HNILICA, J. Depozice metamagnetických tenkých vrstev s nízkým magnetickým tlumením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Uhlíř, Vojtěch

Bakalářská práce se věnuje přípravě a charakterizaci metamagnetických tenkých vrstev s nízkým magnetickým tlumením. Student Ján Hnilica přistoupil k řešení s nadšením a úspěšně si osvojil magnetronové naprašování pro depozici vrstev, následně také techniky vibrační magnetometrie a feromagnetické rezonance pro jejich charakterizaci. Rozsah měření by přes dočasná omezení vnějšími faktory mohl být větší, což by umožnilo lepší posouzení specifického vlivu chemického složení na vlastnosti vrstev. Po formální stránce je práce vypracována na dobré úrovni. Vzhledem ke splnění cílů zadání ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Vaňatka, Marek

Bakalářská práce Jána Hnilicy se zabývá aktuálním a složitým tématem tlumení v magnetických materiálech, kde materiály s nízkým tlumením slibují technologický přínos v budoucí elektronice. Práce je členěna do 6 kapitol, kde první tři tvoří teoretickou část, další popisují zkoumaný materiál a experimentální část. Kapitola 1 poskytuje elementární popis magnetických momentů, a jejich uspořádání v látce, kapitola 2 následně řeší dynamiku magnetizace. Kapitola 3 pojednává o magnetickém tlumení, což mohlo být součástí kapitoly 2, kde se již o tlumení píše. Vyzdvihnout ovšem lze přehled typů magnetického tlumení (což je jádro práce) včetně použité literatury v kapitole 3. Kapitola 4 stručně, ale ve vhodném rozsahu a kvalitě popisuje přípravu FeRh vrstev a srovnává jeho magnetické tlumení s jinými materiály. Kapitola 5 popisuje experimentální techniky a prezentuje výsledky. Rovnice 5.2 chybně určuje výpočet magnitudy S-parametrů (správně je to velikost komplexního čísla, nikoliv součet reálné a imaginární složky). V prezentovaných grafech se ovšem jeví spíše spočítaná správně, protože data vypadají standardně. Následně použitá metoda určení tlumící konstanty fitováním šířky FMR píků je celkem běžná, předpokládá ovšem lineární vývoj, což nemusí pro všechny typy tlumení platit. Data v Obr. 5.14b) jsou také na první pohled nelineární, odhadnul bych parabolickou závislost. V následujícím textu popisujete odchylku od lineárního průběhu v Obr. 5.14a) jako artefakt odečtu pozadí, což je možné (a šlo by pravděpodobně odhalit detailním rozborem jednotlivých fitů resonančních píků), ale toto zjevně není případ měření b). Pokud data zjevně neodpovídají modelu, je třeba tento fakt alespoň diskutovat. Jelikož se jedná o stěžejní experiment v dané práci, tak dle mého názoru měly být uvedeny a popsány všechny fity, nikoliv jen dva z nich jako příklady. Toto zvláště platí při relativně nízkém počtu změřených vzorků. Stejně tak hysterezní a teplotní smyčky mohly být v práci uvedeny všechny pro poskytnutí kontextu. Není například jasné, jestli má výraznou teplotní závislost ještě nějaký další vzorek, kromě měření v Obr. 5.9. V tabulce výsledků FMR na str. 51 je uveden jiný (nižší)počet vzorků než v tabulce měření Ms na str. 43, není ovšem jasné z jakého důvodu. Závěr práce shrnuje její obsah a konstatuje, že se tlumení zvětšuje s podílem Rh ve slitině a poukazuje na větší tlumení než v literatuře, což přisuzuje nehomogenitám a nižší míře epitaxe. Tyto závěry je vzhledem k počtu změřených vzorků brát s rezervou, ale mohly by posloužit jako odrazový můstek pro větší studii, pokud si to bude vyžadovat nějaká aplikace daného materiálu, např. příprava magnonického krystalu, což je jistě vhodný námět na diplomovou práci. S ohledem na požadavky bakalářské práce byly cíle dostatečně dosaženy. Bez nutnosti měření dalších výsledků by práce k lepšímu dojmu potřebovala větší péči v určitých oblastech, viz poznámky výše a také níže, kde poskytuji mnohé další konkrétní obsahové, faktické i typografické připomínky. Práci hodnotím známkou C a doporučuji k obhajobě. Obsahové a faktické chyby: -magnituda S-parametrů je velikost komplexního čísla, kterým je S-parametr vyjádřen. Toto nelze vyjádřit jako součet reálné a imaginární složky tohoto komplexního čísla tak, jak se udává v rovnici (5.2). Oproti tomu později prezentované grafy vypadají spíše jako správně vypočtená magnituda, tudíž autor píše a počítá něco jiného? -v 2D grafech není uvedena veličina vykreslená barevnou škálou - nenechávejte čtenáře hádat (např. Obr. 5.4) -všechna tvrzení a hodnoty, které nevycházejí z vlastních experimentů a výpočtů je třeba citovat (např. hodnoty v poznámkách pod čarou na str. 5 [základní konstanty by citaci nevyžadovaly, pokud byste je neuvedl na 10 platných míst - v takové přesnosti se již v literatuře většinou liší], tvrzení o souvislosti tlaku a stechiometrie vzorku a další tvrzení z téže sekce 5.3.1, atd.). -obrázek 1.3 zobrazuje hysterezní smyčku, ve schématickém nákresu jsou zobrazeny domény i v saturaci - domény ovšem nebudou zachovány, zarovnání všech momentů do stejného směru je "vymaže". -na str. 43 se uvádí, že rozdíly ve stechiometrii vzorků mohly být způsobeny nehomogenním ohřevem substrátů, ale není jasné proč by se měly nehomogenně ohřívat - bylo to například kvůli jejich velikosti? -opět na str. 43 se tvrdí, že přesnou stechiometrii lze určit pomocí EDX, čož je dle mého názoru velmi obtížné až nemožné -na obr. 5.3 a) uvádíte (v textu), že se nachází schéma vektorového síťového analyzátoru, což není pravda. Popisek samotného obrázku už je exaktnější, ale velmi strohý. V obrázku je také znázorněna rotující šipka, není ovšem jasné, co rotuje. -str. 44 tvrdíte, že se může jednat o vysegregovanou fázi, dle mého názoru se spíš jedná o jednu fázi se špatným signálem plus velmi slabý a široký pík níže je důsledek nízkého obsahu magnetických materiálů v samotné sestavě, čili je to vlastnost měřící aparatury. -v obr. 5.4 se neuvádí nic o změřeném vzorku, což je vhodné udělat i přesto, že měření slouží jako příklad -str. 47 tvrdíte, že tlumení je vyšší při magnetování vzorku do obtížné osy, ale toto tvrzení ničím nepodkládáte. Dle mého názoru to není pravda, tlumení na směru pole nezávisí. Typografické chyby: -nekonzistentní značení veličin (zejména indexy pro danou veličinu jsou někdy psány kurzívou, někdy ne) -nedůsledné značení vektorových veličin -rovnice a obrázky běžně přetékají okraje strany (např. rovnice 1.24 a obrázky 2.1,2.3,5.1) -obrázky zasahují na víc jak jednu stranu a tím pádem se na stejné stránce nenachází popisek (např. Obr. 5.10) -pokud nemáte úvod jako číslovanou kapitolu, poté nečíslujte ani závěr -místy by bylo vhodné zvolit lepší umístění označení poznámky pod čarou tak, aby nevypadalo jako mocnina (např. poznámka 3 na str. 5) -tečka se jako znak násobení píše pouze v případě skalárního součinu vektorů, nikoliv jako běžné násobení (např. rovnice 1.23) Přehlednost a celkový dojem práce by také zlepšila kvalitnější péče o vzhled obrázků a grafů. Doporučení (mimo již zmíněné) do budoucích publikací: -není jasné k jakému bodu v grafu přísluší čísla u os (např. Obr. 5.4) - nenechávejte čtenáře hádat, každé číslo je nutno opatřit čárkou určující polohu na dané ose -většina obrázků v práci je zbytečně velkých, což zhoršuje přehlednost (např. 1.2,5.1,5.2,5.3,5.7,5.9,5.10,5.14), doporučuji inspirovat se v článcích (kterých jste řadu přečetl) a použít nejmenší možný prostor, který vám ještě neomezí vyjádření všech informací. -rozviňte více popisky obrázků. V popisku by se měly nacházet všechny podstatné informace, aby čtenář pochopil hlavní podstatu obrázku i bez čtení hlavního textu.

eVSKP id 132903