REZEK, V. Experimentální hardwarový hudební nástroj, demonstrující možnosti sonifikace světla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Dlouhý, Dan

Cílem práce bylo navrhnout a realizovat experimentální hardwarový syntetizér, u něhož hlavním záměrem nebyla tvorba zvukových struktur, ale zkoumání paralel a rozdílů ve vnímání spektrálních barev a jim odpovídajících tónů. Nástroj byl vytvořen, je funkční a umožňuje tak přistupovat k hudební tvorbě z opačné strany, než je běžné – východiskem není rovina zvuková, ale vizuální, která může (ale samozřejmě nemusí) vést k zajímavým hudebním výsledkům – spíše se jedná o zařízení pro podnícení kreativity, než o prostředek k exaktnímu zkoumání odlišného vnímaní témbrální složky zvuku a vizuální barvy. Tomu odpovídá i „minimalistické“ provedení zprostředkování vizuální roviny – jedna LED dioda pro každý tón. Lze jej však použít (po připojení dalších vizuálních prostředků) jako zařízení pro multimediální produkci. Teoretický úvod práce je možná až příliš důkladný, naopak popis potenciálních kreativních dispozic na základě vlastních zkušeností s nástrojem by mohl být obsáhlejší, zatím ale není k dispozici dostatek zkušeností s ním. Práce s literaturou i formální zpracování jsou na velmi dobré úrovni. Student pracoval samostatně a na připomínky vedoucího potřebným způsobem reagoval.

Navrhovaná známka
B
Body
85

Posudek oponenta

Jirásek, Ondřej

Student měl za úkol vytvořit experimentální HW hudební nástroj demonstrující možnosti sonifikace světla. V kategorii světla správně popsal barevné modely RGB, RYB, CIELAB, CMY(K), HSV, HSL ad. V případě zvuku se soustředil na harmonickou řadu a ladění, kdy pak výšku zvuku – frekvence navazuje na vlnovou délku – barevné odstíny světla. Je škoda, že s případě ladění dotkl pouze dvou – pythagorejského a temperovaného. Zcela mi zde schází ladění přirozené, které vychází z racionálních – celočíselných poměrů harmonických frekvencí a je vlastně nejčistějším zvukovým terénem, na kterém by stálo za to napojení světelných barev zkoumat, porovnat. Dále pak navázání barev na zvuk vysvětluje „skokem“ na ladění dydimickém, aniž by předtím tónový terén popsal a vysvětlil, proč si vybral právě jej. Věnuje se jen sonifikaci 2 intervalů – kvinty 3/2 a kvarty 4/3, aniž by se podrobněji prozkoumal intervaly další a vyhodnotil, jaké světelné barevné valéry přinášejí a nakolik je tato škála nosná. HW konstrukce, využívající Ardunio, Raspberry Pi ad. i vytvoření SW prostředí pomocí nástroje PureData se mi jeví v pořádku. V závěru postrádám vyhodnocení silných a slabých stránek týkajících se metod použitých při sonofikaci světla a rovněž vyhodnocení silných a slabých stránek týkajících s vytvořeného HW nástroje. Pokud se týká grafické stránky, místy jsou použity okopírované tabulky a schémata bez vlastního překreslení.

Navrhovaná známka
B
Body
83

Otázky

eVSKP id 115326