KLIMEŠ, M. Analýza vlivu jednotlivých harmonických složek nebo formantových oblastí na vjem barvy zvuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student zkoumal vnímání různě syté barvy zvuku z psycho akustického hlediska. Pravidelně konzultoval svou práci: samostatně si připravil poslechové vzorky, buď je vymodeloval od začátku nebo pomocí aditivní či subtraktivní metody upravoval hudební zvuky reálné. Připravil si samostatně dotazník postavený na metodě sémantického diferenciálu, naprogramoval jeho elektronickou podobu a provedl testování na pilotním dotazníků a potom i měření ostré. Zajistil si i vzorek 100 respondentů – fundovaných hudebníků z oboru. Výsledky, které mu vyšly, jsou užitečné a obohacující obor psycho akustiky. Z cca 116 škál se při párovém srovnávání 9 ukázalo jako ne zcela přesně respondenty pochopených (odpovědi napůl negativní a napůl pozitivní). Je škoda, že se tyto dvojznačnosti termínů nepodařilo odhalit už při pilotním testování a dotazník před ostrým průzkumem upravit. Na druhé straně je 8% nepřesností a nevalidních výsledků v oboru psycho akustiky, pokud je student křížovou metodou objevil, očekávatelná i v normě psycho akustického průzkumu. Otázka: Jak u vzorků č. 22, 18, 21, 23 změnit buď zvukové ukázky (můžete ukázat spektrogramy?), nebo formulaci otázky, aby respondenti zaujali jednoznačnější a soudržné stanovisko? Nebo jakými dodatečnými otázkami identifikovat, proč je tábor respondentů rozdělen na cca 2 stejně velké skupiny?
Tato bakalářská práce odpovídá formálním náležitostem a nevykazuje zjevné nedostatky. Práce se zabyvá vyzkumem vlivu jednotlivych harmonickych složek na vjem barvy zvuku. Student vytvořil aplikaci s dotazníkem, ve kterém respondenti posuzovali celkem 29 vzorků na různych bipolárních škálách. První teoretické kapitoly práce se zabývají periodickými signály, jejich spektrem a rozdílovým mechanismem tónů. Od Páté kapitoly student popisuje vlastní výzkum založený na metodě sémantického diferenciálu. Student popisuje, jakým způsobem připravil posuzovací škálu pro respondenty a věnuje se i popisu a nakonec i vyhodnocení zvolených vzorků. Problematická může být demografická struktura respondentů ve vztahu k cílům výzkumu. Oslovená skupina se možná mohla lépe vyprecizovat a v souvislosti s cíli výzkumu se možná mohlo dojít k zajímavějším i překvapivým výsledkům.
eVSKP id 125867