HORNÍČEK, V. Identifikace osob pomocí oční duhovky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudky

Posudek vedoucího

Frýza, Tomáš

Předložená bakalářská práce má pojednávat o způsobu identifikace osob pomocí oční duhovky. Intenzita práce během letního semestru (student měl zapsanou bakalářskou práci po přerušení pouze v tomto semestru) nebyla velká. Na domluvené konzultace se sice zpravidla dostavoval, ale většinou bez vypracování domluvené části projektu. Přestože podstatou projektu byla práce v prostředí Matlab, student se v něm zaučoval jen velmi pomalu. Relativně jednoduché bloky výsledné aplikace tak řešil neúměrně dlouho. Z konzultací a výsledné práce není jednoznačně patrné, že student zadané problematice důkladně rozumí. Práci považuji za podprůměrnou a neúplnou.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání D 30/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) E 10/20
Formální zpracování práce E 10/20
Využití literatury E 5/10
Navrhovaná známka
E
Body
55

Posudek oponenta

Maršálek, Roman

Poměrně náročné zadání práce je možné v hlavních bodech považovat za splněné. Autor vytvořil požadovanou aplikaci včetně jednoduchého grafického rozhraní. Nebyla ale vytvořena testovací množina dat pro ověření činnosti metody, což bylo požadováno zadáním. Namísto toho byla použita databáze UBIRIS. Autor to zdůvodňuje tehnickými problémy při snímání. Pro zabránění pohybu fotoaparátu je dle mého názoru možno použít stativ a získat tak vlastní data pro ověření metody. Nicméně použitá databáze je vyhovující. V textu práce se vyskytuje množství formálních chyb a překlepů (např. pravděpodobnost 1050 ze str. 9, Etanol namísto Etalon na str. 10, 'Rd' vs. 'r' na str. 14 apod.). Některé části textu vedou k pochybnostem, zda autor rozumí použitým obratům - např. na str. 15 "... je hodnota intenzity Ia(x,y) uzavřena k odpovídajícímu bodu Id(x,y)". Prostředí GUIDE dle mého názoru jistě nemá vliv na celkovou optimálnost kódu. V tabulce 8.1 je anglický popis. Z textu není jasné, zda uvedená metoda normalizace je navržená autorem, či zda je převzata a používána. Z letmého ověření její implementace autorem v MATLABu dle mého názoru příliš zvýrazňuje kontrast. Teorie Gabor fitlru není uspokojivě popsána, zejména není nastíněn její přínos, příslušnost k waveletovému zpracování signálů a také formulace "Tento filtr je vytvořen modulací funkce sinus Gaussián filtrem pro imaginární část..." nesvědčí o pochopení dané problematiky (Pozn. filtr má impulsní odezvu, která je vytvořena součinem harmonického a gausovského signálu). Z textu není jasné význam termínu "šablona" a "maska". Není zdůvodněno použití JPEG resampleru (nicméně lze odvodit z názvu programu). V textu není napsáno, jaký m-file se má vlastně spustit. Uživatelem definovaná oblast zpracování signálu by byla zřejmě vhodnější ve tvaru kruhu, namísto použitého obdélníku. V kapitole Filtrace normalizované duhovky není jasný význam věty "zde se musí zadat šumové pozadí obrázku jako maska.bmp". Jakým způsobem je šumové pořadí získáno a co vyjadřuje maska? Daná problematika je poměrně náročná. Vzhledem k vážným nedostatkům ve formální stránce práce a především v popisu jednotlivých metod navrhuji hodnocení na dolní hranici stupně dostatečně. Autor však musí při obhajobě práce předvést vytvořený SW a vysvětlit úlohu a funkci jednotlivých bloků. V případě uspokojivého vysvětlení činnosti aplikace lze navrhnout i příznivější hodnocení práce a naopak.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání E 11/20
Odborná úroveň práce E 25/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse E 10/20
Formální zpracování práce E 5/10
Navrhovaná známka
E
Body
51

Otázky

eVSKP id 15709