MEJZLÍK, T. Spínací mechanismus ve výkonovém jističi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Diplomant se v diplomové práci zabýval spínacím mechanismem ve výkonovém jističi. Jelikož se nepodařilo získat od výrobce originální geometrii výkonového jističe, přistoupilo se k možnosti naskenovat jednotlivé části pomocí 3D skeneru a následně pomocí fotoaparátu. Náročnost tohoto kroku byla nad očekávání, ale diplomantovi se jej podařilo vyřešit. Obsah odevzdané DP je velmi málo odlišný od textu předcházejícího semestrálního projektu a byl pouze doplněn o kapitolu 6 a 7. Z práce je bohužel patrné, že byla dopracovávána na poslední chvíli. Po formální stránce by měla být diplomová práce sepsána jako odborný text, měla by být vsazena do standartní šablony a doplněna o číslování rovnic. Autor bohužel nesplnil cíle diplomové práce, a proto ji nedoporučuji k obhajobě. Diplomová práce by měla být přepracována a doplněna o chybějící stěžejní části.
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou spínacího mechanismu u výkonového jističe. Kromě obecné teoretické části měl být hlavním bodem výpočet spínacího mechanismu a ověření výpočtu pomocí vysokorychlostní kamery a měření vybraných silových charakteristik. Na jejich základě měla být vytvořena animace spínacího mechanismu a analýza pohybu v programu SolidWorks. Práce je rozdělena do 7 kapitol. První se stručně věnuje problematice výkonových vypínačů. V této souvislosti se asi vlivem překladu z angličtiny používá v práci termínu jistič i pro přístroje, pro které český jazyk používá název výkonový vypínač. Jistič je obecně vyhrazen pro výkonový přístroj nízkého napětí schopný automaticky vypínat v případě nadproudů. Proto např. pojem jistič s SF6 působí divně. Kapitola 2 se zabývá různými pohybovými mechanismy z pohledu obecného. V této souvislosti se kapitola jmenuje spouště, i když se nejedná o žádné spouště z pohledu terminologie spínacích přístrojů. Pojen spoušť je vůbec v celé práci používán velmi často nesprávně - např. rotoaktivní spoušť v dalších částech práce. Kapitola byla patrně narychlo přejata ze skript - např. na str. 5 se píše: "..zatímco u předešlého mechanismu...", i když v práci o žádném předchozím mechanismu není nic psáno. Chybí bod 1 - popsat rozdílné spínací systémy v jističích. Chybí i klíčová role principu volnoběžky. Jedním z hlavních bodů práce měl být výpočet mechanismu konkrétního přístroje. Tato problematika v práci není vůbec řešena. Pouze kapitola 3 na dvou stranách popisuje obecně část problému. Aplikace na daný přístroj naprosto chybí - sestavení kinematického schématu konkrétního mechanismu, vlastnosti a charakteristiky použitých pružin, koeficienty tření apod., bez kterých je provedení výpočtu nemožné. Výpočet měl být ověřen mj. měřením za pomoci vysokorychlostní kamery. Základní měření je provedeno v kapitole 5. K získaným výsledkům mám následující poznámky. V části 5.3 se píše, že byly provedeny tři měření - 2x vypnutí a 1x zapnutí. U vypnutí se jednalo o ruční nebo za pomoci spouště? Není zřejmé, jaké měření je prezentováno na str. 23-27. Proč je používáno regresní proložení závislosti rychlosti a zrychlení na čase v grafech 5.4. a 5.5, když k tomu není fyzikální důvod? Kapitola 6 se zabývá měřením síly na páce jističe, což by mělo sloužit jako porovnání s výpočtem mechanismu, který však nebyl proveden. V části 6.3 se píše: "při vybavení jističe je páka poháněna silou postupně narůstající až na 62N...", ačkoliv z vlastního měření je patrné, že se neměřilo vlastní vybavení, ale natažení z pozice vybaveno do pozice nataženo, tedy jedná se o sílu odporovou, kterou je třeba překonat, a nikoliv sílu urychlující páku. Vlastní animace pohybu spínacího a kontaktního systému je popsána v kapitole 7. V příloze je poté uvedena simulace pro pohyb do zapnutí. Skutečné zapnutí u tohoto systému však s ohledem na nezávislý mžikový pohon probíhá jinak - až do bodu zvratu se kontakty nepohybují, poté je pohyb dán zejména dynamikou systému. Protože dynamika systému nebyla spočítána, není možné animovat skutečný pohyb. Navíc u simulovaného zapnutí se pohybuje i vahadlo, které je však při zapnutí fixováno západkou a nekoná pohyb - simulovaným způsobem by jistič nešel vůbec zapnout. Celý zapínací proces z pohledu pohybu jednotlivých částí je tedy chybný. V rámci práce byly připraveny 3D modely jednotlivých částí, jejichž vytvoření zabralo poměrně hodně času. Jejich použití pro kinematickou simulaci však již nebylo v práci dotaženo do konce. To bylo způsobeno pravděpodobně tím, že nebyly uvedené modely dány diplomantovi k dispozici. Z pohledu formálního zpracování mám k práci následující připomínky. Zřejmě z důvodu rychlého zpracování se v práci vyskytuje řada překlepů a nedokončených částí vět. Jedná se o práci technickou, a proto by tomu měl odpovídat i styl. Např. na str. 20: "Kamera vytažena z kufru, umístěna na robustní statitv,..." vypadá spíše jako dramatické vyprávění. " Kamera "mrká" a další. Vzhledem k výše uvedenému je třeba konstatovat, že práce nesplňuje nové nároky na diplomovou práci a v předložené podobě ji nedoporučuji k obhajobě. Práce by měla být výrazně přepracována s využitím již získaných výsledků.
eVSKP id 71991