BUCHTA, M. Metoda napěťového kontrastu v ESEM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Jirák, Josef

Diplomant v průběhu řešení diplomové práce prokazoval dobré teoretické znalosti, orientoval se v odborné literatuře. Při experimentálních pracech byl zručný, experimenty dokázal naplánovat i samostatně vyhodnotit. Výsledky práce jsou zajímavé nejen z hlediska poznatků týkajících se metody napěťového kontrastu, ale i kontrastu uplatňujícího se mezi oblastí typu P a N polovodičového přechodu.

Posudek oponenta

Černoch, Pavel

Úkolem řešitele v diplomové práci zadané Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně bylo seznámit se s problematikou činnosti environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu a s metodou napěťového kontrastu, a dále experimentálně ověřit projev napěťového kontrastu při detekci scintilačním a ionizačním detektorem v závislosti na změnách detekčních podmínek. Pan Bc. Michal Buchta zpracoval diplomovou práci s výše uvedeným názvem v rozsahu 67 stran, z toho 17 stran věnoval teoretické části a 28 stran experimentální části, a dále připojil 8 stran příloh. V teoretické části se student zbýval problematikou rastrovacího elektronového mikroskopu, environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu a problematikou generace a detekce signálů. Student rovněž popisuje typy kontrastů dosažitelné v rastrovací elektronové mikroskopii a vznik napěťového kontrastu. V experimentální části autor práce nejprve popsal použité zařízení, vč. měřicího vzorku, podmínek měření a parametrů zařízení, dále uvedl způsob vyhodnocování měřených údajů. Diplomant získané výsledky přehledně zobrazil v grafech a shrnul. Při zpracování diplomové práce postupoval Bc. Michal Buchta v souladu se zadáním, které splnil. V otázce psané formy je práce na dobré jazykové úrovni, avšak práce obsahuje několik nepřesných formulací správných informací. Z hlediska obsahu se diplomant dopustil několika nepřesností, zejména v popisu použitých zařízení; dále drobné nepřesnosti lze nalézt v použitých symbolech (symbol alfa pro dvě veličiny), v odkazu na neexitující přílohu (strana 33) nebo např. ve formulaci "dp menší než ds" (strana 19), popisu typů signálních elektronů a jimi tvořených kontrastů. V několika případech bylo možné strukturovat obsah lépe, některé informace jsou v práci uvedeny opakovaně. Z formálního hlediska lze rovněž vytknout několik chyb, např. pod zkratkou ESEM student označuje environmentální rastrovací elektronovou mikroskopii, jde ovšem o označení komerčního výrobku. Diplomová práce v oblasti detekce signálních elektronů scintilačním a ionizačním detektorem v environmentální rastrovací elektronové mikroskopii přináší nové poznatky, které budou v budoucnu využity pro další experimenty. V předkládané diplomové práci dobře provedený a vyhodnocený experiment poněkud znehodnocují nedostatky vytknuté v tomto textu. Proto doporučuji přijmout práci k obhajobě a hodnotím ji známkou d o b ř e (C). Otázky pro autora práce: otázky 1., 2a. a 2b. jsou zásadní (zda diplomant porozuměl problematice, kterou řešil; posudek je mu před obhajobou zpřístupněn), otázka 3 je doplňující.

eVSKP id 15616