BURIAN, J. Charakterizace neutronového AmBe zdroje pomocí prahových aktivačních detektorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Jiří Burian zpracoval poměrně obsáhlou práci, zaměřenou na problematiku detekce a spektrometrie neutronů a zejména charakterizaci neznámých neutronových polí. Rešeršní část popisuje problematiku měření neutronových polí zejména s ohledem na vlastnosti a chování neutronů. Dále jsou v práci popsány různé neutronové zdroje, jejich parametry a k jakému účelu jsou určeny. Popsány jsou zejména zařízení nacházející se v ČR a pak vybraná zahraniční zařízení, která by si ale zasloužila mnohem rozsáhlejší rešerši. Negativem je použití neodborné literatury, zejména popularizační on-line zdroje a on-line stránky popisovaných zařízení. Praktická část práce je rozdělena do dvou částí. První je zaměřena na gama spektrometrii, která je používána při vyhodnocování aktivačních měření. Zahrnuje problematiku kalibrací HPGe detektorů a měření s nimi. Student provedl měření píkové a totální efektivity pro různé měřící pozice a pro první měřící pozici zpracoval korekci na pravé kaskádní koincidence. Tato část je kvalitně zpracována a změřené efektivity poslouží pro další měření na tomto detektoru, resp. již v průběhu semestru byla použita v rámci měření na diplomovou práci jiného studenta. Dále je v experimentální části popsána a vyhodnocena samotná analýza školního AmBe zdroje. Proběhly celkem dvě ozařování a měření, jejichž výsledkem jsou reakční rychlosti pro jednotlivé jaderné reakce. Pomocí nichž je možné rekonstruovat vlastní spektrum. Tato část obsahuje určité nedostatky a nejasnosti, ale výsledky jsou použitelné pro další práci a šlo by na ně navázat v případné diplomové práci. Práce jako taková měla velký potencionál, ale bohužel výkony studenta byly v průběhu semestru značně nevyrovnané, kdy k vlastnímu měření AmBe zdroje bylo přistoupeno až v nejzazším možném termínu, což se odrazilo na kvalitě praktické části práce. To je v kontrastu s relativně vysokou četností konzultací, kdy ale doporučení vedoucího práce nebyly příliš reflektovány při vypracovávání vlastní práce. Nutno dodat že zadání této práce bylo velmi ambiciózní, přesto stále v kompetencích studenta bakalářského studia. Kvalita zpracování jednotlivých cílů tedy souvisí zejména s nedostatkem času, jež si student ponechal na experimentální část. Je zde stále prostor pro dopracování některých částí, přesto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 62 body, a tedy známkou D, uspokojivě.
Bakalářská práce studenta Jiřího Buriana na téma Charakterizace neutronového zdroje pomocí prahových aktivačních detektorů byla zadána v pěti základních bodech. Celkem byla práce vypracována v pěti kapitolách, včetně úvodu a závěru, a se seznamem literatury tvoří celek o 53 stranách, což je pro daný typ studie průměrný rozsah. Stylistická forma se skládala zejména z rozvitých vět, které mohou být čtenáři nezabývajícímu se tematikou často nejasné. Celkově se autor odkazuje na 37 referencí, které jsou vypsány vždy na konci jednotlivých podkapitol a zdroje nemají vysoký stupeň odbornosti. Student necituje jediný odborný článek, ale většinou jsou citovány populárně naučné texty, případně internetové stránky jednotlivých zařízení nebo výzkumných organizací. Počet chyb a překlepů byl v práci minimální, nicméně práce byla psána v činném rodě, nikoli v trpném. Vzhledem k autorově stylu psaní byl text sice rozvitý, ale informace byly často velmi obecné a neúplné, případně autor používal neodborné výrazy “detektor vidí měřený zářič“, „detektor zvládal zpracovávat obdržené signály“, „opožděné neutrony“. Rešerše zařízení generujících neutronová spektra je z velké části zaměřena na zdroje vyskytující se v České republice. Rozdělení metodik pro detekci neutronů je v odpovídajícím rozsahu, nicméně výklad je kostrbatý, místy nepřesný. V úvodu druhé kapitoly je uvedeno, že se volný neutron rozpadá na elektron a elektronové antineutrino, které se přemění na proton. Studentovo tvrzení je chybné, protože Beta- rozpad probíhá zcela jiným způsobem. Na konci kapitoly 3.4 se dále uvádí, že ozařování skončilo o hodinu dříve, než začalo, takže se zřejmě jedná o překlep. V textu nejsou vysvětleny zkratky a veličiny, které student používá, a seznam veličin není v práci vůbec zastoupen. Experimentální část byla složena z měření a výpočtu efektivity HPGe detektoru, ozáření vzorků prahových aktivačních detektorů v poli neutronů generovaných AmBe neutronovým zdrojem a následný výpočet reakčních rychlostí vzniklých radionuklidů. Křivka efektivity byla změřena a vypočítána velmi precizně, přičemž kromě relativní efektivity byl brán důraz na totální efektivity detektoru, díky které je možné určit korekci na sumační koincidence. Hodnota relativní píkové efektivity je uvedena na obrázku 3.5 a hodnoty před korekcí jsou uvedeny v tabulce 3.5. Pokud by byly hodnoty před a po korekci na sumační koincidence uvedeny v jednom grafu, tak by bylo na první pohled patrné o jakou hodnotu se efektivita zlepšila. V grafu 3.1 ve spodní části mělo být upraveno měřítko, protože graf je prakticky nečitelný. V grafu 3.4 jsou v jednom případě názvy s diakritikou a v druhém bez ní a ve spodním grafu jsou zbytečně vyneseny hodnoty účinných průřezů v rozsahu od 1E-11 až 1E-8 MeV, protože díky těmto hodnotám jsou špatně rozeznatelné ostatní (n,x) reakce. V tabulce 3.6 jsou sepsány výsledky reakcí, které byly detekovány pro radionuklidy jednotlivých materiálů. Při určení reakčních rychlostí nejsou uvažovány nepřesnosti měření a výpočtů. Pro reakci (n,3n) z mědi není jasné o jaký izotop mědi se jedná. Výsledky reakčních rychlostí pro reakci (n,gama) na tantalu jsou odlišné až o 34%. V tabulce jsou dále zmíněny gama energie 146,78 keV a 184,95 keV pro výše zmíněnou reakci, přičemž hodnoty reakčních rychlostí vůbec neodpovídají (n,gama) reakci a nesouhlasí ani gama energie. V zadání práce je uvedeno, že měl být proveden výpočet neutronového spektra a výsledky měly být porovnány se simulací, tato část není v práci uvedena. Zadání bakalářské práce mělo velký potenciál a její kompletní zpracování experimentální části by přineslo vědecký přínos. Bohužel z textu práce vyplynulo, že student se začal experimentální části věnovat pozdě. První ozařování bylo provedeno až 29. 4. 2019 a trvalo 10 dní. Vzhledem k výše zmíněným připomínkám hodnotím práci 60 body, tedy stupněm D.
eVSKP id 119135