Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Obsahem práce je “Aktivní chlazení automobilového světlometu“, téma práce si navrhl sám na základě své spolupráce s firmou Hella. Text má 41 stran textu a jednu výkresovou přílohu. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text a práce obsahuje všechny povinné části. Práce by si zasloužila věnovat větší pozornost na finální formátování a kompletaci použitých zkratek a symbolů. Student si téma práce sám domluvil ve firmě a zajistil si pro zpracování práce všechny podklady, ale kvůli letošní zdravotní situaci měl při zpracování práce horší přístup k firemním zdrojům, což se projevilo na práci. Student pracoval samostatně a práci pravidelně konzultovat. Student k práci využil řadu zdrojů, a to hlavně internetových. Téma práce velice aktuální a student ho zpracoval velmi odpovědně. Výsledky práce budou sloužit ve firmě k dalšímu rozpracování tématiky. Určitě, by bylo zajímavé na uvedené problematice pracovat, dále a to hlavně po experimentální stránce. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnil podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	D
Práce s literaturou včetně citací	D
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Mauder, Tomáš

Bakalářská práce pana Jana Žlebka s názvem Aktivní chlazení automobilového světlometu, si klade za cíl vytvořit přehled současného stavu chlazení světelných zdrojů, analyzovat problém aktivního chlazení a navrhnout konstrukční řešení chlazení za pomoci Peltierova článku. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol plus úvod a závěr práce. Práce je poměrně zajímavá ale má velké množství grafických a stylistických chyb. Ty hlavní uvádím zde: 1. Obrázky v práci by měli být vloženy v odpovídající kvalitě. Např. obr. 2, 3, 7, 31 aj. vypadají opravdu špatně a některé údaje v nich jsou nečitelné. 2. Velice slabá je úroveň vkládání a práce s matematickými výrazy. Některé veličiny nejsou psané kurzívou, naopak je kurzíva často nesprávně použita u jednotek těchto veličin. Finální práce technického charakteru by měla splňovat v tomto ohledu daleko vyšší standardy. Co značí např. Q ve vztahu 2.2? Kdyby to měl být tepelný tok, čekal bych, že bude nad Q tečka, tak jak je uvedeno v tabulce symbolů. Dále v rovnicích nelze nahradit symbol násobení desetinou tečkou, jak je tomu např. v rovnici 2.1. Tento styl se někdy objevuje i u konstant kde jednou např. u Stefanovy-Boltzmannovy konstanty je použita opět desetinná tečka a na druhou stranu v tepelné roztažnosti na straně 20 symbol x. Právě nejednotnost ve značení je všudypřítomná v celé práci. 3. Popis tabulek zcela chybí v celém textu stejně jako odkazy na tyto tabulky. 4. U obrázků 22 – 26 není citace na zdroj, předpokládám, že je vyfotil autor práce. 5. Citování zdrojů je naprosto zmatečné a nejednotné. V textu se citace objevují jako poznámky pod čarou, v obrázcích zase klasicky v hranatých závorkách. V seznamu literatury potom navíc chybí všechny odkazy nad číslo [8]. V textu jich je ale uvedených více. Doporučuji autorovi seznámit se s citační normou ČSN ISO 690, podle které měl autor postupovat. Navíc většina odkazů je on-line, neověřených (neprošly žádným redakčním systémem), ve kterých se mohou nacházet chyby. Odkazovat se např. na poster Energetického ústavu jsem ještě neviděl v žádné závěrečné práci. Práce ze zadání se má věnovat studii chlazení na bázi aktivního chlazení pomocí Peltierových článků. Peltierův článek je popsán pouze v kapitole 3 a to na jedné stránce, včetně nekvalitního obrázku bez jakéhokoliv popisu. To je však pro čtenáře nedostatečné a je tak velice slabým místem závěrečné práce. Odkazy na literaturu jsou zde navíc špatně číslované a neodpovídají seznamu literatury. Rovněž např. podkapitola 1.2.2 je vzhledem k dalšímu využití v práci popsaná pouze jednou větou a zasloužil by si detailnější rozpracování advekce. Jediným pozitivem práce je kapitola 4, ve které autor popisuje svoji konstrukční práci včetně výkresové dokumentace. Výpočet návrhu chladiče je však pouze orientační, jde o dosazení do rovnice 2.2, kde je použit konstantní součinitel přestupu tepla, což je zřejmě nepoužitelné pro opravdové aplikace. V závěru práce autor rozebírá výhody i nevýhody navrženého řešení. Jak sám uvádí, bez cenové kalkulace však nelze zcela rozhodnout, jestli je takové řešení vhodné pro sériovou produkci či nikoliv. Přestože práce trpí většími i menšími nedostatky, její cíle byly do jisté míry splněny a proto doporučuji práci k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	D
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	D
Práce s literaturou včetně citací	E

Navrhovaná známka: D

Otázky

Autor u výpočtu a dosazováním do rovnice 2.2 dosazuje konstantní součinitel přestupu tepla 25 W/m^2K. Proč právě tuto hodnotu? Kde se vzala, byla nějak experimentálně ověřena, byla stanovena výpočtem CFD, byla stanovena pomocí kriteriálních rovnic a podobnostních čísel, nebo jde snad o expertní odhad autora práce?
V úvodní kapitole 1 autor v první větě uvádí podmínky, za kterých dochází k přenosu tepla. Je zde podmínka, že obě tělesa musí mít teplotu větší než je 0 K, aby k přenosu tepla mohlo docházet. Když pominu to, že nejsme schopni technicky dosáhnout teplotu 0 K, co dalšího brání tomu, aby nemohlo v případě, že má jedno těleso teplotu 0 K docházet k přenosu tepla? Jenom podotýkám, že autor u tepelné vodivosti uvádí, že spadá do uzavřeného intervalu 0 – nekonečno i když sám píše dále, že tyto krajní hodnoty jsou pouze teoretické. V případě že tedy máme teoreticky u jednoho tělesa 0 K, co brání v přenosu tepla?
V kapitole návrh chladiče uvádí autor, že v případě nucené konvekce se pohybuje součinitel přestupu tepla v intervalu 20 – 50 W/m^2K. Toto tvrzení je bez dalšího kontextu zcela zavádějící a nepravdivé, jsou případy, kdy může být součinitel přestupu tepla 10 000 W/m^2K. Prosím o doplnění podmínek či případů, kdy můžeme pokládat platnost uvedeného intervalu.