ORAVOVÁ, P. Vliv vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentka vypracovala bakalářskou práci na téma Vliv vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin. Předložená práce obsahuje úvod do elektromyografie, popis EMG signálu a jeho analýzu. Dále pak popisuje dynamický vertikalizátor a EMG systém, který je používán během praktického měření podle vlastního měřicího protokolu. Měření EMG probíhalo na zvolených svalech, které studentka v práci uvedla. Po dohodě s vedoucím práce nebyly využívány signály z akcelerometru umístěného v oblasti beder, jak bylo požadováno v zadání. Získané signály analyzovala v časové a frekvenční oblasti za účelem stanovení vlivu vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin. Výsledky podrobně diskutovala a statisticky vyhodnotila. Studentka využívala pro zpracování signálu programové prostředí Matlab. Navrhla vlastní aplikaci pro analýzu dat, která umožňuje porovnávat 2 různé EMG signály. Studentka se vypořádala se zadaným tématem velmi dobře i přes problémy, které souvisely s praktickým měřením. Pracovala samostatně, byla aktivní během celého semestru a využívala konzultace. Práci studentky hodnotím velmi dobře a hodnotím stupněm C/75 bodů.
Práce je věnována analýze EMG záznamů měřených při různých náklonech vertikalizátoru. Práce obsahuje výstižnou rešerši z dané problematiky. Kapitola o fyziologii svalstva by ovšem měla předcházet kapitole o elektromyografii a EMG systému. Není jasné vyčlenění samostatné kapitoly o hodnocení EMG záznamu popisující jenom parametry v časové oblasti, které však předchází kapitola věnována analýze signálů jak v časové, tak i v časově-frekvenční oblasti. V práci postrádám některé podstatné informace tykající se metodiky měření a analýzy dat. Není např. zdůvodněn výběr náklonů vertikalizátoru 6° a 12°. Analýza parametrů EMG nasnímaných při těchto náklonech neprokázala statisticky významné rozdíly mezi nimi. Není ovšem jasné, jestli je tento výsledek očekávaný anebo jestli měl byt zvolen větší rozestup mezi jednotlivými nastaveními vertikalizátoru pro následné porovnání. Není rovněž jasné, jakým způsobem byly vykonávány jednotlivé úkony a jak dlouho trvaly a jak to souvisí s časovou odezvou svalové aktivity registrované na EMG. Proč pro analýzu byly vybrány 2-sekundové úseky EMG a v jakých časových okamžicích byly vybrány? Tyto informace považuji za podstatné z hlediska interpretace dosažených výsledků. Pro porovnání hodnot parametrů pro levou a pravou stranu měl být použit nepárový test. Vizuální analýza těchto dat je ztížená různě nastaveným měřítkem na ose Y odpovídajících krabicových grafů (viz Obr.23). Na začátku praktické části studentka popisuje realizaci výpočtu spekter a spektrogramů EMG (které mimo jiné jsou zabudované ve vytvořeném softwaru), včetně grafických ukázek vytvořených za použití reálných záznamů. V následujících kapitolách se jim ovšem vůbec nevěnuje. Mezi formální nedostatky práce patří především chybějící odkazy na několik položek ze seznamu literatury a chybějící jednotky na některých osách. Přes uvedené nedostatky práce celkově zanechává velmi kladný dojem. Obzvlášť oceňuji podrobnou diskuzi dosažených výsledků v návaznosti na informace dostupné z literatury. Práci hodnotím stupněm C/73 b.
eVSKP id 93501