Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Doskočil, Leoš

Diplomová práce se zabývá vlivem huminové kyseliny na korozi nízkouhlíkové oceli v prostředí 0,1 M NaCl při různém počáteční pH (5,7 a 9). Jedná se o téma, které je stále nedostatečně prostudované, třebaže huminové kyseliny mohou mít dopad na korozní chování nízkouhlíkové oceli, jak nakonec ukázaly i výsledky předložené práce. Autor přistupoval k tématu velmi zodpovědně, samostatně a pokoušel se racionálně interpretovat dosažené výsledky a následně je diskutovat s odbornou literaturou. Potíže mu nečinilo, že práce byla časově náročnější rozsahem experimentů a mnohovrstevnatá s ohledem na řadu instrumentálních metod.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	B
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Buchtík, Martin

Diplomová práce studenta Bc. Tomáše Horáka se zabývá vlivem huminových kyselin na chování nízkouhlíkové oceli S235JR v korozním prostředí s rozdílným pH. Pro popis korozního chování bylo využito potenciodynamické polarizace, elektrochemické impedanční spektroskopie a ponorových testů, kdy pro následnou charakterizaci a analýzu exponovaných vzorků bylo využito světelné mikroskopie, elektronové mikroskopie s energiově disperzním spektrometrem a pro fázovou analýzu bylo využito difrakčních technik. Teoretická část pojednává o huminových látkách a kyselinách a jejich interakcí se železem, zabývá se problematikou železa a oceli, koroze a vlivu huminových kyselin na korozi. Kapitoly 3 a 4, ve kterých student popisuje železo, oceli a korozi je pojata velmi obecně a povrchně. Dle mého názoru, měl klást větší důraz zadané problematice a hlouběji se jí věnovat. Některé pasáže působí pro mě dokonce trochu zmatečně. Student však pro zpracování podkladů teoretické části a pro řešení experimentální části využil velké množství dostupné literatury, i když s jejím řazením si až tak hlavu nelámal. Experimentální část zahrnuje rozsáhlou charakterizaci separovaných huminových kyselin, hodnocením elektrochemických vlastností oceli v korozním prostředí NaCl a v prostředí NaCl s přídavkem huminových kyselin při různých pH a následně s využitím mikroskopických a spektrometrických technik analyzuje přítomné korozní produkty na povrchu oceli. Experimentální část je logicky členěná a z hlediska obsahu a analýzy více než dostatečně popisuje danou problematiku. Bohužel v práci se vyskytuje několik nedostatků v podobě překlepů, gramatických či stylistických chyb anebo nejednotnosti zápisu jednotek (např. na str. 42 je uvedeno 10 mg.dm-3 a na téže stránce 2,88 uA/cm2) nebo se jedná o zápis FeOOH; FeO(OH); Fe3+O(OH) atd.), jindy se v textu student odkazuje na jednotlivé obrázky a pozice analýzy, které však neodpovídají skutečnosti (str. 52), případně jsou špatně voleny slovní obraty a čtenář se tak musí mnohdy dovtípit, co měl autor na mysli (např. kap. 7.4.1 až 7.4.3). V celém dokumentu student nijak neodděluje popisy obrázků a tabulek od textu, který má stejné písmo, což pro čtenáře působí těžkopádně. Diplomová práce však i přes zmíněné nedostatky působí relativně dobrým dojmem. Kladně hodnotím rozsáhlost provedených analýz a experimentální důslednost. Zpracované a interpretované výsledky a jejich diskuze jsou kvalitní a převyšují uvedené nedostatky. Diplomovou práci proto hodnotím stupněm A a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na str. 46 v kapitole 7.4.1 uvádíte, že z Tab. 6 je patrné, že přídavek HK5 snižoval korozní odolnost oceli v porovnání s 0,1 M NaCl a že nejnižší hodnoty Rp bylo dosaženo v prostředí s nejvyšším množstvím HK5 (25 mg/l). Z tabulky mě toto není jasné, vyneste prosím závislost Rp na čase jako Rp=f(t) pro jednotlivá měření a objasněte toto tvrzení a snížení korozní odolnosti oceli. Obdobně je tomu na str. 48 v kapitole 7.4.2, kde uvádíte, že přítomnost HK7 urychlila korozi oceli v porovnání s prostředím 0,1 NaCl. Z tabulky toto není zjevné. Vyneste prosím závislost Rp na čase jako Rp=f(t) pro jednotlivá měření a objasněte toto tvrzení. Stejně tomu tak je na str. 49 v kap. 7.4.3, kde je uvedeno, že hodnoty Rp při nižších časech rostly a že nejvyšších hodnot bylo dosaženo v prostředí 0,1 M NaCl.
Z návrhu mechanismu koroze (str. 77) a v závěru uvádíte, magnetit (M) vzniká z lepidokrokitu (L), příp. goethitu (G), kdy XRD analýza prokázala více M a menší podíl L+G. Z obrázků povrhu (kap. 7.5.1)ze SEM+LM však vyplývá, že prvně vzniká M a později až L+G, které překrývají M. Vysvětlete, prosím, pro mě vyplývající opačné chování, že L+G vzniká z M? Pod těsněním při pH 5 byl detekován M. Ten vznikal také z L+G? Na str. 51 uvádíte, že během první hodiny vznikaly černé tečky (oblasti) a po 24 hodinách vznikaly korozní produkty. V případě černých oblastí se jednalo o magnetit? Jaké bylo fázové složení korozních produktů po 24 hodinách?
Jakým fázím na str. 71 odpovídají difrakce při 15 a 45-60°?
Na str. 66 a na str. 67 (Obr. 29) uvádíte:“…koroze v rámci feritických zrn neprobíhala rovnoměrně po celém zrnu, ale po určitých rovinách. Došlo k odhalení skluzových pásů, které indikují deformaci materiálu z výroby.“ Jak je toto, prosím, myšleno? Po kterých rovinách dochází k intenzivnější korozi a proč? Příp. pokud jsou rovinami myšlena zrna se skluzovými pásy, docházelo u těchto zrn k intenzivnější korozi? Proč tomu tak tedy je, že u deformovaných materiálů probíhá koroze intenzivněji?