RYŠAVÁ, M. Vývoj systému pro měření pohybových schopností malých živočichů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Téma bakalářské práce bylo zadáno z Pedagogické fakulty na Masarykově univerzitě. Cílem práce bylo navrhnout, sestavit a otestovat systém, který bude použitelný na venkovních lokalitách pro měření rychlosti malých ještěrek. Studentka ve své práci rozebrala danou problematiku, otestovala jednotlivé koncepty pro měření pohybu a s pomocí techniků z dílny na Ústavu radioelektroniky sestavila jeden--ze dvou požadovaných--prototypů měřící dráhy. Jedná se o jednometrovou „závodní rovinku“ s měřenými mezičasy po 10 centimetrech v podobě optických bran. Byl vytvořen firmware, který ovládá jednotlivé brány, zaznamenává časy a zajišťuje přenos dat do centrálního notebooku pro pozdější zpracování. Zadání práce požadovalo také otestování zařízení přímo v terénu a vyhodnocení měřených dat na základním vzorku ještěrek. Tento bod zadání nebyl splněn. Struktura předložené textové dokumentace je srozumitelná, logicky členěná a obsahuje málo formálních nedostatků. Jednotlivé měřící metody jsou rozebrány a kriticky zhodnoceny. Oceňuji, že studentka musela nastudovat několik odlišných problematik a prakticky si ověřit nové znalosti a dovednosti, které měla získat během studia. Obslužný kód byl psán v prostředí Arduino IDE. Přestože je samotný měřící systém z principu poměrně jednoduchý, obslužný kód mohl být lépe propracován a popsán. Studentka se během řešení projektu potýkala se značnou časovou vytížeností a bylo tak dosaženo více než měsíčního zpoždění. To patrně způsobilo, že práce nebyla zcela dokončena a otestována.
Studentka ve své práci se věnuje stavbě zařízení, které je schopné zaznamenávat a vyhodnocovat pohyb ještěrky v testovacím labyrintu. Klade velký důraz na to, aby celý systém byl mobilní a použitelný ve venkovním prostředí. V Teoretické části práce popisuje jednotlivé metody řešení včetně druhů jednotlivých ještěrek a uvádí čtenáře do problematiky daného tématu. Dále zde jsou uvedeny odkazy na dřívější výzkumy. Jsou zde uvedeny jednotlivé výhody a nevýhody u daného řešení. Například u jednotlivých podsekcí u 1.2.2 Softwarové vyhodnocování video sekvence u detekce pomocí tvaru, barvy, odečtení pozadí nenacházím žádné odkazy na zdroje. Ve druhé části metody řešení studentka ověřuje funkcionalitu jednotlivých senzorů, která vybrala (už zde není uvedeno testování s kamerami), kde své pozorování sumarizuje v tabulce 2.1, která je výchozím bodem pro realizaci celé praktické části. Tuto část vnímám velice pozitivně. V praktické části, kde se studentka věnuje stavbě finálního řešení, se používá opět Arduino Uno, což není špatně, jen si nejsem jist, zda je USB port vhodné řešení do venkovních prostor. Box, který byl vytištěn na 3D tiskárně žádný takový „odolný“ konektor neobsahuje. Dále pokud i samotné PCB se má nacházet ve venkovních prostorách, bylo by vhodné celou desku po osazení minimálně zalít lakem, protože samotný 3D vytištěný box bez těsnění nebude moc odolný ve vlhkém prostředí, ale toto se v práci bohužel nedočteme. V kódu guy.py jsou některé popisky zavádějící jako například global variables a je obecně škoda, že se studentka nepokusila celou komunikaci se zařízením Arduino Uno dát do třídy. Takto kód působí velice nepřehledně a může docházet k chybám. Do budoucna by bylo vhodné celý kód rozdělit do více souborů kvůli lepší přehlednosti. U souboru ir_controler.ino by bylo vhodné opět rozdělit pomocné funkce mimo hlavní smyčku do více souborů. V samotném závěru by bylo dobré uvést i nějaké testy finálního zařízení, případně dát odkaz na video. Obecně práce obsahuje několik gramatických chyb a překlepů, avšak hodnotím pozitivně vypracování v prostředí LATEX. Dle mého názoru studentka splnila stanovené cíle práce, avšak je zde prostor pro zlepšení hlavně v oblasti odolnosti zařízení ve venkovním prostředí a je obecně na zamyšlení, zda celá koncepte systému je správná (PC->USB->ARDUINO), protože v současném podání se jedná o velmi jednoduchou úlohu. Otázky: 1. Jaké další vhodné koncepce by se daly použít z pohledu systémové architektury? Tedy místo PC->USB->ARDUINO? 2. Je možné realizovat komunikaci mezi PC a Arduinem jiným způsobem než přes USB? Jaké existují moduly případně moduly?
eVSKP id 141521