TOMEŠ, P. Kapalné aprotické elektrolyty s obsahem nanočástic oxidů titaničitého a hlinitého [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Sedlaříková, Marie

Bc. Tomeš Petr zpracoval diplomovou práci na téma - kapalné aprotické elektrolyty s obsahem nanočástic oxidů titaničitého a hlinitého. Pracoval samostatně a iniciativně . Jeho práce má výbornou grafickou úroveň, je přehledná a čtivá. Diplomant využíval dostatečně naši i zahraniční literaturu, kladně hodnotím ipráci se články z "Web of science" Kromě studia kapalných elektrolytů podle zadání připravil i elektrolyty gelové. Zjistil vliv výše uvedených nanooxidů na vodivost v kapalných a gelových elektrolytech. Práci doporučuji přijmout k obhajobě.

Posudek oponenta

Krejza, Ondřej

Pan Tomeš předkládá práci ve které se zabývá přípravou a měřením kapalných a gelových elektrolytů s perchloráty Li, Na a tetrafluoroborátem Li, disociovaných v aprotickém propylen karbonátu s přídavkem nanočástic TiO2 a Al2O3. Oxidy hliníku nebo titanu se v malých množstvích objevují během přípravy populárních Li-pol, tzv. rocking chair, akumulátorů, kde slouží předevší k neutralizaci nežádoucích produktů elektrochemických reakcí při elektrodách, a dále pak ke zvýžení porozity polymerní matrice fabrikované metodou castingu. Použití těchto složek při přípravě GPE (Li-pol akumulátorů nebo elektrochromních prvků) polymerovaných tzv in-situ metodou představuje nový směr výzkumu. Struktura předkládané práce je poněkud netradiční, každá kapitola je rozdělena na teoretickou část a na ní navazující část praktickou. V takovém případě je nezbytné aby použité zdroje byly důsledně citovány, čímž se předejde záměně mezi převzatými zdroji a vlastní tvorbou. Obr 2.2 str. 13; jedná se o schéma převzaté nebo nebo skutečný nákres měřící aparatury? Kapitola 4.1 (Vývoj polymerních elektrolytů), očekával bych důsledné uvádění citací za každou podkapitolou. Dále pak jako nevhodné, se mi jeví pojmenování kapitoly: "Teorie ke kapalným elektrolytům" viz str. 17. Teoretický rozbor v oblasti gelových polymerních elektrolytů na mě působí poněkud subtilním dojmem. Zároveň bych rád poukázal na poměrně řídké citace impaktovaných cizojazyčných publikací, tento jev je ovšem patrný u většiny hodnocených diplomových prací. Na druhou stranu jako pozitivní, hodnotím výzkum v oblasti gelových polymerních elektrolytů, které nebyly součástí zadání. Z hmotnostního zastoupení nanočástic je zřejmé, že se jedná o rozsáhlý projekt, navazující na předchozí výzkum. U kapalných elektrolytů je patrný pokles měrné vodivosti úměrný množství obsažených nanočástic. U gelových polymerních elektrolytů naopak dochází k jejímu nárustu. Z publikovaných hodnot ovšem není na první ohled patrné, které složení lze označit za optimální. K praktické části práce mám dále tyto připomínky; hodnoty měrné vodivosti GPE jsou přehledně zobrazeny v tzv. Arrheniových souřadnicích, vynesené průběhy však vykazují v tomto zobrazení značnou nelinearitu, a tudíž výhodnější by bylo použít tzv VTF zobrazení, které zohledňuje vliv polymerní matrice na měrnou vodivost. V tabulce 4.7 na str. 50 je uveden přehled vypočtených hodnot aktivační energie, není však zřejmé, jaká teplotní oblast byla pro regresi hodnot použita -prosím o vysvětlení. K práci nemám další faktické připomínky. Pan Tomeš bezezbytku splnil požadavky zadání práce, doporučuji její přijetí k obhajobě.

eVSKP id 10022