JAVOR, A. Technologie pro senzory nositelné na těle [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Adrián Javor nastudoval zadanou problematiku v požadované šíři, z několika různých typů struktur a různých řešení vybral jeden vhodný pro flexibilní technoligii a postupně realizoval požadovaný senzor laktátu. Svou práci průběžně konzultovat nejen se mnou ,ale i s kolegy specializující se na jednotlivé techniky a metody, které potřeboval ke své práci. Práce vyžadovala poměrně komplexní přístup od návrhu topografie, tisku a sprejování vrstev, přes přípravu chemických roztoků, až po elektrochemickou characterizaci a stanovení kalibračních křivek. Rešerše práce je poměrné obsáhlá a dokládá kvalitní práci s literaturou včetně anglicky psané. Experimentální část je již poznamenána nárazovou prací, kdy student určitě pochopil, že experimentů je vždy potřeba více než jeden a nechat vše na poslední chvíli je na škodu práce. Nedostatek času ovlivnil některé výsledky, které nemusí být zcela přesné, protože experiment nebylo možné znovu opakovat za jiných podmínek. I přesto se studentovi podařilo splnit většinovou část zadání a prokázat tak schopnost řešení technických úkolů. Z časového důvodu se nepodařilo studentovi navrhnout obvodové řešení senzoru, které by provádělo amperometrické měření, což mu lze odpustit vzhledem k množství experimentální práce a předpokládám, že tuto jednoduchou část zahrne do své obhajoby. Na základě výše uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm C.
Student Adrián Javor se ve své bakalářské práci věnuje problematice flexibilních senzorů nositelných na těle za účelem detekce látek v potu a technologiím, které jsou vhodné pro výrobu těchto senzorů. V teoretické části práce student přehledně shrnuje definici, rozdělení a vlastnosti senzorů, uvádí elektroanalytické metody, které využívá v experimentální části a popisuje vrstvové technologie. Samostatná kapitola je pak věnována laktátu a zahrnuje princip jeho elektrochemického stanovení. V rámci experimentální části se student nejdříve věnoval výrobě biosenzoru pro stanovení laktátu. Za tímto účelem provedl návrh designu tříelektrodového systému, vytvořil potřebné motivy pro výrobu sít a motiv šablony pro modifikaci povrchu pracovní elektrody metodou spray-coating. Dále pak vytvořil síta a metodou sítotisku s využitím tří flexibilních substrátů a polymerních past připravil tříelektrodové systémy. Pracovní elektrody těchto systémů následně modifikoval uhlíkovými nanotrubicemi a na jejich povrchu vytvořil čtyři různé imobilizované vrstvy enzymu laktátoxidáza. Na připravených biosenzorech student provedl elektrochemickou detekci laktátu a sestrojil kalibrační křivky. Získané výsledky shrnul do grafů a tabulek, vhodně je okomentoval a na závěr zhodnotil vhodnost použití jednotlivých imobilizovaných vrstev pro detekci laktátu z hlediska obsahu laktátu v potu člověka, což velmi oceňuji. V práci jsem bohužel nenašla jednoduchý elektronický detektor sloužící k měření a převodu koncentrace na napětí, který měl student navrhnout. I přes tuto skutečnost však považuji zadání práce za prakticky splněné, vzhledem k jeho rozsahu. Předkládaná práce je celkově na dobré úrovni, je logicky členěna a literatura použitá pro vypracování teoretické části je odpovídající a dobře zvolená. Vzhledem k tomu, že je práce psaná slovensky nemohu hodnotit její jazykovou stránku, ale mám několik výhrad ohledně její formální stránky. Když je práce psaná slovensky, měly by být i popisky v obrázku v tomto jazyce (Obr. 1.2 a Obr 1.3). V nadpisech u kapitoly 3 a 3.1.1 se zbytečně vyskytuje překlep. V případě Obr. 5.1 se rozchází popisky os s popisem obrázku. U obrázků v kapitole 6.1 na kterých jsou uvedeny návrhy designu a motivy pro výrobu sít chybí jednotky v kótách. Dále mi v práci chybí jasné zdůraznění materiálů, které byly použity pro vytvoření jednotlivých elektrod studovaného tříelektrodového systému. Ráda bych ještě upozornila studenta, že při elektrochemické detekci laktátu se v případě oxidačního potenciálu jedná o oxidační potenciál peroxidu vodíku a nikoliv laktátoxidázy. I přes zmíněné nedostatky věřím, že tato práce svojí kvalitou splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji stupněm C (77 bodů).
eVSKP id 102978