TRUBÁK, V. Zvyšování jmenovité hodnoty proudu spínacích přístrojů s tepelnou vypínací spouští [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Vojtěch Trubák vypracoval bakalářskou práci zaměřenou na problematiku zvyšování jmenovité hodnoty proudu u jističe MCCB samostatně s přiměřeným využívání konzultací. Samotné zadání vzniklo ve spolupráci s externím partnerem katedry. Měřený vzorek, podle kterého byla pořízena vstupní data pro numerický výpočet lze v budoucnu použít na laboratorní výuku. Proudovou dráhu výkonového jističe bylo z důvodu uchování „Know - how“ zadavatele nutno překreslit v CAD programu, kde student využil svých znalostí v systému SOLIDWORKS. Malý problém bohužel nastal ve využití doplňku Flow Simulation. Zde bylo nutné, aby si student připravil základní model pro nezbytné závěrečné výpočty podle naměřených úbytků napětí a vlastního teplotního profilu jističe. Špatné rozložení hlavního bodu bakalářské práce zapříčinilo, že přípravu modelu a osvojení numerického programu musel student zvládnout za 4 týdny. Po překonání mnoha zákeřností, které jsou na poli numerických výpočetních metod běžné, student dovršil cíle a bod zadání splnil. Výsledky bakalářské práce budou prezentovány u partnera v průmyslu a poslouží pro lepší porozumění této problematiky. I když odevzdaná práce vykazuje formální chyby a poztrácí správné technické termíny, práci doporučuji k obhajobě.
Student předložil k obhajobě bakalářskou práci s názvem Zvyšování jmenovité hodnoty proudu spínacích přístrojů s tepelnou vypínací spouští. Práce je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodu a závěru. Kapitoly první až čtvrtá a část páté jsou popisného charakteru. Kapitola druhá se věnuje účinkům elektrického proudu. Nejprve tepelným, které souvisí se zaměřením práce, poté dynamickým, které však příliš nesouvisí s tématem a jsou zařazeny uměle. V této části nejsou žádné závažné věcné chyby, přesto mám následující připomínky. Není třeba uvádět obecně známé skutečnosti ze střední nebo dokonce základní školy. Použitý matematický aparát (zejména u dynamických účinků) by měl odpovídat vysokoškolské úrovni a nikoliv jednoduchým středoškolským vztahům s omezenou působností. Na straně druhé postrádám přehled základních vztahů a zákonů, podle kterých počítá použitý software SolidWorks Flow Simulation proudění a oteplení. Třetí kapitola se věnuje popisu základních částí a parametrů jističů. Nejsou zde žádné závažné nedostatky, pouze rozdělení mělo být provedeno i podle velikosti. Pak by se nemohlo stát, že rozdělení na kategorie B, C a D vypadá jako univerzální, přitom se vztahuje pouze na malé jističe. Kapitola čtvrtá popisuje důležitý prvek jističe, který ovlivňuje rerating, tj. bimetalovou spoušť. V této kapitole nejsou závažné chyby, pouze v prvním odstavci na str. 27 je jako d označen rozdíl teplot, přičemž se jedná o diferenciál teploty. Kapitola pátá nejprve popisuje parametry jističe 3VA1225. Jako Ui je označeno maximální pracovní napětí, přitom se jedná o jmenovité izolační napětí. Stejně tak Uimp je jmenovité impulsní napětí, nikoliv maximální. Rovněž je na str. 28 špatně uvedeno, že tento jistič slouží k ochraně startérů motorů – zřejmě špatným překladem. Rovněž spojení „nastavitelné tepelné spouště lze přizpůsobit vybavovací schopnosti danému motoru“ je nelogické a špatné. Na stejné straně je uvedeno, že na základě popudu zkratové spouště dojde k omezení – ve skutečnosti je zkratová spoušť příliš pomalá na to, aby přispěla k omezení, toho se dosahuje dynamikou kontaktů. 8000 cyklů není životnost pod napětím, ale elektrická životnost (tj., při jmenovitém napětí a proudu). Největší problém představuje kapitola 5.3, kdy dle jednoho bodu zadání měl student připravit laboratorní měření. Student píše, že byly provedeny zkoušky ve spolupráci s OEZ s.r.o. K tomuto bodu nemá však téměř nic uvedeno, takže se na spolupráci asi příliš nepodílel. To dokazuje i Obr. 5.3, kdy graf je patrně převzatý (směs češtiny a angličtiny). Těžiště práce a vlastní tvůrčí činnost studenta představují kapitoly šestá a sedmá, kde student překreslil jistič v 3D softwaru a následně provedl simulace. Zde nejsou závažné věcné chyby, pouze je špatně uvedena jednotka tepelného odporu. Jinak je provedený postup logický a správný. Rovněž postup u určení reratingu v kapitole sedmé je logicky správný, mám však připomínku k třetímu odstavci na str. 48, kde se uvádí, že při neměnnosti určitých parametrů je třeba k dvojnásobnému oteplení jen odmocnina(2)x větší proud – což je správně, avšak hned následně se píše, že reratingová charakteristika by měla mít exponenciální charakter, k čemuž není fyzikální důvod. Správná závislost je mocninná. Student dokonce uvádí, že v grafu 7.2 vidí náznaky exponenciály. Jako celek lze říci, že práce splnila všechny body zadání až na problematický 3. bod, který nebyl splněn především studentovou vlastní prací. Výhrady mám k formální a grafické úpravě – v práci je celá řada překlepů, několik pravopisných chyb a nelogických souvětí. Práce není psána ve správných technických termínech (např. nevhodně používané slovo součástka) a technickým jazykem. Naprosto nevhodné jsou smíšené anglicko-české grafy. Práci přes uvedené výhrady doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 93236