RAPÁČ, M. Analýza směrovosti akordeonů a navržení prostorového uspořádání mikrofonů pro jejich nahrávání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student si samostatně sehnal tři různé akordeony: Delicii Junior III, Weltmeister Caprice 120 a basový akordeon Hohner BASSO 372. Podrobně popsal stavbu nástroje a způsob, jakým generují tóny. Provedl měření v bezodrazové komoře, u vybraných vzorků vypočetl a grafy znázornil spektrografy, pomocí kterých analyzoval barvu nástrojů, i grafy směrovosti, pomocí kterých analyzoval směrové vyzařování nástrojů. Teoreticky popsal princip mikrofonních párových technik XY, AB, ORTF, NOS a prakticky provedl natáčení tří druhů akordeonů těmito mikrofonními technikami. Pomocí vektorskopu a měření korelace signálu (zda jsou kanály stereo audia ve fázi) a měření energie signálu analyzoval a popsal, jak je která párová technika vhodná pro daný nástroj a jeho rejstříky. Tak, aby energie co nejefektivněji vyplnila stereo panorama. Práce má velmi kvalitní jazykovou i grafickou úroveň. Přestože kombinace rejstříků a poloh tónů vytvářejí poměrně širokou množinu variant (mění se barvy i směrovost), student mohl být v závěrečné kapitole ještě více exaktní a např. tabulkou či grafem vyjádřit či naznačit vztah mezi jakostí spektra, směrovým vyzařováním a směrovou citlivostí dané párové techniky. I tak má práce velice solidní úroveň a je přínosem pro zvukovou praxi. Práci doporučuji k obhajobě.
Průvodní dokument bakalářské práce je velice pečlivě zpracován a obohacen obrázky pro snadné pochopení problematiky i nezasvěceným čtenářem. Jednotlivé části na sebe logicky navazují, od konstrukce hudebního nástroje přes měření, vyhodnocení měření až po celkové závěrečné zhodnocení celé práce. Gramatické chyby a překlepy se v podstatě nevyskytují, jedinou připomínkou by mohlo být to, že chybí číslování některých stránek dokumentu. V kapitole 2.1. Technické parametry měření je uvedeno, že byly v programu Cubase kompenzovány rozdíly v citlivostech měřících mikrofonů, není uvedeno, jakým způsobem bylo toto provedeno i s ohledem na frekvenční charakteristiky mikrofonů, což může částečně ovlivnit naměřené výsledky. Pro celkovou představu provedení záznamu akordeonů v programu Cubase by bylo vhodné uvést parametry záznamu, tedy vzorkovací frekvenci, bitové rozlišení, případně další parametry i nějaký doprovodný snímek obrazovky pracovního prostředí DAW. Vlastní měření a analýza naměřených dat je provedena velice dobře. Výsledky jsou detailně popsány a vkusně doplněny obrázky grafů. Zde je třeba pochválit měřením a analýzou harmonických složek ověřený princip vzniku charakteristického (tremolového) zvuku akordeonu a především také jeho lidský subjektivní sluchový vjem. Co však nejvíce bych ocenil, je studentovo posouzení vhodnosti použití měřeného nástroje vzhledem k zvukovému spojení s nástroji jinými, což lze v praxi využít při hudebním aranžování a záznamu. Měření a vyhodnocení směrovosti zvuku akordeonu a použití párových technik bylo profesionálně provedeno a srozumitelně popsáno. Zde opět je třeba kladně hodnotit studentovo posouzení a doporučení nejvhodnějšího způsobu záznamu vzhledem k šířce sterea a fázovým posunům, případně i pro ozvučení, na základě získaných výsledků měření. Snad jedna poznámka, že určitá nevyrovnanost ve směrovosti nemusí být vždy brána jako nedostatek, protože obecně umělá dokonalost je mnohdy protichůdná k přirozenosti, kterou člověk - posluchač vnímá. V závěru student správně se získanou zkušeností hodnotí celou práci a jak jsem již výše zmínil, kladně hodnotím jeho doporučení a přínos pro praxi, což je to nejdůležitější. Studentovi Markovi Rapáčovi uděluji celkový počet 98 bodů. Otázka: Vyjmenujte hudební nástroje, se kterými se akordeon dobře/špatně zvukově pojí.
eVSKP id 151146