KUBIŠTA, L. Mikrofonní pole pro odhad směru přicházejícího zvuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student při řešení bakalářské práce prokázal schopnost samostatného studia zdrojů, pochopení a implementace zvolených algoritmů. Bohužel se práci nevěnoval rovnoměrně po celý semestr, měření a vyhodnocení směru zvuku v reálném prostředí bylo provedeno až krátce před odevzdáním práce a proto nebylo možné se pokusit o zefektivnění algoritmů. Vzhledem k symetrii použitých polí mě překvapuje průměrná odchylka odhadu směru zvyšující se s rostoucím relativním směrem zdroje zvuku vůči mikrofonnímu poli. Zavedením určité logiky do systému volby mikrofonů použitých k vyhodnocení směru by jistě byla možná nějaká korekce. Z formálního hlediska je práce ne velmi dobré úrovni, oceňuji okomentování vytvořených funkcí pro Matlab. V příloze práce mohl být uvedeny parametry použitých mikrofonů a záznamových zařízení a fotografie realizovaných polí.
Bakalářská práce Ladislava Kubišty je rozdělena do dvou částí. V první části se pokusil o teoretický rozbor tématu a v druhé části hned vyhodnocuje výsledky měření odhadu směru přicházejícího zvuku. Teoretická část je popsaná s nemalými nepřesnostmi v názvosloví a v chápání jednotlivých funkcí a metod; je podložena citacemi, kdy zřejmě nedošlo vždy ke správné interpretaci původního textu. Občas je tato kapitola nevhodně psána v 1.os.mn.č. V práci zcela chybí popis konkrétních navrhovaných algoritmů s jejich odůvodněním, kapitola 1.4 je zcela nesmyslná a vložený obr.1.5. s jakýmsi ideovým blokovým schématem bez popisu je zcela nedostatečný. Součástí práce je sice okomentovaný kód v Matlabu, ale samostatná kapitola algoritmy popisující by byla v tomto případě vhodnější. V druhé části jsou poměrně rozsáhlým způsobem popsány a diskutovány výsledky, což hodnotím kladně. Tato část je podložena dokumentací naměřených výsledků a porovnává jednotlivé implementované metody. Měření v reálných podmínkách však nebyly provedeny bez omezení, takže jejich interpretace je problematická. Závěr je formulován poměrně stručně a rozpačitě, jsou deklarovány nedostatky, ale ne tak možné způsoby jejich potlačení nebo eliminace. Implementované algoritmy lze označit za funkční. Struktura dokumentu práce nebyla zvolena úplně nejlepším způsobem, kromě už výše uvedených skutečností dochází k odkazování na jiné části práce, které je pro čtenáře nepohodlné, vhodnějším řešením by bylo lepší řazení jednotlivých podkapitol a částí práce, včetně tabulek a grafů. Po formální stránce se v práci vyskytují často nedostatky týkající se použitého názvosloví, student například používá termín křížová korelace namísto termínu vzájemná korelace, běžně pracuje se samply a nezná vzorky, podobných nedostatků je v práci více. V textu je uveden obrázek (obr.1.1) a text se k němu nijak nevztahuje ani se na něj neodkazuje, pak tedy zřejmě nemá smysl. Termín „křížová výkonová hustota spektra“, uvedený u vzorce (1.8), deklaruje výrazné znalostní nedostatky. Občas se student nevyvaroval chyb např. v psaní jednotek (konec strany 11), nedodržuje řezy značení veličin v grafech (obr.1.1, 1.2, 1.3 atd.), ve vzorcích popisujících korelace a spektrální hustoty energie se pak dopouští dalších chyb, vyskytuje se špatný řez subscriptu ve značení funkcí atd. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím práci známkou C/76 bodů.
eVSKP id 101916