KOVÁŘ, T. Studium proveditelnosti 3D tisku kovů jakožto technologie pro prototypovou výrobu plastových dílů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Předložená práce s názvem „Studium proveditelnosti 3D tisku kovů jakožto technologie pro prototypovou výrobu plastových dílů“ se rešeršně zabývá popisem, porovnáním jednotlivých metod 3D tisku kovů, včetně stručného ekonomického porovnání prototypové výroby nástroje standartními konvenčními výrobními postupy a moderní aditivní výrobou 3D tiskem. Autor z vlastní iniciativy k zadanému prototypovému nástroji spolupracující firmou, poptal některé prezentované metody i základní materiály vhodné pro 3D tisk kovů. Cílem této práce, od spolupracující firmy bylo porovnání. Podle tohoto porovnání by se následně rozhodli, jestli se jim 3D tisk nástroje (prototypová výroba) pro lisování vyplatí vyrábět stávajícím konvenčním postupem nebo bude výhodnější investovat do aditivní výroby 3D tiskem. Práce je rozdělena do 5 kapitol. Po úvodním rozboru a popisu technologií aditivních metod, jsou popsány metody 3D tisku. Následně v experimentální části jsou doporučeny vhodné metody 3D tisku kovů zvoleného nástroje, včetně základních materiálů a technickoekonomického zhodnocení jednotlivých doporučovaných metod. Vše podstatné je autorem publikováno v závěru. Po formální stránce mimo úpravu některých tabulek (popisy v těchto tabulkách) nemá práce zjevných či výrazných nedostatků. Jelikož podle mého názoru byla práce spíše teoretická, bez možných účastí autora ve spolupracující firmě (jen poskytnutá data) byl před odevzdáním práce ze spolupracující firmy připomínkován formát grafů porovnání jednotlivých metod. Toto bylo autorem změněno. Autor k tématu, i konzultacím s odpovědnými lidmi ve spolupracující firmě i s vedoucím přistupoval aktivně, zajímal se o teoretické i o praktické aplikační možnosti 3D tisku kovů a proto jeho práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce s názvem „Studium proveditelnosti 3D tisku kovů jakožto technologie pro prototypovou výrobu plastových dílů“ se zabývá možnostmi využití aditivního přístupu pro výrobu prototypových lisovacích nástrojů. Celkem obsahuje 34 stran a je rozčleněna do 5 hlavních kapitol. Vhodnost aditivního přístupu je posuzována přímo pro výrobu prototypové lisovací matrice konkrétního dílu v sérii 50 ks. Tomuto aspektu student adekvátně uzpůsobil jak obsah kapitol, tak jejich posloupnost. Úvod práce je věnován obecnému významu aditivních technologií a s tím spojenému názvosloví. Následující text práce obsahuje detailní rozbor lisovací matrice, volbu vstupního materiálu pro aditivní technologie, popisu vhodných technologií a samotnému výběru. Nejvhodnějšími technologiemi z hlediska homogenity materiálu vyšly SLM a WAAM. Rentabilita obou metod byla hodnocena výpočtem v poslední kapitole a výsledky byly zaneseny do grafů. Závěr obsahuje stručné nastínění problematiky, porovnání výsledků a samotnou volbu technologie. Jako nejvýhodnější student vyhodnotil technologii WAAM, kde zvolil vstupní materiál svařovací drát G4Si1, tedy konstrukční ocel. Běžně je tento typ nástrojů vyráběn z oceli nástrojové. Vzhledem k sériovosti 50 ks a požadavku prototypového nástroje, je tato volba dostačující. Z formálního hlediska práce obsahuje několik nedostatků jako číslo kapitoly „Závěry“, číslování stran až po „Seznam tabulek“, občasnou špatnou skladbou vět. S celkovou kvalitou zpracování jsou tyto nedostatky zanedbatelné. Konstatuji, že stanovené cíle bakalářské práce byly splněny, a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 137300