SVOBODA, R. Metody pro vylepšení kvality digitálního obrazu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Petyovský, Petr

Zadání diplomové práce patřilo svým rozsahem mezi obtížnější. Student během plnění zadání diplomové práce nastudoval znalosti z oboru počítačového vidění a získal praktické zkušenosti při tvorbě databáze testovacích snímků. Práci věnoval velké množství času. Pracoval iniciativně, samostatně a své průběžné výsledky prezentoval na pravidelných konzultacích v průběhu celého studia. Všechny body zadání byly splněny. Na základě nastudovaných znalostí student vytvořil vhodnou databázi testovacích snímků pro každou ze tří požadovaných metod (tj. metody pro odstranění šumu v obrazu, rozšíření dynamického rozsahu a rozšíření hloubky ostrosti) (kap. 3). Dále jednotlivé metody navrhl a implementoval jako algoritmy v jazyce C++ (kap. 4). Závěrečné kapitoly jsou věnovány zhodnocení dosažených výsledků a uzavření problematiky. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si vhodně rozvrhl, a proto se v závěru nedostal do časové tísně. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: výborně.

Posudek oponenta

Janáková, Ilona

Úkolem diplomanta bylo především implementovat vlastní metody zpracování série obrazů pro získání snímků s větším dynamickým rozsahem, s větší hloubkou ostrosti a pro odstranění šumu. Zadání diplomové práce lze hodnotit jako středně odborně i časově náročné. Řešení předpokládalo vyhledání a zpracování vhodných literárních zdrojů (převážně v angličtině) a také dobré schopnosti programování v C++ a knihovně OpenCV. Celá práce má se všemi náležitostmi 67 stran a je členěna do sedmi kapitol. Druhá kapitola se věnuje teoretickému rozboru všech tří dílčích řešených problémů (šum, dynamický rozsah a hloubka ostrosti). Teoretický rozbor byl evidentně prováděn z řady literárních zdrojů, ale je bohužel dosti nezpracovaný, neutříděný. Jednotlivé odstavce převzaté (ale dobře citované) z různých zdrojů na sebe ne vždy navazují a dávají ucelený logický smysl, některé informace se vícekrát opakují. Přehlednosti dokumentu nepřispívá ani to, že čtvrtá kapitola, která by se měla věnovat již implementaci a SW řešení, velmi podrobně popisuje například hranové detektory, ke kterým navíc nesprávně řadí i vyhlazovací filtry (kap. 4.5.3). V rámci řešení (popsané v kap. 4) byla vytvořena vlastní aplikace s možností nastavení některých parametrů uživatelem. Vytvořený program zahrnuje všechny dílčí úkoly dané zadáním. Byly implementovány dvě metody pro odstranění šumu, jeden zvolený postup pro tvorbu HDR snímků a tři varianty pro rozšíření hloubky ostrosti. Student řešil i problém zarovnávání vstupních obrazů a co nejplynulejšího přechodu mezi vstupními snímky. Všechny implementované postupy fungují správně. Drobné výhrady bych měla k řešení bodu 3 zadání, ve kterém měla být vytvořena databáze snímků. Kapitola 3, která se tomuto bodu věnuje, přitom neobsahuje informace o tom, kolik snímků bylo pořízeno a typově jakých. Také řešení bodu 5, který má hodnotit dosažené výsledky (kap. 5), nepovažuji za zcela dostatečné. Chápu, že výsledky je obtížné objektivně zhodnotit, ale spokojit se se srovnáním s jedním existujícím programem a hodnocením "správným nastavením softwaru je možné docílit vizuálně přijatelnější výsledky" mi připadá málo. Přiložené CD obsahuje kromě samotné práce i kompletní vcelku přehledný a komentovaný zdrojový kód, spustitelný program a pořízenou databázi testovacích snímků. Vytvořená aplikace je přehledná a snadno ovladatelná. Práce je až na výše zmíněné nedostatky zdařilá a prokazuje inženýrské schopnosti studenta. Grafická a stylistická stránka je dobrá. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 30787