FOREJTNÍK, J. Oteplení odbočných skříní přípojnicového systému v závislosti na jejich povrchové úpravě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce byla vypsána ve spolupráci s firmou Siemens, s.r.o., konkrétně s odštěpným závodem Busbar Trunking Systems, který sídli v Mohelnici. Jejím cílem bylo zjistit, jaký vliv má modifikace povrchové úpravy na chlazení odbočné skříně přípojnicového systému. Student ke své práci přistupoval zodpovědně a metodicky, o čemž svědčí velké množství času, které student práci věnoval. Nejprve se zaměřil na získání experimentálních dat, které následně použil jako vstup pro numerické simulace. V rámci numerických simulací samostatně vyhledal odbornou pomoc na jiných pracovištích školy. Výstupem práce je citlivostní studie vlivu emisivity povrchu na ochlazení odbočné skříně. Body zadání student splnil bez zásadní výhrady. Zde je nutno zmínit, že vypracování bakalářské práce bylo z velké části podmíněno výsledky experimentální práce, jejíž metody musel student zoptimalizovat. K tomuto postupu nebyla nalezena žádná ucelená metodika, jedná se tedy o výzkum z části originálního charakteru. V experimentální části student použil redundantní snímání teplot pro zvýšení jistoty měření. V práci je brána v potaz i přesnost použitých přístrojů. V práci ovšem postrádám teoretický rozbor vlivu kvality povrchu na ochlazování. Nejen s ohledem na velmi zajímavé výsledky práce, ale i obecně mohl být proveden hlubší rozbor výsledků experimentů a simulací. Po formální stránce se může studentovi vytknout neúplný seznam citací (např. rovnice 19 je převzata ze zdroje, který není uveden v seznamu literatury). Grafická kvalita obrázků je povětšinou v dobré kvalitě, obrázky jsou citované, některé z nich jsou ale poněkud nepřehledné. Text je v některých částech hůře čitelný z hlediska větné skladby. V textu se rovněž nachází drobné nepřesnosti, které ale nijak významně nesnižují kvalitu práce. Celkově hodnotím práci jako velmi dobrou. Student dokázal dobře propojit experimentální a numerickou část, rovněž prokázal schopnost samostatného úsudku. Práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 85 body, tedy stupněm B.
Student Jan Forejtík zpracoval ráci s názvem: Oteplení odbočných skříní přípojnicového systému v závislosti na jejich povrchové úpravě. Principem práce bylo zjistit emisivitu povrchu ochranného oplechování přípojnice. Práce je více výzkumná než např. rešeršní. Student musel zpracovat celou řadu nových informací. V práci je též, na základě zjištěných výsledků, vytvořen model v SolidWorksu, který popisuje chlazení přípojnicové skříně. V díle je několik nepřesností: - strana 36: průtok proudu – nevhodné označení. - strana 35: lineární závislost u grafu. Průběh určitě není linerání! - označit emisivitu jako převod tepla je poměrně nešťastné, emisivita je spíše optická vlastnost, definující vlnovou délku při určité teplotě, - kapitola 6 by měla začínat na nové stránce, - obr. 7.9 a 7.10 – ukazuje měření při jiné emisivitě, - student zaměňuje závorky [] a () u jednotek, - zaměňuje S a A jako označení plochy. Někdy to je matoucí. Popis grafů je též nevhodný a neodpovídá normě. Každopádně text je bez vážnějších chyb pravopisných, nicméně sloh je horší. Je jasné, že student provedl řadu testů, ale jejich zhodnocení již z textu ne úplně čtenář chápe. Popis experimentů je občas zmatečný (například měření a kalibrace pyrometru nebo graf 7-7 – měření termočlánkem, graf 7-9 – měření pyrometrem. Proč?) Z výše uvedeného také plyne nevhodné označovat zvlášť obrázky a grafy. Není to standardní. Také citace zdrojů nejsou v textu úplně přesné. Ovšem práce si kladla za cíl poměrně složité téma s nejasným výsledkem (což se potvrdilo). V závěru bych možná více ocenil větší zamyšlení, proč se nepotvrdil předpoklad lepšího chlazení u drsného povrchu. Vzhledem k složitosti jazykového projevu, ale zároveň technické náročnosti hodnotím práci stupněm B. Otázky: 1. Jak jste myslel linearitu na straně 35? 2. Z čeho byl vytvořen drsný povrch, barvou? Nemůže to být důvod horších vlastností? 3. Proč jste se ještě zabýval modelem v SolidWorksu, nebylo to již navíc (z hlediska velkých zjednodušení není možné model brát opravdu vážně, jak uvádíte)? 4. Nejsou informace v tabulce 7.5 mírně zavádějící vzhledem k emisivitě (myšlena teplota, jejíž diference je velmi nízká)?
eVSKP id 112224