VESELÝ, J. Elektronicky přeladitelný harmonický oscilátor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Šotner, Roman

Student se zabýval simulacemi, analýzami a experimentálním ověřením několika jím vybraných typů harmonických oscilátoru. Zadání víceméně splnil, ale podle mého názoru se mohl věnovat více i aplikacím jiných aktivních elementů či jejich kombinacím i třeba ve stejných strukturách obvodů. Mám připomínky k chaotickému uspořádání některých kapitol a výsledkům. Místy není jasné, co se simulovalo s makromodely výrobců, či vlastními modely, výsledky měření a jejich diskuze by měla následovat ihned v kapitole pojednávající o konkrétním typu oscilátoru. Po praktické stránce mohl být návrh a koncepce řízení oscilační podmínky a oscilačního kmitočtu pečlivější. Moc se nepodařilo eliminovat vysoké THD a systémy stabilizace amplitudy kmitů nepracovaly dle očekávání. Na druhou stranu zase student uvedl alespoň orientační určení fázového šumu, což není ani v současné literatuře této problematiky běžně uváděný údaj. Místy nejasnosti a chyby v některých pojmech a definicích a občas překlep snižuji výslednou kvalitu práce. Cením si detailního průzkumu parazitních jevů za pomoci neideálních malosignálových parametrů aktivních prvků a jejich diskuzi a taky diskuze zjištěných výsledků, i když např. zhodnocení příčin rozdílů měřených a simulovaných výsledků mohlo být důkladnější. Po grafické stránce je práce celkem v pořádku. Student během semestru vykazoval celkem vysoké nasazení a zápal pro práci, ale neustále se potýkal s problémy, které řešil pouze kontaktem přes e-mail, což pak vedlo k časové tísni na konci semestru a tomu odpovídá i vše výše uvedené. Navrhuji hodnocení 61b/D.

Posudek oponenta

Jeřábek, Jan

Předložená diplomová práce srovnává čtyři zapojení oscilátorů s OTA zesilovači a jedno zapojení s CFA. Všechna zapojení byla převzata z literatury, žádné není původní - to je však v souladu s požadavky zadání. Vlastnosti vybraných zapojení byly následně zkoumány také experimentálně. Student se v práci dopouští mnohých formálních chyb, počínaje prací s literaturou, zavádějícími názvy některých kapitol, neúplnými nebo zcela nedostatečnými popisky tabulek a obrázků, používané symboly občas neodpovídají běžným normám apod. Za daleko podstatnější je však možné považovat odborné nedostatky. Část věnovaná simulacím a analýze vlastností v kap. 4 má malou vazbu na následnou kap. 5, kde je možné nalézt výsledky měření. V kap. 4 je pracováno s prvkem OPA660, v kap. 5 s prvkem OPA860, u kterého je dle tab. 2.3 chybně považováno, že má (jako nová generace obvodu) horší vlastnosti. Jeho vlastnosti jsou však ve skutečnosti v mnoha ohledech výrazně lepší. Bylo by proto vhodnější pracovat v obou částech pouze s jedním z těchto obvodů, aby bylo možné srovnávat srovnatelné. Student se také často odvolává na nepřesnost transkonduktancí OTA danou orientační grafickou závislostí v katalogovém listu, přesnější hodnoty transkonduktancí si však mohl snadno změřit. Vyhodnocení odlišnosti výsledků měření a simulací v kap. 5 je zcela nedostatečné. Ze schémat skutečných zapojení, která jsou uvedeny v přílohách práce, je patrné, že měřící zapojení byla v mnoha ohledech chybná, což mělo zásadní dopad na kvalitu dosažených výsledků. Z práce také není zřejmé, proč jsou průběhy oscilací uvedeny pouze pro některé analyzované obvody a zda byla DPS jednoho z oscilátorů realizována nebo pouze navržena. Celkově lze říci, že požadavky na diplomovou práci byly přes všechny uvedené výhrady splněny a že student odvedl velké množství práce, byť její kvalita je občas rozporuplná.

eVSKP id 31178