, v úvodních kapitolách se student podrobně seznámil s literaturou v dané problematice, kterou stručně popsal a v následné kapitole poznatky využil při modelování mikropáskové flíčkové antény na třech typech nehomogenního substrátu. Z dosažených výsledků byla zvolena varianta rozložení relativní permitivity v substrátu pomocí polynomu 6. řádu, která byla realizována a změřena. I přes to, že nebylo dosaženo požadované rezonanční frekvence, bylo ověřeno zvětšení impedanční šířky pásma oproti použití klasického substrátu. Z prezentačního, technického a odborného pohledu práce obsahuje nemalé množství stylistických chyb a netechnických obratů. V celé práci zcela chybí odkazy na uváděné tabulky a obrázky. V úvodních dvou kapitolách jsou obrázky čerpány z dostupné literatury s anglickými popisky a z toho důvodu jsou některé málo kvalitní až nečitelné. V kapitole, ve které bylo prováděno modelování, jsou všechny uváděné grafy parametru S11 vykopírovány pravděpodobně ze simulačního programu v nízké kvalitě a popisky v nich nejsou čitelné. Obrázkům antén chybí osy. Tabulky v práci obsahují přehledné srovnání jednotlivých sledovaných parametrů, tyto parametry nejsou však v textu vysvětleny. Práce se v úvodních kapitolách jeví dostatečně odborná, avšak s přibývajícími kapitolami se z práce stává spíše vyprávění viz úvodní odstavec kapitoly 4, která již nemá nic společného s odborným textem. Zadání práce je zcela splněno, a to i rozsahově. Prezentační úroveň práce, její formální úprava, jazyková a odborná úroveň je na dostatečné úrovni, a proto práci doporučuji k obhajobě a navrhuji 79 bodů.
eVSKP id 141511