SCHUBERT, R. Prostoročasové epidemiologické modely onemocnění Covid-19 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Předložená práce je zaměřena na pokročilé epidemiologické modelování. Jedná se o dopracovanou verzi dříve neúspěšně obhájené práce. V rámci teoretického úvodu je provedena rešerše epidemiologických modelů. Velmi kladně oceňuji analýzu SIR modelu včetně obsáhlé diskuze kritických bodů a reprodukčního čísla. V další části jsou popsány meta populační a prostoročasové modely, které jsou jádrem této práce. Pro základní prostorový SIR model byly provedeny simulace s uvažováním dvou okrajových podmínek. Hlavní části práce je modelování šíření nemoci Covid-19 na datech ze severní Itálie. Student navrhl vlastní model s lokální difuzí jedinců pro modelování dynamiky změn populací. Tento model byl podroben zevrubné analýze a simulován na zjednodušené úloze tří měst z regionu Lombardie. Předložené výsledky simulací jsou v souladu se vstupními daty pro jednotlivé kompartmenty. Po formální stránce nemám k práci větších výhrad. Množství překlepů a typografických prohřešků je na minimální úrovni. Práce cituje 77 literárních položek, jejich množství a kvalita je pro diplomové práce nadprůměrná. Rozsah práce je 57 stran, což považuji za dostačující. Nutno říci, že text práce je silně matematický orientovaný a ve srovnání s jinými diplomovými pracemi může být text obtížně čitelný. Výslednou práci hodnotím jako zdařilou a inovativní v oblasti epidemiologického modelování. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení známkou výborně (A – 90 bodů).
Student Richard Schubert předkládá k hodnocení diplomovou práci, ve které se zabývá prostoročasovými epidemiologickými modely. Jak již bylo řečeno v předcházejícím posudku, teoretickou část student začíná obsáhlým historickým okénkem, které místy zabíhá mimo vytyčený kurz zadání jeho práce. Dále pak popisuje chování modelu SIR. Tato část je naopak velice vydařená, obsahuje odvození důležitých parametrů pro fungování modelu a vše je řádně komentováno a případně i graficky zobrazeno. Problematika je následně rozšířena o další typy modelů. Druhá kapitola se již věnuje konkrétně onemocnění COVID-19, jeho epidemiologickým vlastnostem a modelům, které byly vytvořeny pro analýzu šíření tohoto viru. Praktická část práce spočívala ve vytvoření epidemiologického modelu, který odpovídal šíření onemocnění COVID-19 v Lombardii. Jednotlivé kroky řešení jsou důkladně popsány a podloženy odvozenými rovnicemi. Výsledky jsou prezentovány převážně formou grafů vývoje počtu subjektů v jednotlivých kompartmentech. Autor popisuje chování modelu na jednoduché tříprvkové realizaci, kterou následně převádí na jemněji vzorkovaný model celé zkoumané oblasti. Dosažené výsledky jsou patřičně diskutovány. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Text obsahuje nečetné překlepy. Hlavní výtkou je přítomnost až několikastránkových pasáží, které jsou pro práci irelevantní. V textu se také vyskytuje vysoký počet slov, které stylisticky neodpovídají formátu vědecké práce. S přihlédnutím ke všem zmíněným skutečnostem hodnotím práci stupněm B, 80 bodů.
eVSKP id 153842