DZURŇÁK, M. Jaderné reaktory chlazené tekutými solemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Martin Dzurňák vypracoval bakalářskou práci zabývající se tématem jaderných reaktorů chlazených tekutými solemi. Práce navazuje na výzkum prováděný na VUT od roku 2018 v rámci projektu ADAR. Student měl za úkol seznámit se podrobně s problematikou solných reaktorů, zaktualizovat přehled aktuálních projektů ve světě, a hlavně výpočetně stanovit vybrané vlastnosti tekutých solí. Tyto úkoly se podařilo splnit, nicméně v oblasti rešerší současných projektů pouze částečně. Student uvedl v práci pouze vybrané projekty a úplný přehled z kapacitních důvodů nevypracoval. Je to škoda, protože se s problematikou seznámil, a to jak s přehledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, tak s vyčerpávajícími materiály Světové jaderné asociace. Práce je ale přínosná zejména díky praktické části, kdy student alternativními metodami vypočítal moderační parametry různých solí. Ty budou dále srovnávány s experimenty na testovacím stendu v laboratoři ionizujícího záření UEEN. V praktické části je škoda jen záměny relativní atomové hmotnosti u parametru srážky A, nicméně způsobená chyba je zanedbatelná. Chyby jsem si, jako vedoucí, bohužel, v průběhu řešení také nevšiml. Student pracoval se zájmem, samostatně a průběžně, na průběžné prezentace chodil připraven, a i jinak byl ve své práci aktivní. Podařilo se mu zvládnout práci s výpočetním programem NJOY, která není vůbec intuitivní, zpracovat vypočtená data a zanést je do tabulek a grafů. Na jeho práci bude možné navazovat dalšími výpočty a experimenty. Ikdyž bych rád aktivní práci studenta ocenil, musím z výše zmíněných důvodů práci hodnotit B, velmi době, 89 bodů.
Student Martin Dzurňák se ve své bakalářské práci věnuje problematice jaderných reaktorů chlazených tekutými solemi. Práce byla zadána ve třech bodech, požadavkem byly rešerše na minulé i současné projekty reaktorů s tekutými solemi (MSR) a výpočetní srovnání vlastností tekutých solí. Teoretická část práce je věnována popisu MSR, jejich výhodám, nevýhodám a rešerši. Strukturální rozdělení do tří kapitol s podkapitolami je přehledné a logicky uspořádané. V kapitole 1.2 (výhody a nevýhody MSR) je mezi nevýhodami popisované technologie uveden pouze jeden bod, který je následně mírně chaoticky převeden na popis socioekonomických problémů a nových konceptů. Této odbočce je věnováno zbytečně velké množství textu a jiné nevýhody nejsou v kapitole zmíněny. Zrovna v případě reaktoru s roztavenými solnými směsi by bylo vhodné další nevýhody uvést. Kapitola 1.5 (současné projekty) uvádí jen dva příklady – dánský projekt Copenhagen Atomics Waste Burner a EnergyWell pocházející z České republiky. Kromě uvedených dvou projektů není v práci zmíněn žádný další, což je škoda, neboť alespoň výčet dalších projektů mohl práci obohatit. Největší výtka směřuje k citacím. V teoretické části. práce se nachází dlouhé řetězce textu obsahující zajímavé informace, které však nejsou podloženy žádnou referencí, v důsledku čehož může čtenář právem dojít k domnění, že jsou uváděná fakta vymyšlená. Kapitola 1.1 věnující se popisu MSR neobsahuje jedinou citaci, stejně tak v kapitole 1.2, kde se píše „o rozličných projektech“, není uveden zdroj informací. První odkaz na použitou literaturu se nachází až v polovině odstavce v kapitole 1.3 (Th-U palivový cyklus). Seznam literatury je chaotický a nedrží se jednoho standardu. Namísto toho se styly jednotlivých referencí liší. U některých zdrojů v seznamu literatury nejsou uvedeni autoři. Tam, kde bylo citováno z webové stránky, není uvedeno datum citování. Hned v prvním případě je uvedený hypertextový odkaz nefunkční a je otázkou, zdali je problém způsoben překlepem, nebo zrušením odkazované stránky. Obecně celou práci provází nedostatky v podobě citování zdrojů, což zbytečně snižuje výslednou úroveň díla. V popiscích obrázků jsou zdroje uvedeny správně, avšak do seznamu obrázků reference nepatří, stejně tak jako do seznamu tabulek. Je-li jazykem práce slovenština, měly by být také popisky v obrázcích ve slovenském jazyce. Obrázky v práci převzaté z cizích zdrojů, obsahují popisky v anglickém jazyce. Je-li obrázek převzat z cizojazyčného zdroje, je nezbytné popisky v něm obsažené přeložit a upravit. Na množství textu obsahuje práce poměrně mnoho překlepů, grafických, formátových a stylistických chyb a působí dojmem, že výsledné dílo bylo dotvořeno ve spěchu a bez kontroly. Např. překlep ve slově dosalo, které mělo být slovem dostalo, dvakrát uveden požadavek na „modulárnost“ v kapitole 1.5.2 (Projekt EnergyWell) nebo chybějící sloveso v úvodu praktické části bakalářské práce apod. Praktická část bakalářské práce je přínosná a dobře popsaná. Student vypočítal ručně i pomoci programu NJOY moderační vlastnosti solí a izotopů, z nichž se soli skládají, přičemž ve výpočtech bylo zohledněno také procentuální zastoupení každého izotopu. Pozitivní je také zahrnutí tabulek s fyzikálními a nukleárními vlastnostmi solí a vybraných izotopů. Drobné úpravy by ještě zasloužilo uspořádání tabulek i obrázků, které se nachází mimo plánované místo často již v kapitole věnující se odlišné problematice. Při čtení práce tak nutně dochází k rušivým jevům, kdy čtenář při pročítání kapitoly o současných projektech narazí na celostránkový obrázek schématu historického reaktoru (MSBR) a pročítaný text ztrácí na souvislosti. K tabulkám jsou přiřazeny poznámky pod čarou, které se nachází na odlišných stránkách a působí velmi zmatečně, až dojmem editorské chyby (tab. 2.1, 2.2, 2.4, 2.5, …). Dále se v práci nachází i chyb formátu v rovnicích a jednotkách, kdy je např. u tepelného výkonu index tepelný (MW) uveden nesprávně kurzívou. Rovnice 1.1 používá nesprávně časové jednotky v kurzívě (minuty, dny), přičemž problém činí také diakritika, která se od ostatního písma liší. Odstranit bylo možné také zavírací závorku v dolním indexu v rovnici 2.10, nebo chybějící indexy u některých chemických sloučenin (2LiF-BeF, CO). Oceňuji vytvoření práce v prostředí LaTeX, bohužel mnohé gramatické nebo formátové chyby bylo možné jednoduše odstranit věnováním pozornosti autokorekci a průběžné kompilaci a kontrole díla během jeho psaní. Práce splňuje zadání ve všech bodech, obsah rešerší však mohl být obsáhlejší. Výpočty moderačních vlastností solí i jejich izotopů je přínosný a z výsledků bude jistě čerpáno i v budoucích pracích. Práce bohužel obsahuje značné množství formátových, grafických i gramatických chyb, které zbytečně snižují úroveň jinak dobré práce a dalo se jim jistě předejít uposlechnutím autokorekce. Za největší slabinu práce považuji nedostatečné citování udávaných informací, zejména v prvních částech bakalářské práce. Na mnohé z uvedených zdrojů není v textu odkazováno. Práci hodnotím 78 body, tedy dobře (C) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 142356