ZEMAN, J. Studium interakcí polyelektrolytů s kladně nabitými dusíkatými amfifilními látkami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.
Diplomová práce studenta Bc. Jana Zemana se zabývá fyzikálními interakcemi vybraných polyelektrolytů (hyaluronan a polystyrensulfonát sodný) s dusíkatými amfifilními látkami, konkrétně aminokyselinou L-lysinem a proteinem albuminem. Přičemž těžiště práce je zaměřeno zejména na interakce hyaluronanu (HA) a albuminu. Tato práce je z velké části průkopnickou a navazuje na předchozí poznatky o interaktivitě HA a aminokyselin. Práce je experimentálně poměrně rozsáhlá a student použil celou řadu metod k charakterizaci výše zmíněných systémů. I když některé výsledky nejsou úplně „dotažené“ a potřebovaly by ještě zopakovat, přináší práce zajímavé a nové poznatky o interaktivitě HA. Je zde vidět i snaha o vědeckou interpretaci dosažených výsledků, nicméně, je z práce „cítit“ časový pres. Jako vedoucí nemohu opomenout horší časovou flexibilitu studenta a někdy i jeho nižší spolehlivost při domluvě experimentů a jejich provedení. Přesto je práce hodnotná a přínosná, student v závěru vynaložil nemalé úsilí na dokončení její náplně. Dle výše uvedeného, podporuji tuto práci k její obhajobě a hodnotím ji stupněm „velmi dobrým - B“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bc. Jan Zaman ve své diplomové práci hojně využívá předchozích zkušeností s problematikou, které získal ve své bakalářské práci. Předložená diplomová práce je jejím jakýmsi rozšířením. Úvodní rešeršní část je psána srozumitelně s občasnými gramatickými a stylystickými chybami, což ovšem technicky smýšlejícího čtenáře při čtení v zásadě příliš neruší. V experimentální části však srozumitelnost textu poněkud klesá. Na str. 34 chybí dokončení věty: "U měření na reometru byla sledována zdánlivá viskozita zkoumaných…". Na str. 15 je uvedeno "Roztoky PSS o nízkých MW…, nevytváří díky příliš krátkým řetězcům vůbec vzájemně nevazebně propojené struktury…" To je příliš silné tvrzení, je zapotřebí si uvědomit, že fyzikální interakce a řetězcové zapleteniny mezi makromolekulami jsou uplatňovány vždy, zvláště pokud se jedná o makromolekuly s volně otáčivými řetězci v koncentrační škále, kterou autor používá. S klesající molekulovou hmotností samozřejmně klesá pouze jejich četnost. V popisku Obr.8 je u kvarterní struktury albuminu uvedeno "s vyznačenými funkčními skupinami", zde by bylo vhodné k těmto skupinám uvést o co se tedy jedná, čím jsou tak zajímavé. Str. 30 " Technická kvalita kyseliny hyaluronové", jedná se pravděpodobně spíše o kosmetickou kvalitu. Dále je uvedeno "Jelikož je kyselina hyaluronová dodávána jako směs biopolymeru o různých MW…" Rozptyl molekulových hmotností u polymerů je jejich přirozenou charakteristikou, která se nazývá polydisperzita, která udává šířku Gaussova rozdělení zastoupených jednotlivých molekulových hmotností polymeru ve vzorku. Hodnotu polydisperzity přírodních polymerů lze snižovat např. frakčním srážením, či ultrafiltrací, nikoliv ji zcela eliminovat. Obecným problémem experimentální části práce je totální absence chybových úseček u vynesených bodů v grafech, tento fakt u diplomové práce již nelze tolerovat. Bez vyznačení rozptylu naměřených hodnot nelze z grafu vytvářet žádné závěry. Při interpretaci grafu Obr.28, je bod 3g/l BSA považován za lokální maximum. Toto tvrzení je možné pouze po bližším prozkoumání okolí tohoto bodu. Interpretace určité 50° anomálie v grafu Obr. 24 je též bez chybových úseček, dokazujících opakovatelnost pozorování, ponekud odvážné. Grafy 28, 29 a 30 jsou dosti nepřehledné. V textu často chybí odkazy na popisované grafy, což ztěžuje orientaci. Při studiu interakcí pomocí změn pH (str. 44 a 45, Obr.25) není příliš vhodné tato měření provádět v zapufrovaném prostředí, což autor v textu následně sám připouští. U pH měření není uvedena zmíňka, zda byla kontrolována teplota měřených vzorků. Přes výše uvedené výhrady a připomínky, zvláště pak absenci vyznačení rozptylů vynesených hodnot, doporučuji práci k obhajobě. Celkově hodnotím C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | D | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | D |
eVSKP id 58443