KOČÍ, Z. Návrh a optimalizace laboratorních modelů VVN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce se v úvodní části zabývá přehledem parametrů a jednotlivých druhů vedení a dále se zaměřuje na aktuálně se rozvíjející stejnosměrná a supravodivá vedení. V praktické části student analyzoval používané laboratorní modely a porovnal je s parametry reálných vedení a navrhl úpravy stávajících modelů. Posledním bodem práce je vytvoření laboratorního modelu a vzorového protokolu. V práci postrádám analýzu velikosti odchylek ve stavu před úpravami a po úpravách modelů a odpovídající okomentování. Práce obsahu malé množství gramatických a stylistických chyb, jinak je práce na dostačující formální i grafické úrovni. Grafickou úroveň a čitelnost výsledků snižuje u některých tabulek nevhodné formátování (tab. 6-9), kde k dosažení lepší čitelnosti mohlo být použito ještě barevné rozlišení. Kombinace většího množství tabulek, vzorových výpočtů a strohých komentářů způsobuje horší orientaci v textu a výsledcích. Dále se v záhlavích práce u Seznamu obrázků a Použité literatury vyskytuje nesouvislé číslování nadpisů, což poukazuje to, že autor ještě do jisté míry bojuje s nastavením šablony v textovém editoru. Rovněž se v práci objevuje jisté množství netechnických a výrazů a formulací. Z popisu návrhu modelu není jasné, z jakého důvodu student prováděl kompletní měření "bez odporu" a "S odporem", když potřebné parametry prvků byly získány výpočtem a reálné ověření parametrů prvků bylo provedeno samostatně. V práci rovněž postrádám označení jednotek u Blondelových konstant (tab. 6.19, 6.13 a vzorce 6.24, 6.25, 6.26 atd.) U studenta však oceňuji, že se po prvotním laxním přístupu k tématu dokázal povznést nad pouhý encyklopedický přehled a na velmi dobré úrovni zpracoval pasáže o stejnosměrném a zejména supravodivém přenosu. Zde prokázal, že je schopen nalézt relevantní informace a pracovat i s vědeckými cizojazyčnými články. Práci doporučuji k obhajobě. 68 bodů, D
Bakalářská práce se zabývá návrhem a optimalizací laboratorních modelů VVN. Práci lze volně rozdělit na dvě části. V první části práce autor provedl poměrně obsáhlou rešerši v současnosti používaných typů venkovních a kabelových vedení. V této kapitole autor pojednává také o technologii HVDC či možnostech použití supravodivých materiálů. Druhá část práce pak byla po neúspěšném obhájení před komisí doporučena k jejímu přepracování. V druhé části práce pak tedy autor popisuje postup „optimalizace“ stávajících laboratorních modelů tak, aby jejich parametry odpovídaly parametrům obvyklých venkovních vedení. Autor tedy na základě nepřesností u rezistancí navrhl jejich nápravu připojením do série komerčně dostupných odporů. Pro tuto nápravu autor provedl více různých měření a výpočtů a výsledky pak uvádí v tabulkách. Další částí práce je pak kapitola 6.2, která byla v předchozí verzi práce vypracována nedostatečně. Oproti této předchozí verzi je patrné, že autor na jejím dopracování zapracoval a doplnil tak další body zadání. Součástí těchto bodů bylo pro zvolený typ vedení vytvořit nový model vedení a doplnit jej provedeným měřením na modelu. Součástí posledního bodu zadání pak bylo zpracovat vzorový protokol pro laboratorní výuku při měření na modelu. Oproti předchozí verzi práce je znatelný určitý pokrok. Nicméně k vypracování lze mít ještě pořád pár výhrad. (spíše k její druhé části) - Autor neopravil abstrakt práce, ten tak není úplně v souladu především s druhou částí práce - Autor místy v práci používá nevhodnou slovní zásobu pro takto odborný technický text - Autor uvádí, že model 7 je pro Steinmetzův článek. V práci ovšem není schéma tohoto článku - Internetový odkaz na zdroj parametrů vedení nefunguje, nicméně z jeho názvu je možné jej na internetu dohledat - Autor v závěru práce uvádí, že je možné jím navržený model napájet ze „šítě“. Výrazem napájet ze sítě lze ovšem chápat spíše jako napájet 230 a.c. Autorem navržený model je ovšem navrhovaný pro snížené napětí 57 V a.c. - Autor v práci neuvádí jak bylo dosaženo výsledků v tabulce 6-4. Hodnoty přídavných odporů byly pravděpodobně nastaveny přesně pomocí proměnných rezistorů, nicméně autor tuto informaci neuvádí. - V kapitole 6.2 autor nezmiňuje, jaký zvolil typ článku pro jím navrhovaný model. - V tabulkách 6-17 až 6-19 se vyskytují dvojí hodnoty „bez a s odporem“ Jejich význam v práci není uveden - Celkově lze druhé části práce pak také vytknout větší míru nepřehledností. Autor mohl zavést například jednoznačnější označení Blondelových konstant a jiných veličin, kde např. v práci se vyskytují označení ABCD bez indexů a ABCD s indexem p. Prakticky v tabulkách 6-4 až 6-9 pak musí čtenář rozluštit ze strohého popisu v textu, co které konkrétní hodnoty značí a z čeho vznikly. V práci se totiž vyskytují hodnoty změřené na modelu, hodnoty spočtené pro model a pak obdobné série hodnot přepočtené pro skutečné vedení a dále pak hodnoty bez a s odporem. Tento nedostatek pak také brání snadnějšímu porovnání získaných výsledků. - Výsledkům změřeným pro navržený model (tab 6-19) v kapitole 6.2 pak chybí porovnání s výpočtem provedeným ze štítkových hodnot - Autor v práci téměř ignoruje jakýkoliv slovní popis kapacit modelů vedení při jejich optimalizaci. Obdobně pak nedostatečně komentuje návrh rezistorů s ohledem na jejich výkonové zatížení, ač podle výsledků uvedených v tabulkách toto lze předpokládat dostatečné - V práci není u Blondelových konstant uvedena jednotka. Na práci lze naopak ocenit autorem dobře zpracovanou rešerši v první části práce a výsledky z měření optimalizace modelů lze využít pro kontrolu v rámci výuky v laboratoři elektrických sítí. Graficky je práce na dostačující úrovni. Přes výše zmíněné nedostatky a po zodpovězení doplňujících otázek práci navrhuji hodnotit známkou D 60 body.
eVSKP id 96143