KALIYEV, A. Charakterizace vlastností perovskitových fotovoltaických článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Solární články na bázi perovskitových struktur jsou moderní systémy, které se objevují v prestižních publikacích v posledních několika málo letech. Mají poměrně slušnou účinnost, trpí však prozatím velmi rychlou degradací a tím ztrátou schopnosti přeměňovat sluneční energii na energii elektrickou. Úkolem studenta v bakalářské práci, zadané Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, proto bylo seznámit se s problematikou solárních článků na bázi perovskitů, seznámit se s pokročilými statickými i dynamickými metodami měření vlastností solárních článků, provést měření vlastností pomocí těchto metod a měření vyhodnotit. Pro seznámení s měřicími metodami bylo využito solárního článku na bázi křemíku, jehož dostatečná stabilita umožňovala opakování experimentů a naladění celého měřicího procesu. Příprava vzorků perovskitových solárních článků měla probíhat ve spolupráci s kolegy na Fakultě chemické a byla naplánována na začátek března. Bohužel řízením vyšší moci a nařízením karantény nemohlo k přípravě vzorků dojít a bylo nutné poněkud upravit experimentální plány. Z tohoto důvodu dostal student k dispozici směsici vzorků různých systémů, které se v laboratoři nacházely a pokoušel se zjistit, pro charakterizaci kterých z nich jsou vhodné dynamické metody IMPS (Intensity Modulated Photocurrent Spectroscopy) a IMVS (Intensity Modulated photoVoltage Spectroscopy). Tyto dynamické metody umožňují získat informace o době transportu nosičů náboje a o rekombinačních časech uvnitř aktivní vrstvy. K dispozici byl vzorek článku krystalického křemíku, panel devíti článků amorfního křemíku, perovskitový krystal a článek pro testování funkčnosti zařízení Zahner. Podle předpokladu se ukázalo, že v krystalickém křemíku jsou probíhající děje velmi rychlé a není možné je sledovat úplně dobře. V případě panelu amorfního křemíku se jedná sice o pomalejší děje, avšak bylo možné využít pouze metodu IMPS. Sledování pomocí IMVS metody nebylo možné. Napětí naprázdno uvedeného panelu bylo totiž vyšší než je možné na přístroji Zahner měřit. Naopak u perovskitového krystalu bylo možné pozorovat zajímavé charakteristiky pouze v případě použití IMVS metody. Sledování IMPS charakteristik se nejeví jako příliš vhodné z důvodu velmi nízké proudové odezvy na změny osvětlení krystalu. Student zároveň u všech metod a vzorků zkoušel měnit amplitudu budícího světelného signálu a hledat její vhodnou hodnotu. Při nízké amplitudě, jsou i odezvy nízké a tedy je měření zatíženo velkou chybou vlivem práce zařízení na hraně rozlišitelnosti. V případě velkých budicích signálů pak naopak hrozí práce v nelineární oblasti a tedy zatížení výsledků chybou Celkové se dá říci že bylo prováděno poměrně velké množství experimentů, které byly časově dosti náročné. Zde je potřeba studenta vyzdvihnout, protože ke všem povinnostem přistupoval velmi zodpovědně a aktivně. Často využíval osobních konzultací i doporučenou literaturu. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že práce trpí tím, že se jedná o zahraničního studenta. Jazyková bariéra tak způsobovala jisté komplikace jak v experimentální práci, tak při jejím sepsání. Pokud odhlédnu od této skutečnosti a budu hodnotit aktivitu studenta a množství práce, kterou v předkládané práci udělal, musím ji doporučit k obhajobě a hodnotit 80b.
Student Alexey Kaliyev se ve své bakalářské práci zabýval charakterizací vlastností perovskitových fotovoltaických článků. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části (kapitola 1 až 4) je popsán princip perovskitovských fotovoltaických článků, jejich složení a možnosti měření. Praktické části je věnována kapitola 5 a 6. Je zde provedeno měření solárních článků pomocí metody statické a metody dynamické. V závěru je shrnutí a vyhodnocení dosažených výsledků. V předložené práci je několik drobnějších formálních a gramatických nedostatků, ale vzhledem k cizí národnosti studenta jsou tyto nedostatky zanedbatelné. Z technického hlediska mám k práci několik připomínek. Bylo by vhodné více popsat naměřené grafy, ne jen konstatovat, že byly změřeny při zadaných podmínkách (např. grafy 27 – 46). V práci mi chybí souhrnný popis konkrétních měřených vzorků, je zde pouze obecný popis. V závěru práce chybí zhodnocení dosažených výsledků, resp. porovnání výsledků všech vzorků. I přes uvedené nedostatky předkládaná práce splnila ve všech bodech stanovené cíle a zadání bylo splněno. Práci doporučuji přijmout k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným připomínkám navrhuji hodnocení: 75 bodů/C.
eVSKP id 127049