SEDLÁČEK, Š. Vliv médií na spotřebitelské chování v oblasti energetiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Hodnocení odborného konzultanta: Cílem hodnocené bakalářské práce bylo zhodnotit vliv médií na spotřebitelské chování v oblasti energetiky. Student se rozhodl zabývat zejména sociálními sítěmi jako hlavním představitelem moderního média pro sdělování informací. V první části práce student popisuje základní fakta týkající se smart meteringu a elektrizační soustavy ČR. Tuto část lze považovat za nadbytečnou, vzhledem k tomu, že se nezabývá žádným z bodů zadání a pouze čtenáře uvádí do zkoumané problematiky. V další části práce je provedena rešerše. Dalo by se očekávat, že rozsah této části (kapitola 4) bude podstatně větší a bude podrobněji rozebírat závěry uvedených studií. Jednotlivé části práce nejsou vhodným způsobem členěny do kapitol a podkapitol a neobsahuji očekávané celkové zhodnocení. Oproti zadání je práce doplněna o praktickou část, jejichž cílem bylo stanovit míru citlivosti spotřebitelů v ČR na informace získávané z médií. Pro tyto účely byl studentem sestaven dotazník. Vzhledem k celkové koncepci práce by bylo vhodné konfrontovat závěry studií s výsledky získanými z vyhodnocených dotazníků. Závěr samotné práce se, ale zabývá převážně samotným dotazníkem. I přes uvedené skutečnosti doporučuji práci k obhajobě u SZZ a hodnotím známkou D, 61 bodů. Hodnocení vedoucí práce: V bakalářské práci „Vliv médií na spotřebitelské chování v oblasti energetiky“ by měl Štěpán Sedláček, dle zadání, seznámit čtenáře s definicí pojmu „spotřebitel“ a s faktory ovlivňujícími jeho chování, vysvětlit, jaké jsou druhy médií, porovnat je mezi sebou a provést rešerši a analýzu relevantních studií. Toto zadání ovšem splňuje jen částečně. V prvních kapitolách se totiž autor zabývá aktuálními otázkami, které řeší Evropská unie v oblasti energetiky, popisem distribuční soustavy v ČR a rozvoje fotovoltaické energie a také vysvětluje, co jsou tzv. smart grids (inteligentní sítě) a smart meters (inteligentní elektroměry). To vše jsou jistě zajímavé a užitečné informace, ale z velké většiny patří do jiné práce. Za nejpřínosnější část považuji kapitolu 4 (Social sites), kde autor čerpá z množství relevantních a většinou i aktuálních zdrojů, včetně vědeckých studií, konferenčních příspěvků a jedné přednášky ze série TED, a neopomíná zmínit ani riziko úniku informací a narušení soukromí, které je se sociálními sítěmi a inteligentními elektroměry spojováno. Poslední část práce – autorův vlastní dotazníkový průzkum – je poměrně problematická jak z hlediska výpovědní hodnoty, tak po stránce jazykové. Z textu není jasné, zda-li byli respondenti tázáni v angličtině nebo češtině, a pokud v angličtině, tak i ten nejlepší angličtinář měl jistě problém některé otázky pochopit (např. „Do you think you could save money on energy […] without feeling it at your comfort?“). Dále není vůbec jisté, jestli se autor skutečně ptal na to, co se chtěl dozvědět, protože některé otázky se významově dosti rozcházejí s tím, co autor uvádí v komentáři: např. „Would you like to know if you live more economically than neighbors or consumers from a similarly large apartment?“ x „The participants were asked what they would do if they knew that their neighbours were saving more electricity than they were“ (str. 35) a „The next question was if the participants would want to share their consumption ratio on Facebook wall“ x „Would you want to have your consumption ratio accessible from your Facebook account?“ (str. 38). Tato kapitola je vůbec jazykově nejslabší a značně tudíž kontrastuje se zbytkem textu, což působí dojmem, že práci snad psali dva různí lidé. Předchozí části sice vypadají na první pohled lépe, ale to bude nejspíš tím, že obsahují mnoho přímých citací, které se ovšem vydávají za parafráze (např. velká část kapitoly 2.2, dále kratší úryvky v kapitolách 3.1.1, 3.1.3, 4.2 a 4.3). Autor také často chybuje ve slovosledu a v některých pasážích se snad záměrně vyhýbá jakékoliv interpunkci, což je činí téměř nečitelnými (např. kapitola 4.1.2 str. 21, kapitola 4.3 str. 26). Co se týče stylistiky, autor místy nadužívá osobní zájmeno „I“ (úvod, kapitola 5), čemuž by se bývalo dalo snadno vyhnout použitím trpného rodu a neosobních vazeb. Práci doporučuji k obhajobě, ale vzhledem k uvedeným nedostatkům ji hodnotím známkou E/57 bodů.
Bakalářská práce pana Štěpána Sedláčka se zabývá vlivem sociálních sítí na spotřebu zákazníků. Práce je převážně rešeršního charakteru, praktickým výsledkem jsou pak zpracované výsledky dotazníku. Úvodní rešeršní část by mohla být lépe fokusovaná na dané téma s ohledem na cíle práce. Místo zevrubného popisu základních částí elektrizační soustavy a fotovoltaické výroby se mohl student ve větší míře zaměřit na určení vlivů ovlivňujících chování zákazníků a například vymezení jejich prostoru pro adaptaci. Část věnující se médiím se odkazuje na zahraniční i tuzemské případové studie a zaměřuje se na možnosti zajištění motivace zákazníků. V poslední části student prezentuje vyhodnocení dotazníku. Student zde detailně prezentuje výsledky. Osobně bych ocenil přibližný přehled složení respondentů. Co se týče formální stránky, v práci se vyskytují drobné nedostatky. Například ve „Figure 1.“ se vyskytuje čeština, dále student má neucelený styl citací (odkaz za tečkou). Dále v popiscích grafu jsou bezdůvodně použity rozdílné velikosti písma. V úvodu a závěru je dle mého názoru vhodnější použít trpný rod namísto první osoby, jinak jazykovou stránku nehodnotím. Vážným nedostatkem je fakt, že práce postrádá seznam použitých zkratek. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm C.
Zadání práce se značně odchyluje od vlastního výsledku. Autor měl dle zadání definovat spotřebitele a faktory ovlivňující jeho chování. Tato část se v práci nevyskytuje, místo toho je nahrazena relativně obecným popisem rozvodného systému elektrické energie v České republice. Chování spotřebitele je vágně naznačeno popisem boomu fotovoltaických panelů bez hlubší souvislosti s jeho motivací či faktory ovlivňující spotřebitelské jednání.Autor měl vysvětlit druhy médií a porovnat je mezi sebou, zabýval se však výhradně popisem sociálních sítí a na ně napojených „smart meters“, které monitorují chování uživatelů a navrhují ekonomičtější řešení situací spojených s elektrickou spotřebou. Tyto informace jsou převzaté z Velké Británie a Spojených států, a přestože to nebylo v zadání práce explicitně specifikováno, čtenář by očekával informace monitorující Českou republiku. Situace v České republice je zmíněna pouze okrajově v podkapitole „Trends in the Czech Republic“ popisující aplikaci Energie24 a projekt Smart region Vrchlabí.Část, kde měl autor provést rešerši prací zabývajících se vlivem médií na spotřebitelské chování, reprezentují parafráze několika výzkumů na toto téma, ale neslouží k porovnání informací z různých zemí, nýbrž práci posouvají po obsahové stránce. V poslední části měl autor na základě výsledků studií porovnat míru citlivosti spotřebitele na získané informace,což provedl dotazníkovým šetřením na témata související se spotřebitelským chováním týkajícím se užití elektrické energie. Výsledky jsou sice pečlivě popsané, ale chybí základní popis vybraného vzorku respondentů. Co se týče jazykové úrovně, kvalita jazyka značně kolísá. Tam, kde autor parafrázuje, či (sám?) překládá zdroje, je vcelku vysoká, ale v části popisující vlastní výzkum úroveň rapidně klesá. Je také nutno zmínit chybějící přesné označení začátku a konce citací. Autor má problém především s větnou stavbou a pořádkem slov ve větě, s nepřímými otázkami a podmínkovými větami. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě s hodnocením D/60 bodů.
eVSKP id 119386