HOLÍK, T. Distribuovaný teplotní senzor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem práce studenta byl teoretický rozbor problematiky měření teploty pomocí optického vlákna. V rámci praktické práce student provedl měření v teplotní komoře, kterou společně s dalším studentem realizovali. Zadání bylo splněno v plném rozsahu, kromě stanovených cílů student navíc realizoval ve spolupráci s dalším studentem, teplotní komoru. Student pracoval samostatně a pravidelně konzultoval průběžné výsledky práce. Dle mého názoru se bohužel studentovi nepodařilo hlouběji proniknout do problematiky optických senzorů, nicméně je nutné brát v úvahu náročnost a komplexnost dané oblasti. Formální zpracování práce je na dobré úrovni. Celkově jsem byl s prací studenta spokojen, proto navrhuji známku A, 92 bodů.
Student Tomáš Holík ve své závěrečné práci vytvořil distribuovaný teplotní a akustický senzor na bázi Machova-Zehnderova modulátoru. První kapitola je zaměřena na stručný teoretický rozbor využití optického vlákna jako senzoru. Druhá kapitola nejprve teoreticky popisuje zpětně odražený signál a následně jeho využití pro senzorické aplikace. Ve třetí kapitole je čtenář stručně seznámen s distribuovanými senzory teploty a principy jejich funkce. Text je místy psán velice populárně, tento styl by se neměl v odborné práci vyskytovat. Dochází zde také k několika nepřesnostem a to ke špatné definici vzniku mrtvé zóny, která nevzniká jen díky Fresnelovým odrazům. Následující podkapitoly se již zabývají měřením teploty pomocí Machova-Zehnderova modulátoru. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny návrhy DTS systému na bázi Rammanova rozptylu a Machova-Zehnderova modulátoru, podkapitoly poskytují seznámení s jednotlivými komponentami ve schématu. Bohužel zdůvodnění použití komponenty ve schématu větou: ,,je pro nás lepší“ na straně 33 je nedostatečné. Další výtkou může být nedostatečné citování zdrojů vzorce 4.1, na druhou stranu tabulky a výpočty zpětně odraženého signálu jsou přehledně prezentovány. Pátá kapitola již obsahuje informace o výrobě teplotní komory. Tato kapitola je pečlivě zpracována, ale jistou nevýhodou je odlišnost ve strukturování kapitoly, kdy jsou jednotlivé části vloženy do podkapitol, což u předchozích nebylo. V šesté kapitole jsou prezentovány výsledky z měření teploty, které jsou v podobě grafů. Pro lepší přehlednost a viditelnost rozdílů bych doporučil související grafy zmenšit a spojit k sobě. V poslední kapitole je rozebráno měření akustických vibrací, které je bohužel zatíženo chybami v důsledku záznějů při technologii měření. Co se týká typografického zpracování, nemám připomínek. Až na několik výše uvedených výtek je práce na dobré úrovni a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 93705