VEČERNÍK, J. Regulátor pohonu opony [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Téma diplomové práce je převážně aplikační a poskytovalo dostatečný prostor jak pro zhodnocení schopností diplomanta vytvářet řídicí algoritmy, tak i jeho dovedností v oblasti hardware. V počáteční fázy diplomant realizoval přípravu algoritmů kaskádní regulace pohonu se stejnosměrným motorem a provedl jejich simulační ověření. Následně byla předpokládána realizace řídicího systému včetně návrhu výkonové elektroniky. Zde diplomant narazil na problém neujasněnosti koncepce hardwarového řešení požadovaného externím zadavatelem, což v konečném důsledku vedlo k nemožnosti realizace kompletního řídicího systému. Je třeba říci, že diplomant se neobával prací na přípravě hardware, o čemž svědčí úspěšná výroba procesorové desky na základě podkladů předaných vedoucím práce. Vzhledem k tomu, že nebylo možné realizovat původní záměr diplomové práce, bylo jako náhradní řešení doporučena možnost kosimulace - realizace řídicího algoritmu na procesoru Freescale 56F8346 spolu se simulací pohonu v prostředí Matlab-Simulink, přičemž byly diplomantovy předány potřebné softwarové nástroje pro realizaci řešení. Tuto variantu však diplomant bohužel již nepřipravil. Po formální stránce je práce uspořádána přehledně. Celkově lze konstatovat, že hlavním problémem tohoto projektu je jeho nedokončení do realizační fáze, což je však z velké části způsobeno přístupem externího zadavatele.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | D | 30/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | A | 20/20 | |
Využití literatury | A | 10/10 |
Zadání předložené bakalářské práce bylo splněno pouze částečně. Student sestavil model výsledného systému. U modelu stejnosměrného motoru s cizím buzením není vůbec jisté, zda je tento model správně (jak bude popsáno později). Na tento model navrhl trojici kaskádních PI regulátorů a simulačně ověřil chování v prostředí Matlab Simulink. Student dále navrhl výkonovou část pro řízení stejnosměrného motoru a realizoval řídicí desku se signálovým procesorem dle dodaných podkladů. Bohužel tento návrh nijak neodzkoušel, takže není jisté, zda by fungoval. V práci chybí implementace řídicích algoritmů do signálového procesoru. V práci se student dle mého názoru příliš podrobně snaží seznamovat s údaji, které jsou katalogového charakteru. Některé údaje jsou zde dokonce zdvojené. Tabulky 2.1 a 6.1 zřejmě popisují parametry stejného motoru, údaje v nich přesto nejsou stejné. Kapitoly 4 a 5 popisují stejnou věc. Obě obsahují modelování stejnosměrného motoru s cizím buzením, každá trošku s jiným množstvím zjednodušení. Ve výsledku to působí spíš matoucím dojmem. V textu je několikrát použito jiné značení než v obrázcích (Str. 19 v obrázku je použito Rac a Lac a v textu je Ra a La, Str. 20 v rovnicích je použito pro označení zatěžovacího momentu označení Mz a na odpovídajícím obrázku Mp) Zadání lze považovat za náročné jak z hlediska odborného, tak z hlediska časového. Vyžadovalo zvládnutí problematiky modelování stejnosměrných motorů a jejich řízení, návrhu výkonové elektroniky a její realizaci a programování DSP ke kterému zřejmě nakonec nedošlo. K práci mám následující připomínky Str. 11 - kaskádní regulační obvod není jediný možný způsob, jak dosáhnout řízení stejnosměrného motoru s cizím buzením - slovo byte je anglické a tudíž jeho skloňování není vhodné, lze použít třeba "slova", ale ne "bytu" Str. 20 - rovnice 4.2.8 není přenos řízení, ale přenos samotného motoru Str. 27 - v obrázku 5.5 chybí popis os Str. 32 - u většiny motorů vychází tau_m >> tau_u, kdežto v předložené práci je mechanická časová konstanta tau_m asi 100x menší než elektrická časová konstanta tau_u. Pro tento případ by potom neplatila zjednodušení uváděná v kapitole 4. Str. 33 - rovnice 6.2.1 je špatně, protože frekvenční charakteristika otevřené smyčky není součet frekvenční charakteristiky regulátoru a soustavy Str. 36 - nepíše se jeden komplexně sdružený pól, ale dvojice komplexně sdružených pólů - zvolená zásoba stability je zbytečně vysoká - v přenosu Fs1 jsou použity symboly, které nejsou dříve definovány, ani nejsou v seznamu použitých symbolů (Fm, Fzv a R) Str. 38 - Fs2 tak jak je napsáno má 2 nuly, což není správně, dál v textu již to správně je Str. 41 - Na obrázku 6.6 není jasný význam y-ové osy, tudíž ani to, že není překonána hranice 23A
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | D | 13/20 | |
Odborná úroveň práce | C | 35/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 11611