RŮŽIČKA, P. Výroba dílu zpětné klapky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Náplní bakalářské práce byl návrh výroby dílu zpětné klapky používané u čerpací techniky. V první části práce student zhodnotil současný stav výroby tohoto náhradního dílu a po průzkumu trhu zjistil, že ho vyrábí na českém trhu pouze jedna firma. Na základě snahy snížení konečné ceny produktu navrhl nový postup výroby a to přesným stříháním s tlačnou hranou. Na tuto problematiku byla zpracována i literární rešerše. Správnost své volby potvrdil zhodnocením technologičnosti výroby součásti a i z hlediska ekonomického. Student přistoupil ke zpracování bakalářské práce velmi zodpovědně, pracoval samostatně, prokázal schopnost aplikace poznatků z praxe a studia literárních podkladů. Na konzultace chodil pravidelně s návrhy řešení dílčích problémů. Formální a grafická úprava bakalářské práce je na výborné úrovni.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Bakalářská práce pana Pavla Růžičky se zabývá návrhem výroby součásti disku zpětné klapky, vyráběné v celkové roční produkci 100 000 kusů. Po zhodnocení možných variant se rozhodl využít pro výrobu technologii přesného stříhání s tlačnou hranou, na kterou také zaměřil teoretickou část práce i vlastní návrh výroby, včetně konstrukčního návrhu nástroje a volby stroje. Dochází tak ke zrychlení a zkvalitnění výroby dílce oproti stávajícímu způsobu, tj. použití postupového střižného nástroje, vyžadující dodatečné úpravy výstřižku. Rozsah a provedení odpovídá stanovenému zadání a splňuje tak vytyčené cíle práce. Teoretická část předkládá vcelku uceleným způsobem základní poznatky v oblasti přesného stříhání. Z hlediska vlastního návrhu výroby je třeba zmínit fakt, že technologické výpočty jsou prováděny na základě mechanických vlastností stříhaného materiálu z tab. 3.1, kde jsou však uvedeny jen minimální hodnoty meze kluzu a pevnosti. Pro výpočet a následné dimenzování nástroje a stroje by ale byly daleko vhodnější maximální nebo alespoň průměrné hodnoty zmíněných veličin. Dále není jasné, jakým způsobem byla určena hodnota střižného odporu 220 MPa při výpočtu střižné vůle. Nelze tak posoudit správnost výsledku. Výpočet střižné mezery je chybný. Výsledek výpočtu střižné síly je rovněž špatně. Po jeho zaokrouhlení na kN však najednou autorovi vychází zcela jiná, tentokráte správná, hodnota. Větším problémem je ale dle mého názoru zavádějící stanovení rozměrů hlavního střižníku a střižnice. Při dodržení předepsaných výrobních úchylek a rozměrů by za jistých podmínek nešlo zasunout střižník do střižnice. Kromě toho práce zahrnuje pouze výpočet rozměrů a tolerancí hlavního střižníku a střižnic. Už se ale nezmiňuje o děrovacích střižnících a střižnicích. Autor místo toho udává, že rozměr děrovacího střižníku bude dán obecnými tolerancemi dle normy ISO. I když je poté na výkresu děrovací střižník opatřen tolerancemi, jejich výpočty by ale měly být v práci uvedeny. Taktéž výkresová dokumentace zahrnuje několik nepřesností. Jedná se například o nevhodně vyšrafovaný vyhazovací píst na výkresu sestavy (pozice 12), dále použitá kotevní obruč (poz. 16) se mi zdá vcelku zbytečná stejně, jako opěrná podložka střižnice (poz. 19). Dále není jasný důvod zapuštění tlačného pístu (poz. 8) do držáku spodního vyhazovače. Pozice 7 odkazující v kusovníku sestavy na vyhazovací kolík ve skutečnosti na výkrese odkazuje na držák spodního vyhazovače. Elementy pro vedení pásu plechu jsou k upínací desce připevněny vždy jen jedním šroubem a nijak zabezpečeny proti otáčení. Obvodový střižník je v sestavě pojištěn v podložce kolíkem. V této souvislosti je ale na místě otázka, jakým způsobem bude daný kolík vyjímán z neprůchozí díry ve střižníku v případě demontáže? Z hlediska výrobních výkresů vybraných nástrojů lze vytknout např. dosti nezvyklé kótování děr na výrobním výkresu těsnícího disku, příliš široký interval pro dovolenou odchylku tvrdosti dosažené kalením a popouštěním (na výrobním výkrese obvodového střižníku chybí zmínka o zušlechtění úplně), kótovací styl mimo zavedené zvyklosti (co se umístění šipek týče) nebo chybějící výrobní tolerance děrovacího střižníku. Mezi další nedostatky práce lze, krom občasných překlepů, zařadit: - chybějící citace v úvodu, - chybějící odkazy na některé obrázky v textu práce (např. obr. 1 nebo obr. 2), - uvádění odkazů na literaturu u nadpisů mimo zavedené zvyklosti, - nevhodně velké a pokaždé odlišné mezery použité v textu před a za některými výčty, - nevhodné označování tloušťky materiálu jako „síla“, - špatný styl kótování na obr. 34 (str. 28), - některé zdroje literatury, které nelze pomocí uvedených URL adres dohledat.

eVSKP id 124933