ŠŤASTNÝ, J. Vliv pracovní polohy světelného zdroje na fotometrické parametry [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Jakub Šťastný se měl ve své bakalářské práci věnovat vlivu pracovní polohy světelného zdroje na fotometrické parametry. Řešitel při práci postupoval podle jednotlivých bodů zadání, které kompletně splnil. Práci rozdělil na části zabývající se světlem, fotometrickými veličinami, světelnými zdroji a jejich měřením. Pro svoji práci zvolil jako reprezentativní vzorky světelných zdrojů zářivku lineární i kompaktní, halogenidovou výbojku a žárovku. Tyto zdroje považuji za vhodné, což se i ukázalo v závěru práce. Student demonstroval na jednotlivých typech světelných zdrojů jejich závislost či nezávislost na poloze, což bylo cílem práce. K provedení práce mám jen drobné připomínky, které jsou spíše formálního rázu (opomenutí popsání os tab. 5-1 apod.). Výraznější připomínku mám ke tvrzení v kapitole 5.2.2, kdy student uvádí, že u halogenidové výbojky zaznamenal pokles světelného toku o 20 procent a pokles jasu o 15 procent. Vzhledem k tomu, že jas a světelný tok spolu přímo souvisí viz vztah 3.5, je toto tvrzení podezřelé. Tento nesoulad by mohl student u obhajoby objasnit. Přístup studenta k řešení práce byl o počátku velmi pozitivní s evidentním osobním zájmem o řešenou problematiku. Práci spatřuji jako přínosnou s praktickým závěrem, hodnotím ji stupněm A (91 bodů) a doporučuji k obhajobě.
Student Jakub Šťastný zpracoval bakalářskou práci na téma vlivu pracovní polohy světelného zdroje na jeho fotometrické parametry. Práce odpovídá zadání a všechny jeho body jsou vypracované. Teoretická část práce se zabývá základy světelné techniky, stavbou lidského oka a základními vlastnostmi světelných zdrojů. U každého typu světelného zdroje je také uveden vliv polohy zdroje na jeho světelně-technické parametry. Velký přínos má bakalářská práce v praktické části, kde student změřil velké množství světelných zdrojů. U těchto zdrojů změřil změny světelného toku, jasu nebo povrchové teploty zdroje v závislosti na poloze zdroje. Práce má dobrou formální úroveň. Jedinou výtkou může být občasné používání ich-formy. Mezi drobné odborné nedostatky práce patří použití symbolu V() jako popis svislé osy pro naměřená spektra. Dále v kapitole Nízkotlaké výbojové zdroje je uveden výčet světelných zdrojů: zářivky, kompaktní zářivky, indukční výbojky a nízkotlaké sodíkové výbojky a pro tento výčet je napsáno konstatování, že záření, které tyto zdroje vyzařují, spadá prakticky do ultrafialové oblasti spektra, a proto zdroje potřebují transformační prvek pro převod záření z UV oblasti do viditelné oblasti spektra. U zářivek, kompaktních zářivek a indukčních výbojek lze s autorem práce v tomto konstatování souhlasit. U nízkotlakých sodíkových výbojek ale nikoliv. I přes tyto drobné připomínky je práce přínosem, doporučuji ji k obhajobě u SZZ a hodnotím ji známkou A.
eVSKP id 85044