FIALA, V. Analýza zakřivení páteře s využitím moderních senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student se zabýval technickým řešením senzoriky pro měření zakřivení zad. Celkově představil rozsáhlou práci, s hojně citovanou rešerší, logickou stavbou kapitol, po formální stránce na velmi dobré úrovni. Student se v rešerši zabýval všemi potřebnými prvky, jak samotnou senzorikou, umístěním senzorů, technickým řešením propojení a řízení senzorů a komunikací, tak definováním vhodných poloh osob pro testování. V praktické části bylo úspěšně sestaveno a realizováno měřicí zařízení. Na navržených polohách sestavy náklonů byla u testované osoby provedena měření a vizualizace výsledků v prostředí Processing. Výsledky jsou tak podány zejména obrazově. Zde práci vytýkám právě absenci detailnějšího popisu a komentáře k výsledkům ve vztahu k dosaženým změnám hodnot v případě různých variant náklonů. Student vykazoval značnou aktivitu od samotného počátku, na praktickou část si ponechal velký prostor, velkou část času se zabýval konstrukcí a laděním navrženého a realizovaného měřicího systému. Na jedné straně je v práci stále značný prostor pro optimalizaci měřicího systému. Na druhé straně byly na rozsah a provedení práce kladeny vysoké nároky a student i přesto zvládl překonat řadu překážek a dotáhnout praktickou část do úspěšného konce. Práci hodnotím i přes menší nedostatky stupněm A.
Student navrhl a realizoval funkční prototyp snímače postury člověka, který umožňuje v reálném čase vizualizovat sklon a náklon v třech oblastech páteře, a který dále umožňuje analyzovat tyto parametry v dlouhodobých záznamech. Koncept práce je ucelený a student splnil všechny požadavky zadání. Samotný text práce však trpí řadou nedostatků, které degradují jinak výborný dojem z navrženého technického řešení posturálního snímače. Seznámení s technikami snímání změn polohy těla student pojal spíše jako popisný výčet možných technik, než jako komparativní studii jejich vlastností, dovršenou výběrem nejlepšího možného řešení pro použití v navazující části práce. Stejným nedostatkem trpí kapitola o výběru senzorů. U popisů konkurenčních komerčních přípravků se autor zaměřuje na nepodstatné parametry (cena, způsob komunikace) na úkor detailního popisu principu. V "medicínské" části práce je přehled mnohých metod, jejichž použití se dotýká tématu práce, aniž by však byl kladen důraz na hodnocení jejich diagnostické výtěžnosti. Větší část teoretické práce má tedy pouze deskriptivní charakter, místo toho, aby z ní autor vyvodil závěry pro návrh posturálního snímače a metodiky měření. Celá kapitola 2.3 o léčbě je navíc z mého pohledu v práci zbytečná. Autorovi doporučuji více konkretizovat popis vykonané činnosti. Např. v kapitole 4.1 autor uvádí, že optimalizoval návrh. Spokojuje se jen s obecnou formulací: "došlo k určitému zjednodušení a zpřehlednění konstrukce". Uvítal bych informaci, k jakým konkrétním potížím docházelo, a jak tyto potíže optimalizace návrhu vyřešila. Doporučuji dokumentovat funkčnost navrženého systému rovnou na datech získaných po kalibraci, nikoliv na pilotních datech změřených bez kalibrace, u kterých bylo potřeba subjektivně odhadovat distorzi způsobenou její absencí. V práci postrádám ověření správnosti snímání náklonu a sklonu změřené při referenčních úhlech, což brání prokázání linearity převodní charakteristiky a ověření korektnosti kvantifikace úhlu senzorem. Práce je srozumitelná, přesto by bylo vhodné pro obsah i seznam použít stejný typ písma, zachovat jednotnost formátování nadpisů kapitol a odstavců, k číslům (Tab. 1) uvést jednotky, odstranit hrubky. Zapojení na obrázku 13 zakreslené ve vizualizačním nástroji Fritzing je v tištěně verzi popsáno tak malými popisky pinů, že popisky nelze přečíst, proto bych doporučil zapojení doplňkově vizualizovat např. blokovým schématem. Z práce je patrné, že student řešení problematiky i konstrukčním aspektům věnoval spoustu času a úsilí, vhodně navrhl přístrojové řešení i metodiku výzkumu, a v rámci svých možností se svědomitě pokusil odstranit nalezené konstrukční nedostatky. Student věnoval dostatek času optimalizaci návrh a vhodně dokumentoval a interpretoval dosažené výsledky. Práce se opírá o důkladnou literární rešerši. Všechny body zadání byly splněny. Lze tedy shrnout, že student předkládá kvalitní technické dílo doprovázené uspokojivým textovým doprovodem.
eVSKP id 110494