MIKULÁŠKOVÁ, A. Analýza vlivu tvrdosti a úpravy kladívka u klavíru na sílu a spetrum signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka popsala z pozice organologie v zásadě správně nástroj, jeho hudebně a akustické vlastnosti – jak se podílejí struny, kladívka, rezonátor na kvalitě barvy. Věnovala se i způsobu intonování – práci s tvrdostí kladívka a naladění většího počtu strun u stejného tónu. Dobře připravila a popsala způsob nahrávání vzorků v bezodrazové místnosti i dobře záznam osobně provedla. Správně stanovila typy analýz (ADSR, FFT, výpočet akustického výkonu dB SPL), pomocí kterých můžeme signál zkoumat. Dobře připravila aplikace v prostředí MATLAB (Spectrogram, GUI) a výpočty provedla. Rovněž solidně jednotlivé typy kladívek i intonací co do akustického výkonu i spektra sestavila do tabulek a vyhodnotila. V tabulkách např. porovnala intenzitu 10. prvních harmonických složek u měkkých, tvrdých a intonovaných kladívek, dobu poklesu harmonických složek u tónu a1 v různých dynamikách. Pokles akustického tlaku (na něj navazující nosnost tónu) při vzdálenosti 1 m u intonovaných i neintonovaných kladívek. Studentka mohla být detailnější při tvorbě komparačních tabulek, sestavit jich více i připravit vizuálně vděčnější formu grafů. Rovněž nebát se být v závěrech a doporučeních konkrétnější, ne jen obecná. I tak splnila výborně zadání práce. Práci neprospívají chyby a překlepy.
Je mi trochu líto, že ještě, než jsem začal číst tuto bakalářskou práci, zarazila mě gramatická chyba již v samotném názvu tématu, proto jsem ji tam k nahlédnutí nechal, i když mým úkolem je hodnotit obsah. Dále bych se přimlouval k sjednocení použitých ustálených pojmů, obzvlášť, pokud jsou obsaženy v jednom odstavci (klavír, piáno, …). Kapitola 1.1. je pro dané téma zbytečně rozsálá, především co se týče historie a vývoje. Tím pak mohou zaniknout nebo mohou být přehlédnuté důležité informace, které jsou aktuálně důležité. Mám na mysli např. konec kapitoly 1.1.1, kde se popisuje vznik rušivých elementů pohybu mechaniky, které se přidávají do výsledného, snímaného zvuku. Tato část by si zasloužila větší pozornost. V kapitole 1.2. je nepřesně definován význam částkových tónů a formantů v souvislosti s kmitáním struny samé, jako oscilátoru. V téže kapitole je dle pana Helmholtze použito v rámci jedné kapitoly různých pojmů pro harmonické tóny (svrchní tón, vyšší harmonická), pokud jde o přesnou citaci, tak je to v pořádku. Ve stejném místě si vzájemně odporují tvrzení podle třetího bodu pana Helmholtze a následujícího odstavce, ohledně vlivu lichých harmonických na výslednou barvu tónu. Na konci kapitoly 1.2. je uvedeno, že u klavíru dochází překvapivě k nepřesnostem ladění v rozsahu až 60 centů. Toto není překvapivé, ale záměrné. Při přesném naladění by byl celkový zvuk méně bohatý, chudý. (Viz Elektronické hudobné nástroje - Vološin, Fedorčuk) Ohledně praktické a stěžejní části práce musím říct, že byla provedena velice pečlivě a precizně v bezodrazové komoře, prostřednictvím tří správně zvolených a popsaných měření. Velice oceňuji přítomnost názorných tabulek, grafů, obrázků a fotografií, které celou práci vhodně doplňují. Nelze také opomenout zvládnutí měření a následně zpracování v aplikaci MATLAB. Snad by mohl být závěr více obsáhlejší, především kapitoly 5.1 a 5.2. Studentce Anetě Mikuláškové uděluji celkový počet 92 bodů.
eVSKP id 110162