VÁGNER, L. Inovativní výroba brzdového segmentu plošným tvářením za studena [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Jopek, Miroslav

Cílem hodnocené bakalářské práce byla inovativní výroba brzdového segmentu plošným tvářením za studena. Práce má dobrou odbornou úroveň. Je patrné, že se autor v dané problematice orientuje, což prokázal ve zdařilém návrhu finálního nástroje, který by bylo možné i komerčně využít. Spolupráci s vedoucím hodnotím jako výbornou. Autor pravidelně konzultoval a byl při tvorbě práce samostatný a aktivní. Celkově hodnotím BP jako zdařilou: formou, obsahem i rozsahem splňující nároky kladené na formát bakalářské práce a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Bakalářská práce Lukáše Vágnera se zabývá návrhem výroby brzdového segmentu, který byl až doposud vyráběn laserovým řezáním. Jedná se tedy o inovativní výrobu dílce z plechového polotovaru o tloušťce 5 mm. Dílec bude vyráběn v celkové sérii 100 000 kusů za rok. Student se při návrhu výrobní technologie zaměřil na využití postupového stříhání. Pro zvolený koncept je v práci vypracován též konstrukční návrh nástroje, doplněný o technologické výpočty, volbu stroje a v neposlední řadě i ekonomické zhodnocení. Rozsah a provedení odpovídá stanovenému zadání a splňuje tak vytyčené hlavní cíle. Před volbou výrobní technologie provedl student rozvahu nad možnostmi výroby. V tomto ohledu se mi jeví jako zbytečné znovu uvádět možnost využití technologie laserového řezání, která má být v rámci inovativního řešení nahrazena a je jasné, že ji tedy nelze v tomto kroku uvažovat. Po provedení úvodního rozboru součásti a rozvahy nad volbou výrobní technologie se student v dalším zaměřil na využití postupového stříhání, na které zaměřil i rešeršní část práce. Ta podává vcelku věcně a uceleně přehled o možnostech a nezbytných parametrech. Na začátku vlastního návrhu a řešení technologie výroby student správně provádí zhodnocení technologičnosti a vyrobitelnosti součásti zvolenou technologií, na které navazuje kontrolními a technologickými výpočty. Zde je možné zmínit některá zavádějící konstatování, např. " součást neobsahuje žádné tolerované rozměry", což je vcelku scestné tvrzení, neboť tolerance obsahuje, ale v rámci obecných tolerancí třídy m. Následuje rozbor rozmístění výstřižků na svitku, který byl zvolen, jako výchozí polotovar a rozvaha nad postupem výroby. Je otázkou, jakým způsobem byly stanoveny hodnoty můstků o velikosti 10,5 mm. Autor v práci uvádí, že použil graf v příloze 1, který je pro danou situaci, zdá se, nepoužitelný. Pro danou šířku pásu plechu totiž, v případě variant 1 a 2, není diagram definovaný. Z tohoto důvodu je diskutabilní, jestli může být pro tuto hodnotu z diagramu, bez patřičného odůvodnění, odečítáno. Větší problém ale spatřuji v nedostatečném uvedení určených rozměrů a tolerancí střižníků a střižnic. Práce obsahuje pouze příklad výpočtu pro děrování otvoru o rozměrech 10 × 29 mm, pod nímž je pouhé konstatování, že "všechny zbylé neuvedené výpočty funkčních rozměrů byly vypočteny stejným způsobem", což považuji za nedostatečné. Zbylé rozměry a jejich tolerance měly být v práci uvedeny např. v tabulce nebo v rámci příloh, a to již z toho důvodu, že tak není možné zkontrolovat adekvátnost použitého přístupu ke stanovení jednotlivých rozměrů. Autor uvádí, že pro veškeré výpočty použil přílohu 5, kde je ovšem uveden pouze přístup k výpočtu v případě děrování. U některých rozměrů se ale jedná o vystřihování, což předpokládá poněkud odlišný přístup, což není v práci rozlišeno. Celkově je návrh nástroje koncepčně v pořádku, a to i včetně volby použitého lisu. S návrhem souvisí i výkresová dokumentace. Z hlediska její kvality je možné zmínit styl kótování, který v některých případech nezapadá do vžitých konvencí (např. uvádění 0 v rámci tolerancí jako desetinné číslo navíc se symbolem + či -). Problém ale vidím především v předepsání funkčních rozměrů střižníku i střižnice v tisícinách milimetrů. Zmíněné řešení je stran vyrobitelnosti a kontroly rozměrů nevhodné. Závěr práce tvoří ekonomické zhodnocení, které uvádí, že k ziskovosti, tj. bodu zvratu, se dosáhne při cca 55 000 kusech. V rámci ekonomického zhodnocení ale nezaznívá jakákoliv zmínka o započítání amortizace vybavení (lisu či ostatního zařízení). Je tedy otázkou, zda po započítání vlivu výše zmíněného nedojde k posunutí bodu zvratu směrem k vyšším hodnotám. Krom občasných překlepů v textu lze mezi další nedostatky práce zařadit např.: - špatný anglický překlad abstraktu (včetně nevhodného použití zkratky Kč), - nevhodné uvádění některých veličin bez použití indexů (např. Rm), - chybné uvádění funkce tangens jako "tan" ve vzorci 2.5 na str. 16 namísto správného "tg", - problémy s různou velikostí písma ve vzorcích, - chybějící oddělení jednotlivých položek čárkami v legendách vzorců, - pokaždé jiné uvádění symbolů pro násobení (".", "×" nebo ·).

eVSKP id 132163