DUFKOVÁ, B. Detekce komplexů QRS ve vícesvodových signálech EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce je zaměřena na detekci komplexů QRS 12svodových signálů EKG s využitím různých tří různých kombinací pseudoortogonální trojice svodů. Autorka navrhla a realizovala čtyři varianty detektorů, které z uvedených kombinacích svodů vycházely a detektory, využívající tří, resp. pěti hlavních komponent signálu (pro všechny 4 zmíněné varianty). K ověření funkčnosti navržených detektorů použila databázi CSE a výsledky porovnala s dostupnými výsledky jiných autorů na stejné databázi. Detektory vycházející z kombinací pseudoortogonálních svodů nejsou obvykle využívány, nicméně autorka ukázala, že mohou dosahovat srovnatelných výsledků s časově náročnějšími metodami kombinujícími výsledky jednosvodových detekcí. Kromě souhrnných tabulek s vyhodnocením spolehlivosti detekce testovaných metod obsahuje práce také přílohovou část s podrobnými údaji pro detekci komplexů QRS v jednotlivých signálech databáze. Formální úpravu technické zprávy a její jazykovou úroveň hodnotím jako velmi dobré, rozsah textu je vyhovující. Seznam použité literatury považuji za přiměřený (jen stručný přehled metod detekce komplexů QRS mohl být více obdařen odkazy na literaturu a na jeden zdroj chybí v textu odkaz). Během řešení projektu byla autorka velmi aktivní, o výsledcích práce jsem byl průběžně informován. Konstatuji, že autorka splnila zadání Bakalářské práce v plném rozsahu.
Studentka se ve své bakalářské práci zabývá detekcí QRS komplexů využívající tři různé kombinace vytvořené z trojice pseudoortogonálních svodů z dvanáctisvodového EKG. Pro detekci QRS komplexů studentka implementovala 4 metody. Po nalezení potenciálních QRS komplexů studentka pomocí dvou podmínek ověřuje, zda se opravdu o QRS komplexy jedná. Druhá podmínka mi není z textu ani obrázku zcela jasná. Z práce také není zřejmé, jak studentka nastavovala prahy jednotlivých algoritmů a jestli toto nastavení nějak optimalizovala. Všechny metody studentka řádně testovala na celé standardní databázi CSE zvlášť pro každou kombinaci tří pseudoortogonálních svodů a vypočítala sensitivitu a pozitivní prediktivitu. To samé studentka udělala i pro 3 a 5 ortogonálních svodů vypočtených pomocí PCA a opět zkombinovaných do jednoho vektoru. Práce obsahuje grafické ukázky signálů zpracovaných jednotlivými algoritmy a výsledků detekce (většinou na nejsložitějším signálu). Z odborného hlediska je práce na dobré úrovni a dosahuje dobrých výsledků. Na druhou stranu obsahuje několik nepřesností a některé obrázky mají špatně popsané osy. Z formálního hlediska je práce na průměrné úrovni. V některých částech práce chybí číslování vzorců, obrázky exportované z Matlabu jsou obecně v horší kvalitě, místy chybí vysvětlení zkratky při prvním použití. Zvláštní je také členění práce – např. v kapitole 2 – EKG je obsažena podkapitola Základní principy detekce komplexů QRS. Ovšem metody jsou vysvětleny až v kapitole 4 a to včetně blokových schémat, ukázek autorčiných obrázků a výsledků. Vzorce pro výpočet senzitivity a pozitivní prediktivity jsou uvedeny až ve shrnující kapitole, ale použity dříve. Rovněž CSE databáze je vždy z části popsána v úvodu a v kapitolách 2.4 a 2.5. V textu práce chybí odkazy na některé obrázky a tabulky, nebo jsou uvedeny špatně. Práce obsahuje 29 literárních zdrojů, z nichž 6 jsou bakalářské a diplomové práce. Ty studentka využívá jako podporu tam, kde k tomu není důvod (např. popis PCA, převzatá tabulka s výsledky jiných autorů – Tab. 5.2). Na zdroje je v textu odkazováno často až na konci kapitoly či podkapitoly. Citace nejsou zcela konzistentní. Zadání bylo splněno. Práci hodnotím stupněm B/87 bodů a přikládám otázky k obhajobě.
eVSKP id 126698