PIŇOS, O. Vliv rozpuštěného vzduchu na hydrodynamickou kavitaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Rudolf, Pavel

Bc. Ondřej Piňos ve své práci provedl experimentální výzkum vzniku kavitace v závislosti na množství rozpuštěného plynu a obsahu minerálů ve vodě. Student zpracoval dobrou rešerši dané problematiky, která obsahuje i teoretický úvod do dané problematiky. Tuto část jsem měl možnost přečíst a vyjádřit se k ní v průběhu zpracování DP. Bohužel jako vedoucí práce jsem nedostal k nahlédnutí exp. část práce, ke které mám podstatné připomínky.Student zmiňuje využití akustické emise a zpracování signálů z akustické emise, nicméně nikde nejsou prezentovány výsledky. Použití AE bylo přitom mělo být jedním z podstatných prvků při sledování hydrodynamické kavitace. V textu není nikde vyznačeno, co je vyneseno v grafech 3.7, 3.9, 3.10, 3.12-3.14 , pravděpodobně počátek kavitace.Na str.33 v grafu 3.3 zcela chybí x-ová osa grafu, na grafech 3.7, 3.9, 3.10, 3.12-3.14 má být zřejmě hodnota v kPa zaměněna za hodnotu v barech (!), která označuje hodnotu tlaku v tlakové nádobě, která sloužila k přesycení kapaliny. Na grafu 3.3 není jasné kterým bodem onen počátek kavitace je. V popisku obr. 3.11 má být asi hodnota sigma = 0,3666. Není vysvětlen rozdíl mezi aktuálně naměřenými výsledky a výsledky z citované diplomové práce Ing. R. Zemana. Pozitivně hodnotím vyjádření nejistot měření. Z hlediska terminologického i věcného v práci chybí definice rozdílu mezi plynovou kavitací a parní kavitací. Z hlediska formálního jsou v práci časté překlepy (a to i v rovnicích, např. (2.13), (2.2)) nebo použití špatných pádů (např. str. 19 „... vztah zahrnující Gibbsovou energií.“). Cíle jak byly formulovány v zadání byly splněny, prezentace výsledků experimentální části je ovšem neuspokojivá. Tato část budí dojem, že byla napsána ve značném spěchu, zmatečně a neúplně. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Fialová, Simona

Diplomová práce je rozdělena do třech kapitol, z nichž 2 jsou rešeršní. První kapitola se zabývá fyzikálními vlastnostmi a zákony ovlivňujícími rozpouštění plynu a následné sycení kapaliny. Obsahuje 11 teoretických vztahů, které ovšem nejsou v práci dále využívány. Druhá kapitola se zabývá kavitací, na kterou je práce cílena. I tato ovšem obsahuje velké množství vztahů, které autor buď nepoužije nebo jen zmíní a dále tyto informace nevyužívá. Poslední kapitola se zabývá vlastním experimentem. Zaměřeným na zjištění kavitačních charakteristik mikrofluidní Venturiho dýzy s použitím dvou různých kapalin (kohoutková a demineralizovaná voda) sycených různými plyny. Výsledkem byla závislost ztrátového součinitele a kavitačního čísla. Což vedle nejistot měření, byly jediné dopočítané hodnoty, vynesené pouze graficky v několika bodech. Experiment byl doplněný vizualizací vysokorychlostní kamerou, jejíž snímky jsou součástí vyhodnocení bez jasného vysvětlení, proč byla použita, co bylo očekáváno od snímků a co ve výsledcích nám snímky potvrdily/vyvrátily. Závěr obsahuje shrnutí práce a doporučení výpočtového modelování, které by bylo jistě vhodné již v předložené práci k lepší interpretaci výsledků. Celkově práce na nižší úrovni, zejména díky mnoha chybám a nesrozumitelným formulacím textu. Velmi časté používání cizích slov a výrazů často naprosto nevhodné činí práci obtížně uchopitelnou pro čtenáře, který je třeba v dané oblasti nováčkem. Některé věty se ani kontextem nehodí k ostatním v daném textu.Škoda že u takto zajímavého tématu nevěnoval autor větší péči závěrečnému sepsání a vyhodnocení, když už nepřistoupil ani k výpočtovému modelování. Cíle práce byly vzhledem k zadání splněny. I přes výhrady k sepsání textu práci doporučuji. Výtky: Str. 19 - Tím je formulován vztah zahrnující Gibbsovou energií (věta nedává smysl) Str. 20 - hydroinženýr ve své činnosti vypořádat (kdo je hydroinženýr?) Do bubliny vtéká kapalina ve formě trysku (nechápu), který naráží do protější stěny bubliny, než vznikla ruptura (proč toto slovo). hydrotechnické stroje (velmi zvláštní označení hydraulických strojů) V neposlední řadě je nutné mít na paměti dopad na vodní faunu (jaký dopad? Co se děje s faunou při kavitaci?). Ve specifických oblastech, jako například v okolí vojenského plavidla, je zvuková emise nežádoucí z důvodu snadnější zachytitelnosti na sonaru. (proč po zvířatech zase stroje..lépe uspořádat text) Str. 22 Ty jsou kontrastními agenty v porovnání s ostatní tělesnými tkáněmi vykazují jinou odrazivost akustického signál. (věta nedává smysl) Celkově kapitola 2.6 je stěží pochopitelná Str. 23 Vizuální záznam kavitace je nutný pro bližší porozumění dějů, které se v kapalině odehrávají.Sledování hydrodynamické kavitace je poměrně specifické, kavitavy vznikají ve větším množství, seskupují se do mraků, vytváří dutiny, popřípadě na plochách vytvářejí plošnou kavitaci. (překlepy) Obr.3.3 nemá popsanou osu x Str.28 nemělo by být ve třetím členu rovnice 2.13 místo plochy S (viz použitá označení) použito povrchové napětí sigma? Str. 36, ruptura kapaliny? Obr.3.7 má malé popisky Str. 41 Porovnání jejich kombinací však určuje, který z těchto efektů je významnější pro incepci a následný vývoj kavitace … (překlep - asi „iniciaci“) Str. 44 Mimo hledání kavitace na základě změny v grafu kavitačního čísla ku ztrátového součinitele, probíhalo i měření akustické emise a záznam vizuálního materiálu. (věta nepochopitelná)

eVSKP id 150745