ŠPERLICH, V. Návrh dvoudiskového zařízení pro studium opotřebení a kontaktní únavy kola a kolejnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Galas, Radovan

Bakalářská práce se zabývá koncepčním návrhem dvoudiskového zařízení pro studium opotřebení a kontaktní únavy. Rešeršní část práce je vhodně strukturovaná. Student nejdříve vymezil základní pojmy a následně provedl detailní rozbor několika inspirativních dvoudiskových zařízení. Na základě informací z rešerše pak student správně identifikoval klíčové parametry pro vlastní návrh. Koncepční řešení považuji za dobře zpracované. Zejména bych ocenil srovnávací tabulky, které byly využity pro výběr optimální varianty, přestože některé uvedené hodnoty mohou být diskutabilní. Na základě koncepčních řešení byla vybrána vhodná finální varianta. Finální varianta je popsána poměrně dobře, jasně a přehledně. Oceňuji hezké a přehledná schémata. K samotné konstrukci mám pár připomínek. Za nedostatek považuji to, že se student více nezabýval vhodným tvarováním disků. Z výsledného řešení není jasné, jaké maximální opotřebení disků je přijatelné s ohledem na jejich tvarování. Dále není jasné, jak bude dosaženo přesného sesazení čel disků, aby nenastaly hranové efekty. Součástí práce mohla být určitě jednoduchá modální analýza, která by mohla odhalit případné nedostatky konstrukce. Stejně tak by bylo vhodné provést kontrolu navrženého hřídele k MSP a MSÚ. V příloze je sice uveden výsledek pro MSP, ale považuji jej za nevěrohodný. Hřídel není vhodně tvarovaná a obsahuje velké množství významných vrubů. Za nejslabší místo práce pak považuji kapitoly „Diskuze“ a „Závěr“. V těchto kapitolách místy probíhá opakování stále stejných informací (např. o velikosti disků či obvodové rychlosti). Nejsou zde ale diskutovány důležité věci např. z hlediska experimentu, montáže apod. Současně se v kapitole „Diskuze“ prakticky nepracuje s citacemi. Pozitivem této kapitoly je naopak porovnání finální varianty se zařízeními z rešerše. Škoda jen, že zde neproběhlo jasné vymezení vůči parametrům uvedených v odrážkách pod cílem práce. Kromě samotného textu je výstupem návrhový výkres sestavy, který jako celek hodnotím kladně i když orientace na listu č. 2 není zcela jednoduchá. Student se na výkresu nevyvaroval některých chyb, jako např.: absence některých tolerancí, místy jsou tolerance zaměněny (např. házení za válcovitost), stupeň přesnosti IT4 nepovažuji za vhodný či v neposlední řadě grafické chyby jako je např. barevné rámování výkresů. Celkově však výkres splňuje požadavky vedoucího a student na něm prokázal své konstrukční schopnosti. Z pozice vedoucího bych rozdělil práci studenta na dvě zcela odlišné etapy. První etapa v rámci které se na práci prakticky nepracovalo trvala více než rok (student rozvolnil studium). Bohužel ani v rámci druhého roku řešení nebyl harmonogram práce ideální. Druhá etapa práce studenta začala v průběhu března/dubna, kdy student začal intenzivně konzultovat a pracovat na BP. Samotný text práce pak vznikal poměrně rychle před odevzdáním, což se místy projevuje na jeho kvalitě. Text práce obsahuje řadu zvláštních a nejasných obratů, špatné odkazy na obrázky a tabulky, chyby v obrázcích apod. Stejně tak návrhový výkres by mohl být na lepší úrovni, kdyby bylo více času na jeho finalizaci. Na druhou stranu je nutné říct, že i přes tyto nedostatky je práce stále na dobré úrovni a určitě ji považuji za nadprůměrnou. Velice bych ocenil samostatnost studenta, kdy po lehkém nasměrování v průběhu konzultací byl schopen pracovat samostatně a v druhé etapě i velice efektivně. Celkově považuji práci za poměrně zdařilou, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „B“.

Posudek oponenta

Skurka, Šimon

Pan Šperlich se ve své práci zabývá koncepčním návrhem dvoudiskového zařízení pro studium opotřebení a kontaktní únavy kola a kolejnice. Práce je na odpovídající grafické úrovni a obsahuje jen zanedbatelné množství pravopisných chyb. Na začátku rešerše student vysvětlí základní pojmy, které jsou důležité pro pochopení řešeného tématu. Na tomto místě by však bylo vhodné definovat i některé další termíny, jako například „součinitel adheze“ nebo „skluz“, protože se jedná o veličiny, na které se autor v textu často odvolává a například „adheze“ má v dané oblasti trochu jiný význam, než jak je chápána v obecné tribologii. Poté následuje rešerše již existujících tribometrů s výčtem jejich provozních parametrů, na jejímž základě autor následně vystaví poměrně dobrou analýzu problému. V kapitole Koncepční řešení jsou spolu porovnány již existující tribometry, které byly uvedeny dříve v rešerši, a autor na základě váhových funkcí vybírá varianty vhodné pro dané zadání. K této kapitole mám dvě poznámky. Líbí se mi myšlenka využití váhových funkcí pro výběr vhodné varianty, v práci však není dostatečně vysvětlené, jakým způsobem autor jednotlivá kritéria vyhodnocuje a ani zápis v tabulce není příliš intuitivní. Druhá poznámka se vztahuje k tomu, že by výběr vhodné varianty měl být uveden přímo v podkapitole, kde se daný konstrukční uzel řeší, nikoliv souhrnně na konci kapitoly – usnadnilo by to pochopení textu.Zvolené řešení je dobrým kompromisem mezi funkčností a pořizovací cenou a splňuje požadavky zadání. Na začátku kapitoly Konstrukční řešení je uvedeno přehledné schéma, které by však bylo vhodné doplnit CAD modelem, což by mohlo usnadnit orientaci v umístění jednotlivých konstrukčních uzlů, které jsou popisovány na následujících stránkách. V rámci návrhu nebyla řešena žádná odkapávací vana nebo kryt prostoru se vzorky, který by bránil úniku maziva do okolí. Při současném stavu řešení bude mazivo v lepším případě pouze odkapávat dolů na stůl, v horším bude zatékat dále do rámu tribometru. Kapitola Diskuze je vzhledem k rozsahu řešeného problému relativně krátká, autor v ní popisuje hlavní výhody a nevýhody navrženého tribometru. Mezi výhody se dá zařadit testování kontaktních tlaků v rozsahu typickém pro kolejovou dopravu, mezi nevýhody se pak řadí velké měřítkové zkreslení a nízká obvodová rychlost vzorků v porovnání s existujícími tribometry. Oceňuji, že autor navrhuje možná řešení těchto problémů a nastiňuje budoucí kroky vedoucí k realizaci tribometru. Výstupem práce jsou dva návrhové výkresy, které autor chybně prezentuje jako výkresy sestavení. Výkresy jsou poměrně rozsáhlé a detailní a umožňují dobrou představu o navrhovaném tribometru, neobešly se však bez chyb (především v tolerování). Lze zmínit například nesmyslné předepisování základen, kombinování tolerování pomocí mezních úchylek a tolerance polohy, předepisování nenormalizovaných hodnot tolerancí, tolerování drážky pro pero „do plusu“ a podobně. Student odvedl velké množství práce, navržené koncepční řešení je dobré a splňuje požadavky zadání. Po mírné revizi mohou předložené návrhové výkresy sloužit jako podklad pro tvorbu výrobní dokumentace v případě budoucí realizace. Po zvážení všech uvedených aspektů hodnotím práci výslednou známkou „B“.

eVSKP id 149711